Ještě počátkem devadesátých let se církvemi šířila kritika letničního hnutí. Zejména z kruhů Církve bratrské, ale i z dalších evangelikálních církví bylo možné slyšet protiletniční kázání, vycházely protiletniční knížky a sekulární média měla zájem o pikantní reportáže z letničních kruhů. Při bližším ohledání jsem zjišťoval, že šlo často o zprávy ze třetí ruky, případně se kritika týkala okrajových jevů, od kterých se letniční často distancovali. Obvykle se jednalo o kritiku nějakých charismatických excesů, které byly připisovány letničním.

Nedávno jsem si položil otázku, proč už kritika letničního hnutí skončila? Myslím, že jednoduše proto, že letniční hnutí s praxí duchovních darů už není satanu nebezpečné, a tak nemá potřebu mobilizovat proti němu šiky ochotných kritiků. Proč k tomu ale došlo? Vidím celkem čtyři důvody:

Ruský exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv soudí, že Západ zneužívá ve svém boji proti Rusku i náboženství. Píše: „Západní svět podporuje vratký kyjevský režim nejen dodávkami smrtících zbraní a zpravodajských informací. Vedoucí představitelé NATO se snaží získat na svou stranu hierarchii různých větví křesťanství.“

Medveděv přispívá na sociální síť Telegram denně. Nedávno se zaobíral tím, co považuje za duchovní stránku současné války na Ukrajině: „Pro západní země je ‚ochrana náboženské svobody‘ již dlouho běžným politickým nástrojem nátlaku na současné Rusko. A to s ohledem na skutečnost, že v dnešní Evropě i v anglosaském světě jsou tradiční křesťanské hodnoty katastrofálně znehodnoceny a zjevně znesvěceny. Stačí se podívat na nejnovější rodinné zákony v těchto zemích. Proto bylo v posledních letech právě Rusko mnohými vnímáno jako pevnost celého křesťanského světa.“

Na Wikipedii jsem se dočetl, že rozbuška je prvotní stupeň iniciace trhavin. Tedy stačí ji „iniciovat“ a nastane výbuch. Je-li řízený, pak je vše v pořádku, je-li neřízený, je zle a následky bývají tragické.

Když nastala pandemie, pro společnost to bylo jako rozbuška, která nás ale sjednotila. Mnoho lidí šilo roušky, pomáhalo potřebným a mnozí se upínali k nalezení vakcíny. Jenže situace se dramaticky změnila a postupně máme co do činění se dvěma druhy virů. Jeden se jmenuje covid-19, druhý rozdělení. První likviduje životy, zdraví a ekonomiku, druhý pak vztahy a působí jako výše zmíněná rozbuška. Rozbuška, která může zapálit „cosi“, co přesně nedokážeme pojmenovat.

Jsme svědky toho, že jedni vidí v druhých sobecké a nezodpovědné jedince, kterým kladou za vinou přeplněné nemocnice. Druzí naopak vidí v první skupině zmanipulované a vystrašené ovce, které se nechaly obalamutit nadnárodními farmaceutickými koncerny. Smutné je, že diskuse mezi těmito dvěma skupinami v podstatě už neexistuje. Tzv. „diskuse“ v lepším případě končí tím, že jedni druhým kopírují nejrůznější statistiky, které podporují ten či onen názor. V horším případě diskuse skončí urážkami a nadávkami (to jste nakonec mohli vidět i pod mým blogem o očkování).

Zároveň obě strany nedokážou pochopit, že ti druzí jim nerozumí. Důvody onoho neporozumění jsou, žel, často přičítány morální pokleslosti té které strany. Jinými slovy neznalost není připisována nedostatku informací ale ignorantství nebo nižší morálce.

Prominentní americký křesťanský genetik, doktor Francis Collins přiznal, že je „trochu“ frustrovaný ostatními evangelikály, kteří váhají s očkováním proti Covidu-19.

„Je to zvláštní, protože evangelikálové obecně silně věří v tuto zásadu – projevit lásku k bližnímu. A my víme, že pokud chceme, aby tato strašná pandemie skončila, bude to vyžadovat, abychom se všichni zapojili do společné imunity, a nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je očkování,“ řekl doktor Collins, který je také evangelikálem, pro Religion News Service.

