Rozhovor s Marekom Krajčím, v ktorom hovorí o zlomovej chybe v boji proti koronavírusu.

V prepise jednej z pasáží z otvoreného videorozhovoru na Postoj TV prinášame ministrov opis kľúčového politického rozhodovania z decembra 2020.

V hodnotení vývoja pandémie je dôležité vrátiť sa do mesiaca december, keď vláda rozhodovala, aké opatrenia budú platiť pred a počas vianočných sviatkov. Vy v tom hráte zaujímavú rolu: boli ste jediný člen vlády, ktorý volal po výraznom sprísnení opatrení, no neuspeli ste. Zároveň ľudia, ktorí žiadajú vaše odvolanie, poukazujú aj na to, že v decembri ste vládu nepresvedčili, ani ste vtedy nezložili funkciu a zodpovednosť za zlý priebeh pandémie je tak aj na vašich pleciach. Poďme však po poriadku. Vtedy v decembri to na rokovaní vlády vyzeralo tak, že Richard Sulík bol za to, aby sa akékoľvek sprísnenie týkalo až neskoršieho termínu...

...hovorili, že po „zlatej nedeli“. Hovorili, že „zlatá nedeľa“ je pre obchodníkov veľmi dôležitá...

A proč právě název „Jako letní sníh“? „Všichni se mě ptají, co ta věta znamená. Jak víme, Jan Amos byl člověkem plným naděje. Ale zažíval věci, jež bychom dnes jen těžko ustáli, a to nejen v osobním, ale i v profesním životě. Jeho doufání a sny o štěstí se často měnily ve zklamání a jednou dokonce napsal „Jako sníh v létě, tak se nám rozplynulo to naše štěstí…“. Ale stále šel kupředu a nevzdával to… Chtěl pomáhat lidem, miloval je,“ říká režisér Luboš Hlavsa.

Začátkem ledna byl v České televizi odvysílaný dlouho očekávaný hraný film o životě Jana Amose Komenského. S jakými reakcemi jste se zatím setkali?

Právě proto, že film byl dlouho očekávaný, musím přiznat, že jsme byli jako tvůrci dost napjatí, jak jej diváci přijmou. A když premiéra skončila, začaly nám okamžitě přicházet nadšené telefonáty, SMS a maily a pokračovalo to ještě několik dalších dní. Zatím jsme se u žádného našeho filmu nesetkali s tak širokou odezvou, a to kupodivu naprosto pozitivní. Od začátku mi bylo jasné, že se s Komenským pouštíme tak trochu na tenký led, protože život a dílo tohoto velikána je velmi rozsáhlé téma a vměstnat jej do 96 minut nebude jednoduché. Díky Bohu to však vypadá, že diváci naše filmové zpracování vesměs přijali a také u odborné kritiky máme velmi dobrá hodnocení.

Nedávný vpád fanoušků Donalda Trumpa do sídla amerického Kongresu vyvolal po celém světě mnoho otázek včetně té, kdo byli oni podivní lidé oblečení v kožešinách. Odpověď částečně nabízejí religionisté, které incident zaujal i po odborné stránce, a sice řadou nesourodých symbolů, jež na sobě účastníci nepokojů nesli.

Se zvláštním zaujetím sledují odborníci asi nejfotogeničtější postavu celého útoku – polonahého „rohatého šamana“ s pomalovanou tváří a potetovaným tělem. „Je v podstatě kráčejícím příkladem konspirituality – kombinace konspiračních teorií a spirituality. Tento fenomén budeme v budoucnu vídat častěji,“ popisuje religionista Jan A. Kozák v rozhovoru pro Deník N, kde pomáhá osvětlit, proč lidé stále věří mýtům.

Jeho základní životní příběh kopíruje osudy mnoha jiných. Pochází ze Slovenska, do Brna přišel za studiem a už zůstal natrvalo. Kromě práce v IT se však šestadvacetiletý Pavol Andraško věnuje také vedení mládeže v Bratrské jednotě baptistů.

