V tomto roce vyšla ve Vyšehradě kniha literárního historika a pedagoga Karlovy univerzity Martina Putny: Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Naše česká kultura včetně náboženství (nejde už jen o křesťanství) je stále více ovlivňována kulturou americkou, nejvíce po roce 1989.

Je dobře, že už mnohé emoce od všelijakých evangelistů a uzdravovatelů opadly; tehdy církevní tisk většinou taktně mlčel (méně už pisatelé), snad dle Gamalielovy rady. Vzápětí přišlo množství amerických filmů do kin a televize, her a knih podobně jako před lety sovětských., tak se nám to americké už trochu přejídá.

Ale o americké religiozitě moc nevíme, není předmětem velkého zájmu. Proto si myslím, že můžeme Putnovu knihu přivítat a číst.


Snad jsme věděli, že síť církví v USA je téměř nepřehledná, že se samofinancuje, že prošla několika vlnami probuzení, že ve sborech vládne čilý společenský ruch podobající se klubům, že mají sociální cítění k chudým, nemocným, starým i imigrantům. Mnohá společenství se prolínají, jiná balancují na hraně nebo jsou už mimo křesťanství. 

Martin Putna knihu uspořádal až encyklopedicky s výbornými informacemi a ilustracemi, které nasbíral při svém jednoročním pobytu v USA. Ovšem jako literární historik se zabývá literaturou, filmy a divadelními hrami, v našem případě americkým náboženstvím. Připomeňme si snad jen nejznámější. Od Marka Twaina: Dobrodružství Toma Sawyera (1870) nebo Dobrodružství Huckleberryho Finna (1884) a od Harriet Beecher Stoweové: Chaloupku strýčka Toma (1852). Z novějších děl chci jen poukázat na divadelní hru Artura Millera: Čarodějky ze Salemu (1953) připomínající losinské upalování čarodějnic. Z nejnovější literatury uvádím román Dana Browna (1964): Šifra Mistra Leonarda, která u nás nedávno zvedla neobvyklou vlnu zájmu. Židovská tematika se vyskytuje i v jedné epizodě kresleného seriálu Simpsonovi…

Mnohem víc se dá vyčíst v uvedené knize. Autor nazývá jednotlivé kapitoly „obrazy“. Po úvodu obraz I: Puritáni, obraz II: Američtí katolíci budovatelé, III: Židé, IV: Quakeři, V: Čarodějnice a ctitelky Bohyně, VI: Evangelikálové a fundamentalisté, VII: Španělští katolíci, VIII: Černí evangelikálové a hledači „černého náboženství", IX: Anglikálové a episkopálové, X: Shakeři, XI: Osvícenci a zednáři, XII: Mormoni, XIII: Unitáři, transcendentalisté a ctitelé Přírody, XIV: Sekulární obchodníci s obřady, XV: Indiáni, XVI: Američtí katoličtí reformátoři a restaurátoři, XVII: Buddhisté, beatníci a ctitelé New Age, XVIII: Televangelisté a stoupenci „Křesťanské pravice" a v závěru píše o náboženské scéně současnosti aneb hledání středu.

Než se pustíme k některým, určitě zjednodušeným, informacím o americké religiozitě, chci je propojit, a to v knize samozřejmě není, aspoň kuse na nynější českou náboženskou scénu. Ameriku objevil tradičně 1492 Kryštof Kolumbus, dle některých historiků tímto datem začíná novověk. Americké východní pobřeží omývá Atlantický a západní pobřeží Tichý oceán. USA vznikly po Americké revoluci (1775 – 1783) osvobozením od anglického kolonializmu. V současné době mají 263 miliony obyvatel. Žije tam mnoho národů, kromě domorodých Indiánů, kterých zůstalo půl milionu (počet jen z rezervací) a zavlečených, bývalých otroků, afrických černochů do 30 milionů.

Už koncem 20. let 17. století se do Ameriky stěhovali pronásledovaní pro víru: protestanti i katolíci z Anglie. Žijí tam Japonci, Číňané, Indové, Italové, Němci, Britové, Skotové, Irové, Španělé, Arabové a Židé (obojích po pěti milionech) a také Češi, Slováci, Poláci… Ti všichni mají vliv, včetně vzájemného prolínání i s pohanstvím, na bohatý náboženský život v USA.