Ředitel Národního zdravotního ústavu také poznamenal, že se snaží „pozorně poslouchat protiargumenty, protože si nemyslí, že přednášet je nejlepší způsob, jak změnit názor lidí“.

„Proti očkovacím látkám neexistuje žádný věrohodný náboženský argument,“ řekl Robert Jeffress, pastor dvanáctitisícového baptistického sboru z Dallasu, pro agenturu Associated Press.

Věrný podporovatel bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který je očkován od začátku března, uvedl, že on ani jeho zaměstnanci nenabádají další lidi, aby hledali nějaké náboženské důvody, proč se nenechat očkovat.

Ve své argumentaci dále konstatoval, že křesťané, kteří jsou odpůrci očkování z etických důvodů, by si měli uvědomit, že na podobné bázi byly vyrobeny i jiné dostupné léky.

Pro uživatele Notabene jsme spustili novou anketu (viz pravý okraj vstupní stránky), tentokráte k parlamentním volbám, které proběhnou 8.-9. října 2021.

Vybrali jsme devět kandidujících subjektů v pořadí podle aktuálních výsledků posledního předvolebního výzkumu (volební model STEM k 3. říjnu 2021).

Dále nemohu nezmínit vyloučení pražského sboru Na Topolce z BJB na minulém sjezdu delegátů, které se odehrálo v kontextu několikaletého zápasu Jednoty o jasné biblické stanovisko k otázkám týkajícím se praktikované homosexuality, definice manželství a sexuálních vztahů, které mají své místo jen v manželství mezi mužem a ženou. Žel jsme v těchto otázkách nenašli společný pohled a veškeré výzvy nenašly pozitivní odezvu. V té době již také sbor Na Topolce zaregistroval novou náboženskou společnost Společenství baptistických sborů. Po ukončení členství v BJB toto společenství rozvíjí svoji činnost v rámci SBS.

z předsednické zprávy Pavla Coufala pro Sjezd delegátů v červnu 2021

Odchod vlivné evangelikální křesťanky Beth Moore z největší americké protestantské denominace, otevřel otázky o roli žen v církvi. Globální církev bez ohledu na denominaci stále více čelí výzvám, jak efektivně využít obdarování, které věřící ženy do církví přinášejí.

Courtney Moore, která má jen stejné příjmení jako Beth Moore, ale není s ní v žádném rodinném vztahu, vyrůstala jako jižní baptistka a předpokládala, že se vdá, bude mít děti a žít život ohraničený teologií biblického ženství, to jest víra, manželství a mateřství. Její život se odvíjel zhruba v tomto pořadí. Během studií na Southern Baptist Theological Seminary v Louisville potkala svého manžela, vzali se a ona se ujala role pastorovy manželky, a nakonec se z ní stala matka tří dětí.

„Opravdu jsem uvěřila příběhu, že dobrá křesťanka by měla být žena v domácnosti, a že to je její skutečná hodnota,“ říká v rozhovorupro Religion News Service. „Neměla jsem vůbec žádné kariérní ambice, kromě toho, že jsem v domácnosti a vychovávám své děti.“

Beth Moore nejprve otřásla evangelikálním světem oznámením, že opouští Jižní baptisty (Southern Baptist Convention) a nyní známá biblická učitelka poprosila o odpuštění za podporu teologie o mužském vedení, která je zakořeněné v mnoha evangelikálních církvích.

Ve středu 7. dubna se Moore zaměřila na svém twitterovém účtu na komplementarismus, teologický rámec 20. století, který tvrdí, že muži a ženy byli stvořeni pro různé role a který prosazuje mužské vedení a podřízenost žen.

Židům 10:25 Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.

Toto místo písma se s oblibou používá na povzbuzování, či napomínání lidí, jejichž docházka do církve poněkud pokulhává, případě nechodí vůbec. Pojďme se však podívat, o čem je tu skutečně řeč.

