Kdo z Vás v názvu tohoto článku vidí parafrázi českého filmu Pelíšky, vidí správně. Pro tento název jsem se rozhodl na základě inspirativní diskuse s jedním "anonymním" uživatelem. Tento název (potažmo scéna z filmu) přesně vystihuje pocit, který mne vedl k napsání článku. Přemýšlel jsem trochu o principech Notabene. Notabene si klade za cíl být Hyde Parkem českých baptistů.

Co to znamená Hyde Park? Hyde Park je obrovský londýnský park, který slouží k rekreaci, odpočinku a zábavě místním obyvatelům včetně tzv. Speaker's corner (viz. http://www.speakerscorner.net). Speaker's corner (neboli "Řečnický kout") je oblast vyhrazená mluvčím a projevům (kousek od brány Marble Arch). Zde se může svobodně veřejně mluvit, demonstrovat, diskutovat. Tedy svobodně až do té doby, než začnete porušovat nějaký zákon nebo mluvit sprostě, potom londýnská policie přestává být tolerantní.

Notabene disponuje jedinečností takového prostoru. Můžete sem poslat článek, můžete diskutovat, můžete vyjadřovat své názory. Notabene jde dokonce ještě dál – můžete toto všechno dělat a nikdo nemusí vědět, kdo jste. A v tom vidím problém. Pokud stojím na ulici a mluvím k lidem – nemusím se při tom ani představovat – jsem to já osobně a dávám v šanc svoji tvář a sám sebe. To, co říkám, za tím si musím stát.

Když píšu na internetu a jediné, co mne identifikuje, je přezdívka, mohu být kdo chci. Můžu říkat, co chci a nemusím být vůbec za nic odpovědný. Mám za to, že taková anonymita je spíše, než prostorem pro svobodné slovo, prostorem pro drby a špínu všeho druhu. Taková anonymita je také prostorem pro anonymní udání (bohužel tak typického pro naší českou kulturu) a také pro anonymní nařčení (dvakrát bohužel poměrně časté na Notabene). Chceme něco změnit? Chceme se vyjádřit? Chceme se podílet na společné práci? Chceme na něco upozornit? Proč se tedy pod to nepodepsat?

Pokud Notabene představuje svobodný prostor, pojďme tento prostor naplnit obsahem! Pokud něco říkám, měl bych si za tím také stát. Pokud za tím nestojím a nehodlám připojit svoje jméno, svoji osobu, jsem jenom ovce bečící za rohem. Nechci, aby na Notabene nebyla možnost zůstat v anonymitě. Chci, abychom jsme my všichni, kteří opravdu chceme o něčem hovořit a někam směřovat, měli možnost hovořit s ostatními jako s lidmi a ne jako s internetovými identitami. Zároveň nesouhlasím s autory, kteří napadají ostatní (při tom jde o velmi osobní útoky a hodnocení) a přitom zůstávají skryti. To není baptismus – to je zbabělost.

Když budeme stát za svými výroky, tak nám nic nehrozí. Nežijeme v totalitě, ale sami se můžeme uvrhnout do totality lží a bulváru. Jediné, co nám hrozí je konfrontace od ostatních. Dále nám hrozí také to, že se například veřejně zjistí, že nemáme pravdu – a díky Bohu za to. Pojďme zformovat skupinu těch, kteří mají tvář i tady na Notabene.

Buďme zodpovědní za naše výroky. Buďme konstruktivní a ochotni diskutovat.

A proto (citlivější povahy odpustí, ale já to prostě řeknu): Anonymové všech zemí, polibte si prdel!

Váš v Pánu sthtwn Tomáš Polívka

PS: Já vím, že v Pelíškách má pan Kodet ještě trochu jiné sloveso, ale tohle mě sedí víc ;-).