Tato křesťanská církev má ve druhém největším městě České republiky zhruba 250 členů. Vedoucí mládeže Andraško řeší s mladými lidmi aktuální témata, třeba potraty či homosexualitu.

„Kromě poznávání sebe sama mi práce s mladými dává také radost z toho, když poznávají Boha,“ podotýká v posledním dílu ze série textů, které v adventu představují vyznavače různých křesťanských směrů.

U kulatého stolu se nad knihou Láska vítězí kontroverzního amerického pastora Roba Bella sešli:

- profesor Pavel Hošek z ETF UK
- lepší polovina nonkonformního dua farářů-youtuberů Pastoral Brothers
- pastor Lukáš Targosz ze společenství Element v Hradci Králové
- a redaktorka knihy, spisovatelka Jana Šrámková

Diskusi v redakci nakladatelství Biblion moderoval překladatel Bible21 Alexandr Flek.

Záznam panelové diskuse

Na religionistu Zdeňka Vojtíška se už obrátily desítky zoufalých lidí. Rodiče, partneři nebo i přátelé popisují, jak ztratili někoho blízkého.

„Bývají to smutné příběhy, kdy se děti, manželé nebo manželky zcela odtrhnou od svých rodin, přestěhují se jinam a nekomunikují,“ vypráví přední znalec sekt, kultů a nových náboženství Zdeněk Vojtíšek z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy o tom, jak zasáhla do mnoha životů jihokorejská sekta Sinčchondži, která v Česku loví v ulicích zejména mladé ženy a jejíž činnost Seznam Zprávy už v minulých dnech popsaly

Sekta scházející se v domě na pražské Palmovce pod záminkou intenzivního studia Bible a různých psychologických testů láká nové členy. Přijmou-li apokalyptickou vizi Sinčchondži, zpřetrhají vztahy s okolním světem a propadnou komunitě.

Rozhovor s profesorom evanjelikálnej teológie Pavlom Hanesom o charizmatickom kresťanstve.

Pavel Hanes je profesor na Katedre teológie a katechetiky Pedagogickej fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, kde pôsobí od roku 1993. Je garantom filozofie pre teológov, apologetiky a starozmluvných predmetov.

Vyštudoval Evanjelickú bohosloveckú fakultu UK v Bratislave. Pôsobil tiež ako kazateľ Bratskej jednoty baptistov. Okrem iných aktivít sa podieľal na ekumenickom preklade Biblie do slovenčiny. Je tiež autorom viacerých kníh a publikácií vrátane vysokoškolskej učebnice Dejiny kresťanstva (2016) a kníh Kto je Ježiš (2017) či Súčasné problémy kresťanského svetonázoru (2018).

V posledných týždňoch spôsobilo kontroverzie štyri roky staré video z nedeľnej laickej kázne Mareka Krajčího, prednesenej počas Letníc na pôde bratislavského baptistického zboru Viera. Hovorí v ňom o fyzickej, priam exaltovanej skúsenosti s Duchom Svätým, keď sa ako 14-ročný chlapec modlil za jeho vyliatie. Mnohých ľudí takto prežívané kresťanstvo zaskočilo. Má sa verejnosť báť podobných prejavov viery?

Marek Krajčí je môj priateľ a poznal som ho ešte pred tým, ako sa stal ministrom. Nerád by som sa vyjadroval priamo k nemu, lebo o tejto konkrétnej skúsenosti som s ním osobne nehovoril. Avšak môžem všeobecne hovoriť o tom, čo ste opísali ako „exaltovanú skúsenosť“.

Multifunkční sborový dům Lípa v Olomouci vznikl přestavbou bývalého kina, je sídlem Bratrské jednoty baptistů a místem pro aktivity Rodinného centra Provázek. V Lípě probíhají jednak bohoslužby, jednak setkávání a programy založené na křesťanských hodnotách, ale otevřené široké veřejnosti.

