|
| | | Kdo je Online | Právě je 34 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Komentáře: Daniel Kvasnička: Smí být církev bohatá? Však z toho složí účty
Posted on Čtvrtek, 15. květen 2008 @ 23:48:52 CEST Vložil: Benjamin |
poslal Nepřihlášený Farář Církve bratrské Daniel Kvasnička zřejmě velmi dobře ví, proč
se s tímto titulem mediálně zviditelňuje. Je signifikantní, že v
souvislosti s tématem svého článku ve středečních Hospodářských
novinách o vyrovnání státu s církvemi užívá právě titulu farář a nikoli prostého titulu kazatel či charismatického pastor, které v CB mají alespoň nějakou tradici.
Anebo jsme možná jen svědky vývoje a dalšího směřování Církve
bratrské, jehož katalyzátorem jsou dost možná právě ty desítky miliónů
(pro CB se počítá se 46 759 508
Kč ročně), které jí v blízké budoucnosti kynou. Za šedesát let to
bratru dělá dvě miliardy osm set padesát miliónů, nepočítajíc v to
úroky.
Není to málo, pro církev tak titěrnou, že o ní běžný občan nemá ani
tušení. Možná, že právě tato suma, která má CB spadnout do klína ze
státního nebe, je katalyzátorem posunu hodnot v CB a její nelíčené
servilnosti vůči Římskokatolické církvi, jež pro tyto státo-nebeské
dary odvedla v parlamentu prostřednictvím "svých" lobbistů a poslanců
drtivou většinu práce.
Váha téměř tří kýžených miliard může být až tak nesnesitelně těžká,
že může CB dávat takový pocit důležitosti, že se její provinční
kazatelé mohou vžívat do rolí farářů Matky Církve, kteří již již spoluspravují v dobách komunistické totality pro ně nepředstavitelné jmění.
Možná, že je i necelé tři miliardy tvrdé české měny mohou oslepit
natolik, že jsou schopni stavět neuvěřitelné konstrukce, jen aby jejich
přijímání obhájili. A to ne před vlastními ovečkami (ty jsou zřejmě již
na státní penězovod dobře připraveny), ale (světe div se!) před
nevěřícími občany (světem!), kteří navíc tyto dotace církvím z vlastní
kapsy nelibě nesou.
Čeho všeho byl farář CB Daniel Kvasnička ve svém
článku Smí být církev bohatá? Však z toho složí účty schopen, posuďte sami:
Daniel Kvasnička: Smí být církev bohatá? Však z toho složí účty
Byl Ježíš Kristus chudý? Nebyl. Chudým se ale pro nás lidi
stal. To není naše tvrzení, ale biblické slovo ze druhého dopisu do
Korintu. A když se teď politici předhánějí v biblických citacích,
neuškodí krátký výcvik ani v novinách.
- Mediální manipulace spočívá v dovednosti posunout význam reálných
faktů tak, aby dobře posloužily účelu, který autor sleduje. Rozklíčování
tohoto efektního posunutí významu provedeme jednoduše tak, že jej
vrátíme (posuneme) zpět tak, aby se příměr přiblížil odpovídající
situaci. Co by udělal Ježíš, kdyby se dostal do podobné situace v těle?
Přijal by od židovské rady nebo dokonce od mocného Říma majetkové
vyrovnání? Dovedeme si to představit? Odpovězme si sami.
Výcvik občanů od faráře CB v Hospodářských novinách však pokračuje dál:
Opatřuj nás chlebem
Kristus dal nakonec i svůj vlastní život, do mrtě zchudl -
tak se dá pochopit souvislost apoštolského slova. Když z něj chtěli
lidé v davu dělat automat na rozdávání chleba, ztratil se jim, jak píší
evangelia. Když si rodáci z Nazaretu dělali nárok na jeho dobročinnost
ze sousedských důvodů, odmítl, tvrdí se jinde. Jiné zase Kristus v
příběhu chválil za to, že dobře se ziskem hospodařili. A toho, který s
penězi ani nepohnul z lenosti, strachu a lakoty, přísně trestal.
Představě, že bohatství je nebezpečím pro člověka, lze
rozumět. Vidíme v dějinách mnoho příběhů, které podporují takový názor.
Nicméně dost příběhů vypráví o katastrofách z chudoby, na to
nezapomínejme. Tedy ani chudoba není všelékem na bolest duše.