Slovo nezanedbávat je přeloženo ze slova ἐγκαταλείπω (egkataleipó), což ve skutečnosti znamená „zanechat či opustit“ a je například použito ve verši, kdy se Ježíš na kříži zvolal „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Marek 15:34). Nejedná se tedy o napomenutí před opomínáním, či nepravidelnými návštěvami, ale skutečné opuštění, zanechání dané věci za sebou.

A co tedy neměli opustit? Že by církev, nebo její nedělní setkávání? No, koukněme.

Následující článek napsal Dr. Joe Boot, přítel našeho webu (Rebel Alliance Media), zakladatel sboru Westminster Chapel (Westminsterská kaple) v Torontu a pastor tohoto sboru. Původně byl napsán pro The Gospel Coalition Canada (TGCC), ale nebyl publikován. Článek původně vyšel pod názvem „Článek pro TGCC, který nebyl publikován“.

V polovině prosince 2020 jsem obdržel laskavý e-mail od The Gospel Coalition Canada, který se týkal mých názorů na současné zavírání a omezování církví. Byl jsem vyzván, abych se písemně vyjádřil ke třem otázkám, které se týkaly jednak mého postoje k rozhodnutí místních provinčních úřadů zde v Ontariu, dále teologické perspektivy, která stojí za mým postojem, a nakonec toho, co mohou církve v těchto věcech dělat. Rád jsem tuto výzvu přijal, a na základě otázek jsem napsal několik odstavců, které měly být do konce roku 2020 publikovány.

Po několika týdnech mi však bylo řečeno, že moje odpovědi neodpovídají představám redaktorů TGCC a že nebudou publikovány na stránkách TGCC. Vzhledem k tomu, že položené otázky byly opravdu důležité, naši přátelé z Rebel Alliance Media se zeptali, jestli by moje odpovědi mohly publikovat zde a já jsem souhlasil.

Věřím, že Bůh mluví i dnes, věřím v dar proroctví, a jsem za něj vděčný, je-li v církvi dobře používán. Přesto mi vždycky běhá nepříjemný mráz po zádech, když čtu o proroctvích, která se týkají politiky, zvláště pokud předjímají, jak dopadnou nějaké volby. Ne snad proto, že bych si myslel, že jejich výsledek Bůh nemůže prorokům zjevit. Až příliš často ale vidím, že se proroci v těchto věcech mýlí.

Americkým prezidentským volbám předcházel značný počet takových předpovědí: Kat Kerrová z Floridy už v roce 2018 prohlásila, že jí Bůh ukázal výsledky příštích pěti prezidentských voleb. Podle ní nejenže měl Donald Trump zvítězit podruhé, ale jeho viceprezident Mike Pence měl poté vyhrát další dvoje prezidentské volby. „Otec říká: 24 let budeme mít Boha v Bílém domě,“ tvrdila Kerrová.

Pro čtenáře Notabene jsme připravili novou anketu: Necháte se očkovat proti COVID-19?

Dotazník ankety se nachází na pravém okraji úvodní stránky.

V súvislosti s celoplošným testovaním na Slovensku kvôli Covid 19 vznikli v kresťansko-evanjelikálnom svete rôzne eschatologické úvahy (tzn. o posledných veciach) reagujúce na obmedzenia niektorých slobôd zo strany vlády. Pri dynamickom celosvetovom vývoji, radikálnych zmenách, digitalizácii a javoch, ktoré sú nepoznané súčasnou spoločnosťou /naša generácia nemá žiadnu podobnú skúsenosť/ prirodzene tieto faktory vyvolávajú mnoho otázok a nabádajú nás k aktualizácii biblických eschatologických textov a ich aplikácii na súčasnosť.

O to viac ak musíme zmeniť spôsob nášho života, hľadáme vysvetlenie a pochopenie týchto časov v Biblii. Na jednej strane je to prirodzené, no na druhej to v minulosti pri rôznych iných vypätých a pre svoju dobu jedinečných okolnostiach s eschatologickými predpoveďami nedopadlo zrovna najlepšie, a preto musíme byť opatrní, ale zároveň aj očakávajúci príchod Ježiša Krista.