"My jsme opravdu dlouhou dobu hledali. Když přišla tato možnost a 97% členů sboru řeklo, že do toho půjdou, tak jsme neváhali. Byla tam spousta nostalgie od lidí, kteří tu budovu znali jako bývalé kino, i toto přispělo k tomu, že to je naše srdcová záležitost," říká kazatel Bratrské jednoty baptistů Petr Coufal o koupi a rekonstrukci budovy Lípa na Třídě Svornosti v Olomouci.

Budova Lípa začala sloužit svému novému účelu na podzim roku 2019. Probíhají tam jednak bohoslužby, jednak setkávání a programy založené na křesťanských hodnotách, ale otevřené široké veřejnosti. Lípa je totiž také sídlem Rodinného centra Provázek.

Janu Jochovou, předsedkyni Aliance pro rodinu, v rozhovoru pro Rozstřel zaskočil dotaz, co by dělala, kdyby její syn byl homosexuál.

"Je to velmi hypotetická otázka, nemyslím si, že v mé rodině něco takového nastane. ... Asi bychom se bavili o tom, že bych nerada, aby žil s mužem a přiváděl mi ho domů. ... Že bych byla ráda, aby zůstal nějakým způsobem sám. ... Žít sám není tragédie."

Na otázku, zda by akceptovala svého syna, kdyby si přivedl partnera, Jochová odpověděla: "Já nevím, nedokážu Vám na to odpovědět, protože pro mě je to taková představa, kterou nemám nějak zpracovanou, protože o ní prostě nepřemýšlím."

Součástí letošního Xcampu [2007] byla i výstava věnovaná 550. výročí vzniku Jednoty bratrské. Slavnostní vernisáže se zúčastnil biskup Jednoty bratrské bratr Mgr. Ing. Jaroslav Pleva, který také vedl nedělní seminář na téma „Hledání pravé církve. Revoluční model z 15. století.“ Bratru Plevovi jsme položili pro časopis Idea několik otázek.

Pokládáte vědu za jedinou sílu, která lidstvu pomůže?

Ano. Nikoli nutně vědu ve smyslu znalostí, ale určitě vědecký způsob myšlení.

Co rozumíte vědeckým způsobem myšlení?

Závěry založené na důkazech. Testování hypotéz pomocí experimentů. Dvojitě slepé pokusy. Kvantitativní vyhodnocování. Jediným kritériem pravdy je důkaz. Je třeba pěstovat a rozvíjet skeptické a kritické myšlení. Uvědomovat si, že jsme náchylní k chybám myšlení, k subjektivním chybám, a dávat na to pozor.

To je velký program pro celou společnost. Co může udělat každý z nás třeba teď hned?

Podporovat přírodovědecké vzdělání, logické myšlení, racionalitu. Objektivní pravdy existují; bojujme všichni proti názoru, že každý má ve všem nárok na svou pravdu a že všechny jsou stejně hodnotné. Nejsou.

Před padesáti lety, 16. ledna 1969, otřásla českou společností sebeoběť Jana Palacha (1948–1969), studenta Filosofické fakulty UK a českobratrského evangelíka. Rozhovor s jeho farářem Jakubem S. Trojanem otiskl křesťanský časopis Brána (vydavatelem je Církev bratrská) v letošním lednovém čísle. Autorkou rozhovoru je Eva Čejchanová, fotografoval Bronislav Matulík.

Prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan (*1927) byl za svoje postoje v roce 1948 vyloučen z Vysoké školy obchodní, později vystudoval na Univerzitě Karlově a Vysoké škole ekonomické v Praze. Stal se farářem, po odebrání státního souhlasu k výkonu duchovní služby pracoval jako ekonom. Po revoluci vyučoval na Evangelické teologické fakultě UK a v letech 1990 až 1996 tam působil jako děkan.

Lydie Kucová je kazatelkou v Bratrské jednotě baptistů. Slouží společně s kolegou Janem Koukalem v pražském sboru BJB Na Topolce.

Jak tě napadlo být kazatelkou?

U baptistů si sbory samy povolávají muže nebo ženy ke kazatelské službě na základě jejich obdarování. Děje se tak na podkladě Božího oslovení, vystrojení duchovními dary a potřeb toho či onoho sboru. Nejinak tomu bylo i v mém případě.