Bohatý mládenec z evangelií měl svůj majetek prodat, rozdat
chudým a následovat Krista. Až v tom následování je tajemství jeho
pokoje a úspěchu, protože jemu majetek právě v následování Krista
překážel. Zůstává tedy v platnosti moudré slovo z biblické knihy
Přísloví: Vzdal ode mne šálení a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani
bohatství! Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby, tak abych přesycen
neselhal a neřekl: "Kdo je Hospodin?" ani abych z chudoby nekradl a
nezneuctil jméno svého Boha. (Přísloví 30, 8-9)
Církev může mít majetek. Jak to sama říká: Byl jí svěřen
nikoli donátory, ale Pánem Bohem. Prostě Pán Bůh dopustil, aby byla
bohatá, aby vlastnila majetek. A zase dopustil, aby byla majetku
nejednou zbavena, a tak může dopustit, aby jím zase hospodařila, a
dostala tak další šanci dělat to moudře a rozumně.
- Bohatství je nebezpečné pro člověka a nikoli pro církev? Chudoba
způsobuje církvím katastrofy? Budou státní miliardy všelékem na bolest
církevní duše? Je následování Krista možné s miliardami od státu? Bude
církev z chudoby krást a zneuctí jméno svého Boha? Přišla (zejména
katolická církev) ke svému majetku čestně? Bez násilí, vydírání,
nevolnické práce, nespravedlivých soudních procesů? Nedopustil Bůh na
církve ztrátu majetků proto, že byl z valné většiny nečestně nabytý a
že odváděl církev od jejich Velkého poslání?
Je pravděpodobné, že ti, jejichž předkové majetek církvi násilně
odebírali, zavírali kněží a řádové bratry či sestry ponižovali a
věznili, nebudou jásat. Je ale komické, když dnes církvi právě tito
lidé vykládají Husa, Komenského a čtou apoštoly. Dokonce mají strach,
abychom nezkrachovali!
Když se zákon o vyrovnání mezi státem a církví nepovede
schválit, svět se pro to nezboří. My to dovedeme i bez miliard. Ale
dovedli bychom to i s nimi. O tom se lehko přesvědčíme, stačí se kolem
dívat. Jedno lůžko v nemocnici postavíme a provozujeme téměř za
poloviční cenu, než to dokáže stát a daleko levněji, než to bude
provozovat zdravotnický podnikatel.
Dost textů z evangelií hovoří o tom, jak se má hospodařit s
majetkem a penězi, kam peníze patří a kde mají svoje místo. Jejich
autorem je Kristus Pán, žádný církevní ideolog. Není třeba se tedy bát
o penězích mluvit otevřeně a s bázní před Bohem s nimi hospodařit.
Umíme přece mít hojnost i strpět nouzi.
- Farář CB Daniel Kvasnička nám zde podsouvá, že občané této země,
kteří nejásají nad miliardami církvím, se zřejmě podíleli na násilném
odebírání majetků církví, na ponižování a věznění katolických řádových
sester. Má tedy občan vůbec na vybranou? Nechce-li být počítán spolu s
hanebnými zloduchy totalitní doby, musí nad státními miliardami církvím
jásat? Pan farář se zde dopouští neodpustitelného zjednodušování
dělením na černé a bílé. Odkud pak bere tu sebejistotu, že my (církve) dovedeme hospodařit a nezkrachujeme?
Je udivující. Je snad církev Páně kvetoucí globální firmou, která
dokáže vždy generovat zisk? A není náhodou onen vygenerovaný zisk
vykoupen obětinami pracujících věřících? Obětinami, se kterými žádný
světský ekonomický subjekt nemůže počítat?
Lze žít bez peněz. I s nimi
Daleko
závažnější je, když se v domácím prostředí usídlí představa, že je naše
republika tak chudá, že si už vůbec nemůže dovolit vyrovnání s církvemi
a náboženskými společnostmi, natož investice do vědy vzdělání či péče o
zdraví dětí. Obyčejní lidé už to opakují, protože uvěřili, že stát na
to nemá.
Vítězství politické poučky "stokrát opakovaná lež se stává pravdou"
nás zasahuje na velmi citlivém místě. Odnaučíme se dávat a ve vlnách
zájmu médií po katastrofách si vždy nad SMS zaléčíme jizvy na duši
neosobním darem, "který nás nezabije".
Pravidelnost, odpovědnost za nápravu křivd a péče o druhé nám však chybí.