Minulý týden známý autor a pastor John Piper na své webové stránce napsal dlouhý článek o tom, co mu vadí na volbě prezidenta Donalda Trumpa. Tento týden zas Piperův konzervativní kolega ze stejné denominace, prezident Jižního baptistického teologického semináře Al Mohler napsal článek, ve kterém argumentuje: proč on jako křesťan bude volit Trumpa. „Upřímně doufám, že Donald Trump – a nikoli Joe Biden – bude 3. listopadu zvolen prezidentem Spojených států,“ píše Mohler.

Mohler argumentuje že „výsledek ospravedlňuje prostředky“. Baptistický teolog připouští, že prezidentovy „rozporuplné komentáře a ne příliš prezidentské chování budí rozpaky… Neustále.“ Tvrdí však také, že „charakter“ nelze redukovat jen na osobnost a princip, ale také prostřednictvím politických cílů.

„Pokud bych volil souseda, pak by to byl Biden,“ napsal Mohler. „Ale já nevolím, kdo bude mým sousedem, já budu volit, kdo bude prezidentem Spojených států.“

Na stránce Desiring God vlivný americký pastor a autor napsal dlouhý komentář k nadcházejícím volbám. Zatímco se Piper záměrně vyhýbá zmínkám o konkrétním kandidátovi, ​​je však podle portálu Relevant jasné, o kom píše. Evangelikální časopis připomíná, že v roce 2016 kolem 80 % bílých evangelikálů volilo Donalda Trumpa, a že ze slov baptistického pastora se zdá, že se kriticky staví k jeho opětovnému zvolení. 

Jádrem Piperova argumentu je důvod, proč většina konzervativních křesťanů plánuje volit Trumpa: sám prezident nemusí být svatý, ale vše je v pořádku, pokud svým programem plní konzervativní cíle. Piper však s tímto postojem rázně nesouhlasí.

„Domnívám se, že je dramatickou chybou si myslet, že devastující vliv lídra přichází pouze prostřednictvím jeho politiky, a nikoli také prostřednictvím jeho osoby,“ argumentuje Piper. „Očividná chlouba, vulgárnost a nemorálnost nejsou jen sebe usvědčující, ale zničující také národ.“

Takřka nikdy dříve v historii nebylo pro křesťany důležitější zpochybňovat „vědu“. Proč? Protože vaše chápání „vědy“ zcela ovlivní vaši víru v to, jak by celosvětová církev měla reagovat na bezprecedentní opatření, jež je povinna dodržovat.

Rowina Seidler

Tento článek je zde publikován jako osobní pohled autorky.

Takřka nikdy dříve v historii nebylo pro křesťany důležitější zpochybňovat „vědu“. Proč? Protože vaše chápání „vědy“ zcela ovlivní vaši víru v to, jak by celosvětová církev měla reagovat na bezprecedentní opatření, jež je povinna dodržovat. V současné době existují dva velmi odlišné vědecké tábory. Pokud je první z nich správný, může to pro církve znamenat, že odpor vůči vládním nařízením je nezodpovědný, bez lásky a možná dokonce pošetilý. Pokud má pravdu ten druhý, jedná se o výzvu, která je pro církev nanejvýš důležitá.

O vyjádření papeže Františka a konspiračních teoriích hierarchů, o podpoře "křesťanské pravice" pro Trumpa - a jak s tím mohou žít křesťané, kteří se řídí vědeckou racionalitou a zároveň si kladou vážné etické a spirituální otázky? Cesta mezi náboženským fundamentalismem části křesťanů a stejně arogantním scientistickým fundamentalismem militantních ateistů je někdy úzká a náročná - jsem však hluboce přesvědčen, že je to cesta následování Krista dnes.

Před několika dny se na první straně světových deníků ukázala senzační, šokující zpráva z Vatikánu. Když si odmyslíme formu, dostaneme faktické jádro: papež František šokoval svět tím, že promluvil o homosexuálech a jejich právech na lásku lidsky, jako normální člověk 21. století, který má rozum a srdce na pravém místě. Promluvil, jako by tu vůbec nebyla ona staletí strachu, předsudků a nenávisti vůči lidem s odlišnou sexuální orientací, předsudků, které působily bezpočet lidských tragédií a mnohé dohnaly k sebevraždě. Ještě velmi nedávno se pár takových tragédií ze strachu z reakce konzervativně-katolické rodiny na „coming-out“ dospívajícího odehrály i na našem venkově.