Co na to říkala Tvoje rodina?

Moje rodina – nejen ta nejbližší – prožívala slavnost instalace, což je veřejný akt uvedení do kazatelské služby na konkrétním sboru, radostně. Toto slavnostní shromáždění před více než dvěma lety proběhlo za hojné účasti okolních sborů a církví, kazatelů a teologů od nás i ze zahraničí, i zástupců výkonného výboru Bratrské jednoty baptistů (BJB). Musím podotknout, že na sboru působíme jako kazatelé dva, vedle mne ještě kolega Jan Koukal. Oba jsme byli uvedeni do služby ve stejný den a pro všechny přítomné to byla radostná událost.

Záříjové kázání kněze Petra Piťhy, ve kterém mimo jiné varoval před nadvládou homosexuálů, bylo bulvární, demagogické a manipulativní a kardinál Dominik Duka se kněze neměl zastávat. V pořadu Události, komentáře to uvedl Tomáš Petráček z Katolické teologické fakulty. Část české církve podle něj nezvládá život ve svobodě a musí si vytvářet stále nějaké nepřátele. Momentálně jimi mají být podle Petráčka „neomarxisté a genderisté“.

O minulém víkendu se sešli delegáti sborů BJB na celostátní konferenci. Bylo to pravidelné setkání nebo se jednalo o mimořádnou událost?

Bylo to naše pravidelné setkání. Setkáváme se každý rok na jaře, abychom projednávali společné záležitosti sborů, sdružených v Bratrské jednotě baptistů. Na podzim míváme pravidelně „poradu“, kterou nazýváme Rada zástupců sborů, kde se věnuje čas vzájemné diskusi. Sjezd delegátů je nejvyšší orgán BJB, a proto projednává různé návrhy a přijímá mnoho rozhodnutí. V případě potřeby můžeme svolat i mimořádné jednání sjezdu.

Jaký program byl pro účastníky připraven?

Jako obvykle jsme měli velmi nabitý program. Nejprve jsme projednávali zprávy předsedy a tajemníka Výkonného výboru, zprávy z různých odborů, ve kterých organizujeme společnou službu (máme odbor mládeže, odbor pro manželství a rodinu, odbor sester, misijní odbor) a komisí (komise pro vzdělávání, komise duchovní služby atd.). Schvalovali jsme společné hospodaření za minulý rok i rozpočet na letošní rok. Také jsme projednávali situaci ohledně olomoucké školy Dorkas (Vyšší odborná škola sociálně-teologická), která bude po 26 letech pro nedostatek studentů ukončovat svůj vzdělávací program.

Martin Moldan zastává úřad biskupa Apoštolské církve téměř 10 let.  Podstatnou část života prožil ve Varnsdorfu, kde působil 15 let jako pastor sboru Apoštolské církve, který sám založil. S manželkou Olgou má tři děti a mezi jeho záliby patří četba, příroda, fotografování a horské kolo.

Jak vnímáte současnou společenskou situaci po parlamentních a prezidentských volbách?

Situace během voleb i po volbách mne rozhodně nenaplnila radostí, a to z důvodů, které bych nerad detailněji rozebíral. Každý křesťan má kromě své víry i politické preference, ty by nás však v žádném případě neměly rozdělovat.

Za důležitější považuji skutečnost, aby krizí hodnot, jíž čelí (nejen) česká společnost, nebyla postižena církev. Nečekám, že společnost bude bez chyb, ale o to více si přeji, aby v naší zemi byla církev „sloupem a oporou pravdy.“

„Česko jsem si zamilovala, do kostela tu chodím beze strachu. Ale hluboko v srdci mám bezmoc, čekám už 26 měsíců a bojím se, že mě pošlou zpět do Číny,“ přiznává Anna, jedna z čínských křesťanů, kteří u nás žádají o politický azyl. Zatím marně. „Českým lidem bych ráda vysvětlila, že jsme přijeli pouze proto, že jsme v naší zemi pronásledováni pro víru v Boha," zdůrazňuje Anna v emotivním rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Říká si Anna a v Česku žije už přes dva roky. Po tuto dobu žádá o politický azyl - zatím bez úspěchu.