- V čem spočívá závažnost toho, že občané mají představu, že stát nemá
prostředky na miliardy pro církve? Podle faráře CB Daniela Kvasničky
zřejmě v tom, že tomu uvěřili! Že nevěří v to, že církve naopak
miliardy potřebují! Potřebují však církve opravdu miliardy od
nevěřících, kteří je ke všemu nechtějí dobrovolně dát? Je stokrát
opakovaná lež, že stát na miliardy pro církve nemá, zásahem církve
Kristovy na velmi citlivém místě? Nedostanou-li církve od státu
miliardy, odnaučí to opravdu občany dávat? Jsou neosobní dary občanů na
katastrofy formou DMS horší nežli miliardy z jejich kapes církvím? Jsou
státní miliardy církvím osobním darem občanů "který je zabije"? Je miliardová péče státu o církve péčí občanů o druhé?
Mí přátelé létají do Čech učit angličtinu pravidelně rok co rok,
místo své dovolené. Podivují se nad rychlým nástupem konzumní kultury.
Proč ne? Budiž nám to přáno, ale přestaňme s fňukáním a dobře
hospodařme! Budeme ze všeho skládat účty. Ne před finančním úředníkem,
ale před Pánem Bohem. My nejsme žádní chudáci!
Autor: Daniel Kvasnička
Autor je farářem Církve bratrské. Zodpovídá za kampaň k zákonu o vyrovnání s církvemi www.cirkevnimajetek.cz.
-
Američtí přátelé faráře CB Daniela Kvasničky, létající do Čech učit
angličtinu, jsou zřejmě většinou dobrovolníci KAMu, kteří si tak zhusta
odbudou povinnou zahraniční praxi pro svoji high school. Splní si tak
povinnost jak vůči škole tak vůči své církevní komunitě. Jiný kraj,
jiný mrav. Vyslanci Říše konzumu zde zřejmě očekávají domorodce, kterým
stačí k radosti pár barevných korálků. Jinak si onen podiv nad
budováním rozvinuté konzumní kultury ani nelze vysvětlit.
Apel na občany, aby nefňukali nad poloprázdnou státní
pokladnou a dobře hospodařili, aby se naplnila miliardami pro církve,
je výraznou tečkou agitačního článku faráře CB Daniela Kvasničky. To,
že právě on zodpovídá za kampaň Církve bratrské k zákonu o vyrovnání s
církvemi nepřekvapuje. Překvapuje však, že nejen Církev bratrská vůbec
takovou kampaň v rámci ERC podporuje a k čemu pak že ji asi potřebuje.
Karel Novák
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 3.83 Hlasů: 6
|
| | | |
|
| Associated Topics
|
| |
|
Re: Daniel Kvasnička: Smí být církev bohatá? Však z toho složí účty (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: mysli v Pátek, 16. květen 2008 @ 08:27:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Pro srovnání: Titěra s Donátem si vyběhali, že budou dostávat ročně 14 miliónů Kč, co dělá celkem za 60 let 840 mil. Kč. S úrokama se to možná přehoupne přes jednu miliardu. To už za ten hřích proti baptistickejm zásadám nebrat státní peníze asi stálo, ne? Budou mít vystaráno. I jejich děcka až převezmou jejich funkce.
Furt tady nikdo nevysvětlil, za co tu miliardu dostanou, když komouši BJB žádnej majetek neukradli. A přitom je to spočítaný podle průměrnejch odhadů a průměrnejch tržních cen v oblastech. Podle výše odškodnění to vypadá, jako kdyby BJB přišla o Sazka arénu. Chtěl bych vidět ty vyvlastněný modlitebny v hodnotě jedný miliardy.
|
Re: Re: Daniel Kvasnička: Smí být církev bohatá? Však z toho složí účty (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Lada (cheb@baptistcz.org) v Sobota, 17. květen 2008 @ 20:00:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ukradeny majetek - modlitebna, sborovy dum k.vary-stara role (vim jen o tomhle pripadu)
castka, dle info br. Titery na setkani ucetnich, byla dohodnuta (navrhnuta komisi, ktera vyjednavala s min. kultury a zpracovavala podklady) na mezicirkevnim jednani (ekumena) |
]
Re: Re: Re: Daniel Kvasnička: Smí být církev bohatá? Však z toho složí účty (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Neděle, 18. květen 2008 @ 14:17:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tady jde nejenom o nepoměr mezi hodnotou skutečně ukradeného majetku BJB a odškodněním, který ukazuje, že nejde o nápravu křivd, ale o to, že ty peníze nám nepatří a BJB nemá právo je od státu (nevěřících) požadovat a nemá ani morální právo je přijímat.