Popis toho, jak jsme jako sbor reagovali na koronavirovou karanténu, začnu trochu ze široka. Před časem jsem od jednoho amerického pastora dostal knihu skvělého novináře a historika Philipa Jenkinse The Lost History of Christianity: The Thousand-Year Golden Age of the Church in the Middle East, Africa, and Asia – and How It Died (v překladu: Ztracené dějiny křesťanství: Tisíc let zlatého věku církve na Středním východě, v Africe a Asii – a jak zemřela).

Je to výborná kniha, ve které jsem se mj. poprvé seznámil s na Západě přehlíženým hnutím nestoriánské církve východu a jejím fenomenálním misijním působením v prvním tisíciletí církve. Je tam mnoho věcí, kvůli kterým kniha stojí za přečtení, ale já bych zde zmínil jednu, která mě obzvlášť oslovila. Autor se zamýšlí nad příčinami, proč se někde církev pod tlakem pronásledování zhroutila téměř v jedné generaci, a jinde odolala celá staletí, často až dodnes.

Restrikce přijaté kvůli novému koronaviru COVID-19 otřásly doslova celým světem. Jak vnějším, globálním, tak i tím naším vnitřním, který ovlivňuje, jak vnímáme své okolí a jak s ním pracujeme. Svět církve nezůstal výjimkou. Otřásl se rychle a důkladně. S okamžitou platností byly uzavřeny všechny možnosti osobního setkávání na shromážděních a církev zjistila, že jediný způsob setkávání zůstal online. To je samozřejmě významná změna oproti všem minulým velkým epidemiím v historii, které nic takového neznaly – naposledy v pandemii španělské chřipky v letech 1918–1920.

Při dřívějších epidemiích křesťané často zůstávali doma, navíc pomáhali ve společnosti, například v provizorních nemocnicích. Internet a online přítomnost je pro církev již dlouho misijním polem – od sociálních sítí až po vysílání bohoslužeb na síti. Jistě, mnozí křesťané i v dnešní době preferují email a telefon, nicméně okamžitě po uzavření církve se vyrojilo několik způsobů online spojení: různé formy bohoslužby vysílané na internetu a různé aplikace pro osobní spojení, od Zoomu až po Skype. 

Ne každý ví, kdo je pastor Lindsey Williams. Pouze ti, kteří v 70-80. letech minulého století sledovali doslovné naplnění všech jeho předpovědí politických incidentů, si na něho vzpomenou. Také ti, kteří četli jeho knihy, kde všecko, co se mělo stát a co se pak opravdu stalo popsal, budou hned vědět, o koho jde. Jak to, že tyto věci věděl dopředu? Měl snad vidění? Je to snad prorok?

Ne, nic takového. Jako baptistický pastor provozoval svoji náboženskou činnost na Aljašce, kde se tehdy stavěl americký ropovod. Jeho vliv na 25 tisíc tamtéž pracujících dělníků byl tak silný, že si toho i vedení stavby všimlo. Začali ho zvát na své schůze, zasvěcovali ho do svých záležitostí, i do těch, které před jinými tajili. Tak získal vnitřní informace přímo od členů Iluminátů samotných.

Pravda ve světské rovině byla v dnešní době nahrazena pouhou informací, u níž je vztah k realitě nepodstatný, nebo ještě lépe, přímo nežádoucí. Informace musí vypadat hezky, musí být snadno pochopitelná, přijatelná a optimistická - doslova za každou cenu.

Pravdivé poznatky např. z oblasti vědy, které upozorňují na přicházející neblahé změny globálního významu, jsou systematicky zatlačovány do pozadí, aby lidstvo nezneklidňovaly. Proto jsou takové  poznatky, které jsou tu a tam uveřejňovány, velice nepopulární a doslova nežádoucí. Lidé chtějí klid - a to doslova za každou cenu. Zazní-li někde pro mocné tohoto světa nepříjemná pravda mířící dosti hluboko, je okamžitě odmítána jako tzv. "spiklenecká teorie".