Nejzákladnější rozdělení je, že roztřištěných protestantů je asi 134 milionů a římských katolíků 47 milionů. V knize jsou nejprve zmiňováni puritáni (a pak quakeři, anabaptisté), kteří založili Plymouth, pak Boston, Harvardovu univerzitu. Po doplutí do Ameriky slavili první díkůvzdání spolu s Indiány, kteří jim umožnili přežít kruté začátky. Díkůvzdání se stalo snad nejvýznamnějším církevním i národním svátkem USA.

V USA pochopitelně nevyvraždili nacističtí Němci Židy, proto je jich tam víc jak v Izraeli. Věřili, že jsou pozůstatkem (ostatkem) dle Mi 2,12. Židovské přistěhovalectví proběhlo v několika vlnách (sefardská, aškenázská, po pogromu velká vlna z Ruska). Židé očekávají příchod Mesiáše, u některých liberálních mohlo očekávání znamenat také revoluci.

O amerických katolících  je v knize několik kapitol. Španělská misie většinou františkánů probíhala v Kalifornii mezi Indiány, je hodnocena kladně, ale po objevení zlata a pří  chodu drsných zlatokopů se začal život úplně měnit (naturalistické sochy, krvavé velikonoční zvyky), těžko říct, kam takové katolictví spěje. Římští katolíci žijí v mnoha lokalitách s různými proudy. Jeden neuznává II. vatikánský koncil, jsou následovníky Marcela Lefebvra, chtějí latinskou mši Pia V. Benedikt XVI. je jim nakloněn. U nás se sou  středili kolem již zaniklého Mezinárodního reportu. V Bostonu zase bylo nejvíc afér s pedofilními a homosexuálními knězi, papež se při návštěvě USA tomuto místu diplomaticky vyhnul. Americká katolická církev je už od 60. let v krizi, přesto množství katolíků žije výsledky koncilu, někteří se kloní k levici. Nejznámějším Čechem v USAje Jan Nepomuk Neuman (1811 1860). Prvním americkým prezidentem katolíkem byl John Fitzgerald Kennedy, za  vražděný v roce 1963 v Dallasu.

Jen kratičce zmíním presbyteriány – kalvínsky orientované Skoty,  episkopály, původně anglikány, jejichž hlavou je král(ovna), ale aby po Americké revoluci přežili, museli se přejmenovat a změnit organizaci církve. V církvi jsou tři směry: ortodoxní „vysoká církev" (bohatších, dbá hodně na liturgii), „nízká církev" a úplně liberální „široká", s biskupkami a některými představiteli a představitelkami hlásícími se veřejně k homosexualitě. Nová informace ještě není v knize, že Vatikán před  pokládá, že asi půl milionu anglikánů i episkopálů přejde ke katolické církvi, ale za zvláštních podmínek.

Velkým společenstvím v USA je metodistická církev bratří Wesleyů a baptisté. Němci si přinesli do Ameriky většinou klasickou luterskou víru, Rusové zase pravoslaví. V Pensylvánii žijí obce moravských bratří, někdejších exulantů z Moravy (někde zbytky z misie CČS(H), JN).

O letničních křesťanech, evangelikálech a fundamentalistech, snad ani o vlnách probuzení nemusíme moc psát. Vše se u nás prolíná do tradičních církví a hlavně do nově vzniklých společenství (Apoštolská církev, Křesťanské společenství, Slovo života, Ježíš přijde…), zpívají spirituály, krátké popěvky třeba o pěti slovech, buší do čehokoliv, tančí, mluví v jazycích, prorokují, uzdravují.

V této kapitole je zmiňováno i jméno baptistického evangelisty Billy Grahama (nar. 1918) a černošského baptistického kazatele a zná  mého bojovníka za práva černochů Martina Luthera Kinga (1929 – 1968, kdy byl zavražděn).

Také černoši mají své letniční sbory, jsou emotivnější, a tak se u nich vše řečené projevuje výrazněji; jejich centrem je černošský Harlem. Jiní jsou hledači původního černého náboženství, předpokládají také návrat zpět do Afriky… Možná je na místě napsat o rasistickém Ku Klux Klanu namířenému proti černochům, později Židům i katolíkům.

Adventisté s.d. vycházejí z vidění farmáře Millera a učení Elen Whiteové, očekávají brzký příchod Pána Ježíše Krista. U nás mají řadu sborů už z minulého režimu s přerušením i dříve. 

