Naše druhá nejstarší a třetí největší evangelikální denominace má kongregační zřízení s výraznou autonomií sborů.

Na redakční anketu Života víry baptisté nereagovali. Navíc měli těsně před mimořádným volebním sjezdem, který byl svolán na 3. října. Tajemník i předseda církve totiž rezignovali a čekalo se na volbu nového vedení.

Přestože v posledních dvou desetiletích u našich baptistů probíhalo i tříbení mezi zastánci a odpůrci teologického liberalismu (ve světě existují liberální i evangelikální baptistické denominace), neměla nedávná rezignace vedení teologický ani politický důvod. Pokud jsem dobře informován, šlo o otázku řádů a procedurálního fungování, tedy o žádnou revoluci.


Baptisté patří k našim co do formy shromáždění k nejkonzervativnějším evangelikálním uskupením, i když mezi jednotlivými sbory existují rozdíly. charismatické prvky se projevují spíše v osobní zbožnosti jednotlivců.

Důrazy baptisté kladou na evangelizaci (i když církev i většina společenství početně stagnovala) a na modlitbu. V obou oblastech navazují na odkaz svých vedoucích v období komunismu (Miloš Šolc st., Ján Kriška, Pavel Titěra). V Olomouci mají baptisté VOŠ sociální a teologickou. 11 zařízení v různých městech se věnuje sociální práci.

Baptisté byli v uplynulém období jedinou církví, která odmítla státní příspěvek na platy kazatelů. Jak v roce 1994 pro Život víry napsal tehdejší předseda výkonného výboru BJB Dobroslav Stehlík, bylo přijetí hmotného zabezpečení církví státem v roce 1949 určitým porušením jejich chápání Písma.

Už za komunismu připravovali osamostatnění, což se uskutečnilo v lednu 1993. Pro některé kazatele to znamenalo najít si civilní zaměstnání a sbor vést při práci. V současné době asi polovina sborů finanční dotace platů církevních  pracovníků zase přijímá.

Citováno z přílohy ke článku "Bilance a perspektivy českého evangelikalismu"

Zdroj: časopis Život víry 2009 /11