Pravda v duchovní rovině, tedy Kristus (J. 14:6), je z křesťanských církví vytěsňována, protože tato ztělesněná Pravda žádá po člověku to, co je mu nepříjemné - totiž znovuzrození (J. 3:7), pokání a důvěru v Boží evangelium (Mk. 1:15), každodenní nesení kříže a následování Krista (Mt. 16:24).

Na webu "Křesťanem.cz" existuje i pozoruhodný článek "Podivné zvuky - troubení polnice".

https://krestanem.cz/podivne-zvuky-troubeni-polnice/

Mám za to, že tyto úkazy nelze bagatelizovat či ignorovat z těchto důvodů:

1) Jde o zvuky neznámého, s velkou pravděpodobností nadpřirozeného původu, které nelze našimi přístroji lokalizovat

2) Jde o zvuky nacházející se úplně mimo naši kontrolu

Někdy se vám může stát, že je pro vás pohodlnější se bát. Jednoduše splynete s davem, nikdo si vás nevšimne a nejste terčem zvýšené pozornosti. Vzpomínám na doby, kdy bylo potřeba bát se neutronové bomby, imperialismu, amerického prezidenta a západních agentů. Vláda nás před nimi chránila zákazem cestování, ostnatým drátem okolo hranic a důmyslnými školeními, kterými jsme v rámci studia, zaměstnání i volnočasových aktivit museli všichni periodicky procházet.

Jenže já jsem pocházel z rodiny politického vězně a vadila mi spíše uvedená opatření, a silně jsem pochyboval, že nás ostnatý drát, různá školení a omezení opravdu chrání přes imperialismem. Měl jsem nepříjemný pocit, že je to jen nějaká hra, do které se aktivně zapojují i ti, kteří tomu nevěří. Tušil jsem, že mají jednoduše strach, a tak nejen drží basu, ale dokonce aktivně vymýšlejí další a další kontroly a omezení.

Další nevýhodou, kterou jsem měl, byly neustále zapnuté zahraniční rozhlasové stanice v naší domácnosti, které tvrdily něco zcela jiného. Ach ty imperialistické konspirační teorie o domnělém pronásledování disidentů, špinící a vylhané zprávy o „Zemi, kde zítra již znamená včera“ a o vedoucí úloze komunistické strany, zpochybňující společenský diskurz! A tak místo toho, abych se spořádaně a politicky korektně bál imperialismu, naletěl jsem konspiračním teoriím o tom, že socialismus není nejlepším společenským zřízením a že komunismus nezvítězí. Mám pocit, že dnes, po letech, tyto konspirační teorie sdílí většina dnešní společnosti.

V minulém díle (zde) jsme se věnovali pojetí koronaviru jako trestu shůry, ať už za lidskou neposlušnost a liknavost při dodržování božích příkazů, nebo za nešetrné a kořistnické zacházení s přírodou. Koronavirus chápaný jako trest je však jen jedním z možných způsobů, jakých jeho náboženské a spirituální pochopení může nabývat. V dnešním díle se podíváme na pojetí koronaviru z perspektivy konspiračních teorií – i jejich slabších odnoží v širším veřejném kontextu.

Pojetí konspiračních teorií jako náboženských (či, chcete-li, spirituálních) jevů je poměrně mladé, dává však velmi dobrý smysl. Teoretici jako např. Michael Barkun přišli s myšlenkou, podle níž jsou konspirační teorie založené na myšlence apokalyptického boje mezi dobrem a zlem, kde neexistují náhody ani bezvýznamné události. Namísto toho je vše řízeno zpoza kulis zlovolnými mocnostmi, ať už lidskými nebo mimolidskými (např. mimozemskými).

Jedna z interpretací konspiračních teorií říká, že někteří lidé mimořádně špatně snášejí myšlenku náhodnosti a chaosu, a je pro ně tedy méně zatěžující převádět vše na univerzální celosvětové spiknutí než se smířit s tím, že některé věci prostě žádný hlubší smysl nemají. Ano, je pravda, že odmítání náhody je charakteristické pro všechny tři typy náboženských interpretací pandemie. Zde se však dostáváme mimo otázku po zasloužené odplatě a přesouváme se do metaforiky čirého zla a jeho působení ve světě, které dopadá na naprosto nevinné přihlížející.

