Přílohy a poznámky ke studii
Boží spolupracovníci: Pražské jaro 1968, srpnová okupace a české církve




9. Přílohy

a) Ekumenické prohlášení k situaci v zemi

Zveřejněno v Katolických novinách, rok 1968, č. 35.

„Všem křesťanům v naší Československé socialistické republice. Shromáždění zástupců křesťanských církví dne 2. září 1968. Ve víře, že nás spojuje láska Kristova a vědomi si naší křesťanské povinnosti, rozhodli jsme se ve dnech těžké zkoušky naší republiky obrátit se k Vám všem se slovem díků, útěchy a povzbuzení. Jsme vděčni Bohu, že nás v těchto dnech chránil a posiloval vírou v Ježíše Krista, že rozmnožil naši vzájemnou lásku a do srdce vléval nové naděje. Děkujeme všem ústavním činitelům včele s presidentem L. Svobodou, kteří v zájmu života a cti národů našeho socialistického státu se v dané chvíli tísně rozhodli pro cestu postupné konsolidace poměrů, vzniklých vstupem armád některých zemí Varšavské smlouvy na území našeho státu. Oceňujeme, že se konsolidace poměrů v naší socialistické republice za úsilí našeho lidu děje - a jak doufáme i bude dít - pod vedením presidenta republiky L. Svobody, Národního shromáždění v čele s J. Smrkovským, vlády O. Černíka a Alexandra Dubčeka, jimž všichni důvěřujeme. Děkujeme Vám, bratři a sestry, že jste ve zkouškách minulých dní projevili takovou morální sílu, rozvahu, jednotu i obětavost a že jste se varovali všeho, co by mohlo ohrozit naději na řešení těžké situace. Podle svého křesťanského svědomí hlásíme se k uskutečňování pravdy, spravedlnosti, svobody a lidské rovnosti v demokratickém socialismu. To je důvod naší solidarity a věrnosti socialistickému zřízení. Prosíme Vás, abyste v zájmu normalizace života svou rozvahou, odpovědností, obětavostí a pracovní horlivostí byli kvasem dobra v naší zemi, příkladem pro všechny lidi. Zůstaňte upřímní. Buďme strážními svých bližních před každým mravním pokušením a politickým scestím. Zkoušky, to jsou situace, které ukáží hrdiny nebo zbabělce. Jednejme z pozice pravdy a lásky. Zachovejme klid a ve všem dobré svědomí. Nezradit dané slovo, nezklamat přátelství a neztrácet naději! Jako křesťané neodpovídáme na události, v nichž se naše národy ocitly, hněvem a nenávistí, nýbrž trpělivostí a přemáháním zla dobrem. Mějme odvahu k nápravě života upřímným pokáním. Spojujme se v modlitbách s Bohem, který všechno může. Pečujme, aby nikdo mezi námi nebyl opuštěn, aby se nikomu nedála křivda. Usilujme, aby mocí lásky byl s námi Bůh. Milujícím Boha všecky věci napomáhají dobrému! (Řím. 8,28)"

Pod tímto textem se podepsali představitelé těchto církví a institucí: Slovenská evangelická církev a.v., Církev bratrská, Slezská evangelická církev a.v., Pravoslavná církev Československa, římskokatolická církev, Církev československá, Evangelická církev metodistická, Českobratrská církev evangelická, Bratrská jednota baptistů, Jednota bratrská, Křesťanská reformovaná církev na Slovensku, Komenského bohoslovecká fakulta, Slovenská evangelická bohoslovecká fakulta, Ekumenická rada církví v Československu, Husova československá bohoslovecká fakulta.

b) prohlášení ČCE

Prohlášení synodní rady určené všem sborům ČCE z 21. srpna 1968

Zveřejněno v Český bratr, roč. 44, č. 7.

„Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista Milí bratří a sestry, Píšeme Vám tento dopis v dopoledních hodinách dne, v němž suverenita a svoboda naší republiky byla porušena zásahem zvenčí. Jsme tím hluboce otřeseni a toužíme v této těžké chvíli být spojeni co nejvíce se všemi Vámi v našich sborech. Přihlásili jsme se rádi k obrodnému dílu našeho lidu v čele s presidentem Ludvíkem Svobodou, ministerským předsedou Oldřichem Černíkem a prvním tajemníkem KSČ Alexandrem Dubčekem. V tomto úsilí vidíme pokračování našich nejlepších národních a duchovních tradic. Jménem celé naší církve protestujeme proti ohrožení tohoto obrodného procesu, proti porušení suverenity našeho státu a proti příchodu cizích vojsk a žádáme jejich odchod. Nevíme, co nám přinesou další dny. Sdílíme nyní spolu s se svým lidem všechnu jeho bolest a naději. Vyzýváme Vás, bratři a sestry v našich sborech, abyste věrně pokračovali v nastoupené cestě a osvědčili se jako služebníci spravedlnosti, lidskosti a svobody. Prosme společně za moudrost, abychom poznávali, co máme odpovědně činit v této době. Připomínáme si dnes ty bratry ve světě, kteří hledali východiska z nejtěžších situací v nenásilném odporu. Prosme, abychom jako křesťané směli opravdu evangelia vyznávat, a jako občané svého státu myslet, mluvit a pracovat ve svobodě a pokoji. Nechť nás všecky spojuje a vede jistota našich husitských a bratrských otců, že Pravda Páně zvítězí! Ve víře, lásce a naději s vámi spojená Synodní rada českobratrské církve evangelické V Praze 21. srpna 1968"

Prohlášení synodní rady z 28. srpna 1968

Zveřejněno v Český bratr, roč. 44, č. 7.