Svědci Jehovovi čtou tetragram JHWH jako Jehova, odtrhli se od adventistů, své centrum mají v Brooklynu. Nejznámější je, že jsou proti transfuzi krve nepochopením Lv 34,17. V ČR mají řadu sborů, za socialismu nebyli povoleni, ale tolerováni. 

Mormoni (Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů) jsou už dost vzdáleni od křesťanství, Joseph Smith (1805 1844) prý měl zjevení anděla jmenujícího se Mormon, ukázal mu, kde jsou zakopány zlaté desky o pradějinách Ameriky, on je údajně přeložil. My známe toto společenství jako polygamisty (od toho už ustoupili), křtí se za mrtvé (1K 15,29 30). Stát Utah je mormonský, 2002 tam byla zimní olympiáda. U nás mají již 14 sborů včetně Prahy a Brna.

Quakeři (kvékři) vycházejí z anglického puritanismu. Dle nich nemusí být Bible nutná ke spasení, mají prosté modlitebny a tam čekají na zjevené slovo. Křesťanská věda ztotožňuje svou zakladatelku Mary Baker Eddy s Duchem svatým. Theosofická společnost Heleny Blavatské má ezoterické učení o nových a nových inkarnacích (vtěleních). V ČR existuje pod názvem Obec křesťanů včetně waldorfských škol. V Českém bratru byl uveřejněn rozhovor s pražským farářem Milanem Horákem. 

Unitáři odmítají učení o Trojici a i jinak se vzdalují od křesťanství. Unitářkou byla Charlotte Masaryková; v naší republice existovaly malé sbory včetně Prahy (Unitaria) a Brna, teď se nazývají také univerzalisté. 

Ctitelé přírody mají vztah k ekologii a vegetariánství až veganství. Shakeři (třesení a tanec) zakladatelce říkají Matka An Lee, má být zjevením Krista. 

Svobodní zednáři už v době Americké revoluce vystupovali s idejemi rovnosti a svobody. Šlo o osvícenecký deismus, i američtí prezidenti byli zednáři ( např. Georg Washington), založili Kapitol - budovu amerického kongresu. Církve jim nebyly nikdy nakloněné. U nás se k zednářům hlásí herec Martin Štěpánek, Odilo Štampach. a další.

Sekulární obchodníci s obřady konají, hlavně v Las Vegas, sňatky ve svatebních kapličkách a opět za poplatek je lze zrušit. Uskutečňují také pohřby na veselých hřbitovech  lesních paloucích – lidí i zvířat, zvláště psů. Na takovém hřbitově je pohřben např. Michael Jackson a Čechoameričan Rudolf Friml.

Scientologové vystupují jako církev kvůli daním, mají dianetická centra, která nabízejí placený tzv. Oxfordský test schopností; cílem je kupovat stále dražší testy. Zabydleli se i v ČR.

Zvláštním fenoménem jsou Televangelisté, jsou populární, mají svá televizní show, která ovlivňují řadu lidí. Někteří takoví evangelisté mívají i řadu sexuálních a třeba i finančních skandálů, zaplétají se také do politiky.

Indiáni - jejich křesťanství se prolíná s původními pohanskými prvky. Církev amerických Indiánů při obřadech používá drogy – peyetlu (halucinogenního kaktusu)..

Někdy se k religiozitě řadí i hippies z poloviny 60. let 20. století, jako protest proti tehdejší americké společnosti. Ani jim nebyly cizí drogy.

V USA žijí také  buddhisté a hlavně množství vyznavačů islámu. Islám utrpěl veliký šrám, zvláště po 11. září 2001 zničením Světového obchodního centra v New Yorku. První černošský prezident Barack Obama se před volbou distancoval od svého kazatele pro náznaky černošského separatismu. Teď podpořil stavbu mešity nedaleko zničeného centra, zřejmě aby ukázal dobrou vůli.

To poslední, co chci zmínit, je nejnovější  New Age, dle nich odchází věk ryb, jako symbol křesťanství a předpokládají nástup nového věku. 

Těchto několik poznámek nám snad přiblíží, i když neúplně, novou knihu Martina Putny o americké religiozitě i s tímto nepatrným promítnu  tím až do České republiky.  

Jiří Novák  

Evangelický týdeník 2010/26