Anna je jednou z několika desítek čínských křesťanek a křesťanů, kteří do naší země uprchli před pronásledováním ze strany čínského vládního režimu a hledají tu útočiště. Setkali jsme se na smluveném místě v jednom z pražských kostelů. Anna se dostavila i s dalšími sestrami, které však promluvit nechtěly. Všechny se bojí deportace zpět do Číny.

V roce 2020 muslimští imigranti, žijící na území ČR již v řádu jednoho milionu, začali mít podivné sny, kdy se jim zjevovala bytost z Koránu, kterou považovali za Isu ibn Marjam. Ta jim řekla, že mají hledat radu u českých církví. Na tuto žádost reagovali představitelé některých denominací a sešli se, aby se dohodli, jaké evangelium jim předloží. Začali dle abecedního pořádku.

Miloš Zeman, jediný evropský státník, který prohlásil, že je ochoten přesunout své velvyslanectví do Jeruzaléma, v exkluzivním rozhovoru pro Israel HaYom.

Mezinárodní bouře způsobená tím, že prezident Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, zastihla českého prezidenta Miloše Zemana uprostřed jeho vlastní bouře: během několika týdnů bude znovu soupeřit o prezidentský úřad. 73letý dlouholetý politik vedl Českou republiku v jednom z nejvíce nestabilních politických období, které tato země zažívala od dob svého osvobození od komunismu. Minulý týden Zeman jmenoval populistického a protievropského podnikatele Andreje Babiše předsedou menšinové vlády, která při hlasování o důvěře vládě 10. ledna pravděpodobně nezíská většinu hlasů. 

Zeman, třetí prezident České republiky od konce komunistického režimu, byl prvním prezidentem, který byl přímo zvolen lidem, ale politické turbulence v jeho zemi mu nezaručují opětovné zvolení. Přesto uprostřed všech těchto problémů se Zeman rázně postavil po bok amerického prezidenta a jako jediný evropský státník prohlásil, že je ochoten přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, za což byl novým premiérem Babišem okamžitě zkritizován. Zeman v rozhovoru pro Israel HaYom vysvětlil, že  nařídil nové české vládě, aby zahájila přípravy přesunu velvyslanectví do Jeruzaléma.

Za rozhodnutím amerického prezidenta Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město státu Izrael stojí podle zahraničních médií především vlivné hnutí křesťanských fundamentalistů, takzvaných evangelikálů. Jiří Schneider, bývalý velvyslanec Česka v Izraeli a člen synodní rady Českobratrské církve evangelické, v rozhovoru s on-line deníkem TÝDEN.CZ vysvětluje, proč si právě evangelikálové přejí udělat z Jeruzaléma oficiální metropoli Izraele.

Jaký je vlastně rozdíl mezi evangelíkem a evangelikálem?

V obou případech jde o příslušníky protestantské církve, evangelikálové ale trvají na konzervativním, doslovném výkladu bible. Někdy proto bývají označováni i za křesťanské fundamentalisty.

Jak silný vliv mají evangelikálové v USA?

K evangelikálským církvím se ve Spojených státech hlásí asi pětina obyvatel, takže vliv mají určitě značný. A naprostá většina evangelikálů dala ve volbách hlas Donaldu Trumpovi, mimo jiné i kvůli tomu, že slíbil uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele.

„Někteří lidé mají stále pocit, že se jim ubližuje, a přitom mají největší možnost projevu hlasu,“ řekl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz kardinál Dominik Duka. Dovysvětlil svůj čtvrteční projev ve Staré Boleslavi při příležitosti státního svátku, ve kterém mluvil o umlčované většině. Podle kardinála šlo o výzvu k vyšší volební účasti.