Už téměř 7000 evangelikálů z různých částí světa podepsalo Křesťanské prohlášení o vědě pro pandemickou dobu (angl. A Christian Statement on Science for Pandemic Times), které bylo zveřejněno 17. srpna. Webová prezentace se zněním prohlášení v angličtině, francouzštině a španělštině je zde.

Tvůrci prohlášením reagují na neochotu značné části (nejen) křesťanské společnosti řídit se doporučeními vědecké komunity a dodržovat bezpečnostní opatření proti šíření nového typu koronaviru. Naopak se mezi evangelikály masově šíří konspirační teorie, nevědecké alternativní léčebné postupy (psali jsme o nich například zde) a vzdorování nařízeným omezením při shromažďování.

Jedním z takových případů je například evangelikální megacírkev Grace Community Church. Pastor John MacArthur vyzýval členy společenství, aby odmítli autoritu úřadů a vlády, ignorovali zákaz shromažďování v interiérech a povinnost nosit roušky. Vedení církve se v červenci letošního roku dokonce obrátilo na soud, protože je přesvědčeno, že vládní nařízení státu Kalifornia k ochraně veřejného zdraví omezují jejich náboženskou svobodu. Přestože Grace Community Church u soudu neuspěla, odmítá rozhodnutí soudu ze začátku září přijmout. Nadále se schází k bohoslužbám ve vnitřních prostorách a bez roušek. Sborů, které zaujaly podobný postoj jako Grace Community Church a odmítají nechat stát a vědecké poznatky zasahovat do věcí spojených s bohoslužbou, je od počátku pandemie mnoho a jejich odporu se dostává značné mediální pozornosti.

V současné době sílí u řady lidí obavy z toho, zda by při nuceném plošném očkování proti koronaviru, nemohli být proti své vůli naočkováni spolu s vakcínou i čipem, před čímž Písmo varuje. Je skutečně otázka, jak se bude chovat čip, tedy cizorodé těleso, aplikované injekční jehlou, v lidském těle, které bude trvale vystaveno vysokofrekvenčnímu záření od bezdrátového  komunikačního systému 5G. A jaké následky bude mít vysokofrekvenční záření na lidské tělo očkované vakcínou pozměňující lidskou DNA také nikdo nezkoumal a očividně zkoumat nehodlá . . .

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Miro-Lisal-Nova-era-genetickeho-inzenyrstvi-Vakciny-budou-menit-lidskou-DNA-444787

Zj. 16:2 "První anděl šel a vylil svou nádobu na zem: a zlé, zhoubné vředy padly na lidi označené znamením dravé šelmy a klekající před jejím obrazem."

Jsou zde obavy z toho, že tímto čipem bude člověk nejen lokalizován, ale i jinak kontrolován, možná i ovlivňován. To by bylo možné v případě, kdyby měla každá vakcína své unikátní číslo, které by bylo přiřazeno konkrétnímu člověku. Za těchto okolností by člověk skutečně mohl být v systému 5G velmi přesně lokalizován a kontrolován. Nehledě už k tomu, že implantovaný čip už vzhledem k prudce se rozvíjeným nanotechnologiím, může mít funkcí daleko, daleko více . . .

https://danielsolis.cz/souvislost-mezi-koronavirem-a-g5-ryze-nahodna/

Na Staroměstském náměstí na Starém městě Pražském buduje se připomínka starých časů – mariánský sloup. Není to však sloup smíření, nýbrž votivní dar Panně Marii z perspektivy rekatolizační moci, na jejíž stranu se v 17. století přiklonila historická „štěstěna“, jelikož Švédové české evangelíky nezachránili, nýbrž jen Prahu vyloupili. Stále znovu však obhajují sloup jeho zastánci jako „sloup smíření“, jako sloup něčeho, k čemu pořádně nedochází. Jinak by to slovo nebylo tak zaklínáno anebo by nebylo tak lhostejné. Ale tento zvláštní paradox by měl podle mého vést k zamyšlení.