Jde o úplatek katolické církve, která z té obrovské sumy, kterou žádá vrátit, dává drobky ostatním církvím, protože se bojí, že by se jí to politicky vymstilo, kdyby se odškodňoval jenom skutečně ukradený majetek a veškerá pozornost by se upřela jenom na ni a ztratila by body u občanů. BJB tak spolu s ostatními církvemi dělá katolické církvi křoví, jakože se odškodňují nemalými částkami všechny církve. A k tomu ještě můžou katolíci v ekumeně vystupovat, jak jsou obětaví, že nám dohodli tak velké peníze a ze svýho, ačkoliv vlastně ani nemuseli.
|
]
Re: Daniel Kvasnička: Smí být církev bohatá? Však z toho složí účty (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Ampel v Pátek, 16. květen 2008 @ 09:08:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Teprve nyní začínám rozumět pozadí, ze kterého vyrůstají názory obhájců státních miliard v BJB, jejichž ústy zde na Notabene před časem promluvil br. Ing. Jan Kvasnička. Jsou prakticky totožné s názory jeho rodného bratra, kazatele CB Daniela Kvasničky.
Toto pozadí totiž není věroučným pozadím baptistickým, ale vychází z teologických přístupů Církve bratrské.
Není bez zajímavosti, že i další exponent státních miliard, bratr Jan Titěra, který se usilovnou prací o ně zasloužil, pochází též z rodiny, která vychází z Církve bratrské.
Zdá se, že se v postmoderní BJB prosazují důrazy importované z jiných církví a vlastním rodinným stříbrem - baptistickými principy a zásadami - je veřejně pohrdáno. Výsledkem pak je, zde již několikrát piřipomenuté, vytunelování baptismu z BJB a nahrazení principy lidové církve.
Pro oživení paměti připomínám některé argumenty br. Ing. Jana Kvasničky ohledně státních miliard a baptistických principů a zásad:
Biblické zdůvodňování toho, proč
nebrat peníze od státu, jsou od různých fundamentalistů precizně
rozpracovaná a podložená různými citáty z Bible. Přesto těmto postojům
nefandím a považuji je za nerozumné a hloupé.
... problém není v penězích a v tom,
odkud je dostáváme, ale v tom, jak je používáme. Peněz nikdy nebude
dost a ten, kdo je odmítá, zároveň odmítá možnosti jejich dobrého
použití jen proto, že svéhlavě trvá na jistých zásadách, které považuje
za zákon, který byl stanoven možná praxí prvotní církve.
Ten, kdo odmítá darované peníze, jedná především hloupě. Pán Ježíš ve svém podobenství o
hřivnách dal různým lidem různé množství peněz, aby s ním hospodařili.
Ti, kdo odmítají hospodařit s penězi, které jim nabízí stát, se chovají
stejně hloupě jako ten služebník, který tyto peníze zakopal – tedy
odmítl. Není to jen hloupé jednání, ale jednoznačně nese i pečeť Božího
nesouhlasu. Jeho (Boží) je totiž zlato a všechny peníze. Když dovolí,
aby k nám odněkud přitekly, kde bereme právo tyto peníze odmítat?
Takzvaní
pravověrci totiž vycházejí z toho, že peníze, které dostává církev od
státu, jsou jaksi nečisté a jsou jakousi úplatou státu za to, že bude
mít přehled nad tím, jak se s nimi v církvi nakládá. ...A zapomínají na to, že nemáme spekulovat
nad původem peněz, ale rozumně uvažovat nad tím, jak je použít k větší
Boží slávě.
Deklarovaná nezávislost těch, kdo odmítají brát
peníze, je považována za Boží příkaz. Je to omyl. Tito lidé se omezují
pravidly, která si sami určili – podobně jako farizeové v době Pána
Ježíše. Nemocné a postižené dovolili přinášet k Pánu Ježíši až po
západu slunce, když skončila sobota. Přitom tvrdili, že tyto své zákony
vyčetli v Písmu a jsou to přece Boží zákony. Byly to nesmysly a takové
nerozumné jednání Pán Ježíš vždycky odmítal.
Máme být rozumně
jednajícími křesťany a ne hlupáky, kteří omezují sebe sami, ale i dílo
Boží tím, že si stanoví jakási nesmyslná pravidla, ústavy a zákony, a
pak je nutí i všechny ostatní dodržovat.
Jan Kvasnička: Proti Platformě
Baptistická stanoviska a zásady nemohou být jen prázdnými deklaracemi opsanými ze stoletých novin a bez konkrétních souvislostí.
Jan Kvasnička: Svobodná církev ve svobodném státě
|
|
| |
|
|