Lidé se podle kardinála mylně domnívají, že jsou bezmocní nebo že jich je málo. Kardinál upozornil na to, že pokud lidé nejdou k volbám, nemusejí politici nic dělat a dělají jen to, co chtějí a co je napadne.

„Naši naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu,“ řekl kardinál a dovolával se demokracie bez přívlastků. „Jen tak nebude většina manipulována a ovládána rozmary některých menšin,“ poznamenal Duka, aniž by konkretizoval, jaké menšiny má na mysli. Svůj projev rozvedl v rozhovoru pro sever iROZHLAS.cz.

Baptistický sbor v Praze 4 na Topolce je dlouhá léta známý mj i jako útočiště lidí lidí neskladných nebo pronásledovaných. V poslední době došlo k napětí mezi ním a některými dalšími sbory Bratrské jednoty baptistů kvůli jeho otevřenosti ve vztahu k lidem s menšinovou sexuální orientací (označovaným dnes jako LGBT menšina).

Na otázky Jana Škroba odpovídají kazatelé sboru Jan Koukal (JK) a Lydie Kucová (LK)

V nedávné době došlo ke sporu vašeho společenství s vedením Bratrské jednoty baptistů. Co přesně se stalo?

JK: Chtěl bych předeslat, že v pojetí baptismu, ke kterému se hlásím já i náš sbor – společně dejme tomu se západoevropskými baptisty – BJB (Bratrská jednota baptistů) není církví (tou je z pohledu státu), ale unií baptistických sborů; tedy unií jednotlivých církví. Místní církev je sbor, viditelné tělo Kristovo, které jedná v odpovědi na Boží milosrdné pozvání ke společenství. Jako takové má povinnost a svobodu vykládat Boží slovo a v moci Ducha svatého jej uvádět ve svůj život a jednání. Z této kongregační eklesiologie plyne, že BJB nemá vedení, ale spíše koordinátory spolupráce mezi plně „kristonomními“ sbory. Roli koordinátora zastává výkonný výbor.

Spor (nebo z velké míry nedorozumění) tkví v naší neochotě v křesťanském kontextu urážlivě označovat jakékoli dříve jasně diskriminované menšiny. V tomto případě jde o LGBT lidi. Náš sbor chce být otevřený každému a pro každého chce obhajovat možnost být součástí společenství. Trváme na držení tradičních baptistických zásad vyčtených z evangelia: na svobodě svědomí a svobodě vyznání.

Tyto myšlenky jsme hlavně pomocí dopisů komunikovali s ostatními sbory v BJB. Výsledkem byly snahy několika sborů (či jejich staršovstev) uplatnit v kongregacionalismu nelegitimní „mezisborovou kázeň“. Dokonce výroční sjezd delegátů náš sbor vyzývá k vystoupení z BJB pro naše údajně nebiblické postoje. Do příštího jara má náš sbor „činit pokání“, nebo se bude hlasovat o našem vyloučení z BJB.

Při příležitosti 500. výročí reformace Martina Luthera noviny Křesťan Dnes položily několik otázek Danielu Fajfrovi, předsedovi Ekumenické rady církví v České Republice. Daniel Fajfr je rovněž předsedou Rady Církve bratrské. Ptali jsme se na ekumenismus, vztahy mezi protestanty a katolíky i na oslavy výročí reformace.

Sdružení protestanských církví v Německu (EKD – Evangelische Kirche in Deutschland) pozvalo papeže Františka na návštěvu země. Podle informací v tisku se jedná vůbec o první pozvání tohoto typu ze strany protestantů. Co si o tom myslíte?

Je to dobrá zpráva. Pokud mají padat bariéry rozdělení, potřebujeme se učit spolu mluvit, byť třeba i bratrsky nesouhlasit. Neznám program tohoto setkání, ale je zřejmé, že touha po jednotě je větší než naše pohnutá minulost, která nás rozdělovala.

Jak byste charakterizoval současné vztahy mezi katolíky a protestanty?

Řekl bych, že jsou bratrsky solidní a to jak na úrovni Ekumenické rady církví a České biskupské konference, tak mezi jednotlivými sbory a farnostmi. Rozhodně nevnímám nějaké napětí, které by nás polarizovalo. Výjimky se vždycky najdou.

Rozhovor s Marco Politim o reformách papeže Františka, o synodě o rodině a strachu z protestantizace Vatikánu.

Marco Politi je vatikánským korespondentem přes 40 let. 17 let pracoval pro italský deník la Repubblica a spolupracoval také s německými Die Zeit a Frankfurter Allgemeine Zeitung. U nás je znám díky své knize František mezi vlky. 

Následuje rozhovor, který publikoval německý web pro-medienmagazin.

Na svátek Neposkvrněného Početí poskytl kardinál Burke portálu Catholic World Report rozhovor, jenž zní dosti odvážně. Novinář, který kladl otázky, vzpomněl kardinálův výrok z roku 2004, že se „neustále dostává do potíží“ v souvislosti s odmítnutím svatého přijímání propotratovému prezidentskému kandidátu Johnovi Kerrymu, a zeptal se ho, jestli to dosud platí. Kardinál Burke odpověděl: „Domnívám se, že ano, ale věřím, že jsou to dobré potíže.“

Redaktor šel poté přímo k jádru věci:

CWR: Kdy naposledy někdo napomínal papeže?

Kardinál Burke: Nejsem v tomto směru odborníkem, ale pokud vím, týkalo se to Jana XXII., který byl opravován kvůli mylnému učení o blaženém patření.

CWR: A kdo to provedl?

Kardinál Burke: Účastnil se toho jeden biskup a několik dominikánů…

Evangelikální teologický seminář bude mít nového ředitele! Zřizovatel, Rada Církve bratrské (CB), přijala návrh Rady ETS a na čtyřleté období ustanovila ředitelem osmačtyřicetiletého Ing. Miloše Poborského. Ten dosud působil jako pastor sboru Křesťanského společenství (KS) Praha Jih a zároveň jako vedoucí české kanceláře kurzů Alfa. Do funkce nastoupí od září 2017. Miloš Poborský je ženatý, má čtrnáctiletého syna a žije v Praze. Muž, který má před sebou minimálně 4 roky výkonného vedení školy o sobě říká, že je dobrodružná povaha a baví ho výzvy. První část velkého rozhovoru s budoucím ředitelem ETS přinášíme právě teď.

Kdy jste začal uvažovat o tom, že byste nastoupil jako ředitel ETS? Věděl jste, že Rada ETS oslovuje možné kandidáty i v jiných denominacích než v CB?

Až do okamžiku, kdy mě bratři oslovili, jsem to netušil. V květnu loňského roku jsem se dozvěděl, že Honza Valeš chce za dva roky skončit a že se hledá nový ředitel. A protože zřizovatelem je CB a součástí řádů CB je podmínka, že ředitel školy musí být z CB, tak mě vůbec nenapadlo, že by někdo mohl přijít za mnou. Bylo to pro mě velké překvapení. Kdyby bylo vypsáno výběrové řízení, nenapadlo by mě se do něj přihlásit.

Nevychází feminismus z prostředí nastaveného dost proti křesťanství?

Na tuto otázku se dá odpovědět z historického hlediska a pak z hlediska definic. V obou případech je nicméně odpověď ne. Feminismus definuji jako hnutí, které usiluje o sociální, politickou a ekonomickou rovnost žen a mužů. Dělá dvě věci: kritizuje nerovnost a nespravedlnost a bere se za úplnou rovnoprávnost žen. Jde o kritiku, ale zároveň i o pozitivní hodnoty. Nakonec nejde jen o gender, ale také o to, jak souvisí s otázkami rasy, třídy a sexuality. Tohle všechno je třeba mít na paměti, protože zkreslené představy o tom, co je feminismus, jsou dost rozšířené.

Pak tu máme tu historickou odpověď. Feminismus se dělí na tři základní vlny. A vůdčími osobnostmi první vlny feminismu v 19. století a hnutí sufražetek byly i křesťanky.