„Všem sborům českobratrské církve evangelické: Milý bratři a sestry, Prošli jsem spolu s Vámi a se vším naším lidem vzrušující dny, ve kterých se jednalo o svobodě a svrchovanosti našeho státu i všeho života v něm. Ve vší úzkosti posilovala nás víra, že Ježíš Kristus, náš Pán a Spasitel svou obětí na kříži i svým vzkříšení již odňal moci zla jeho vládu, že již nás osvobodil k životu v pravdě a službě a učí nás, jak stát v této jeho svobodě a hledat jeho království spravedlnosti a pokoje. Povzbuzovala nás však také úžasná jednota našeho lidu, nově probuzený zápal naší mládeže pro lidská práva, jimiž má být naplněn náš národní a státní život. Byli jsme vděčni za obětavou práci rozhlasových i televizních pracovníků a solidaritu všech vrstev našeho lidu. Věříme, že se Pán Bůh odkazem našich reformačních tradic dotýkal mocně mnohých srdcí a probouzel je k nové touze po pravdivém lidství. Myslili jsme na velikou odpovědnost našich zákonných představitelů při jejich obtížném jednání a prosili za jejich věrnost poznané pravdě, statečnost a spravedlnost. Příchod cizích vojsk do naší vlasti považujeme za nespravedlivé a hrozné pošlapání mezinárodního práva. Je to i veliké neštěstí a rána, která se dlouho nezahojí. Jedinou nápravu tohoto stavu vidíme v úplném odchodu cizích vojsk, v obnově státní suverenity a pokračování demokratizačního úsilí. Vás, bratři a sestry v našich sborech, prosíme, abyste k tomu napomáhali tím, že v důvěrném soustředění na Krista a evangelium, v klidné moudrosti nepodlehnete malomyslnosti ani hněvu a budete se zasazovat o spravedlnost, pokoj a radost ve všech životních vztazích. Podpoříte tím nejlépe snahy našich ústavních činitelů, zákonné vlády a parlamentu v jejich těžkém úkolu setrvat na cestě obrodného úsilí. Dbejte o to, aby se naše sbory obnovovaly ve své věrnosti pravdě evangelia, v péči o duchovní vedení dětí a mládeže, v pastýřské starosti o nemocné a ustarané, v modlitbách jedněch za druhé i za ty, kteří mají velikou odpovědnost za správu našeho státu a všechnu veřejnou činnost. Naším programem není nenávist, rezignace a nečinnost, ale aktivní víra, pracovitá láska a trpělivá naděje. Na této cestě se vzájemně povzbuzujme. Bůh pokoje buď s Vámi! S bratrským pozdravem Synodní rada českobratrské církve evangelické V Praze 28. srpna 1968"

c) prohlášení CČS

Prohlášení Ústřední rady Církve československé ze dne 21.8. 1968

Zveřejněno v Českém zápase ze dne 12.9. 1968, roč. 51, č. 35.

„Patriarcha Československé církve dr. Miroslav Novák svolal na dnešní ráno předsednictvo ústřední rady. Vedení československé církve stojí plně za presidentem republiky Ludvíkem Svobodou a za naší zákonnou vládou. Žádá všechny věřící, aby v duchu výzvy našich státních představitelů zachovali klid, moudrou rozvahu a jednotu, nejúčinnější zbraně k zajištění naší svobody."

Patriarchovo prohlášení k věřícím z 23. srpna 1968

Zveřejněno v Českém zápase ze dne 12.9. 1968, roč. 51, č. 35.

 „Bratři a sestry, v této mimořádně vážné době se k Vám znovu obracím. Modlím se, abychom všichni obstáli. Vždyť víme, komu jsme uvěřili a kdo má slovo života. Jsme v rukou Božích. Lid starozákonní smlouvy i v nejtěžších chvílích měl slovo Hospodinovo: „Neboj se, já jsem s tebou" (Iz 43,5) a zaslíbení: „Budu s tebou!" (1.M 26,3). Proto stojíme dnes po boku ostatních občanů bez rozdílu v jednotě myslí i srdcí v zápase za svobodu, spravedlnost a lidskou tvář socialismu v naší vlasti. Proto žádáme znovu, aby odešla vojska Varšavské smlouvy z naší země, aby se mohly dát do práce naše zákonné, řádně zvolené vládní orgány, prezident republiky Ludvík Svoboda, Národní shromáždění s předsedou J. Smrkovským, vláda v čele s ing. O. Černíkem, právě tak, jako nový ústřední výbor KSČ se svým prvním tajemníkem Alexandrem Dubčekem. Bratři a sestry, jděte s klidem a rozvahou za svými povinnostmi, abychom si mohli jednou „stoupnout před dějiny a studem nezrudnout" (Otakar Fischer). 23.srpna 1968 Váš Dr. Miroslav Novák, patriarcha"

Patriarchovo slovo věřícím ze dne 29. srpna

Zveřejněno v Českém zápase ze dne 12.9. 1968, roč. 51, č. 35.

„Sestry a bratři, V uplynulých tragických dnech jsme s naším národem procházeli údolím stínů smrti. Ve dnech hořkosti a ponížení nás vedla naděje, že Kristus za každých okolností vládne nad dějinami. Posilovala nás hluboká lidská solidarita, posilovaná touhou po pravdě a svobodě. V těchto dnech trpných zkoušek i nových nadějí pokorně děkujeme Pánu Bohu, že od nás neodňal chránící ruku. Děkujeme všem těm z našich národů, ať už stojí na místech nejpřednějších či jakýchkoliv jiných, kteří za nás vzali naše břímě na sebe a v duchu našich národních tradic se podle svých sil a možností přičinili o to, že naše národy ve dnech tvrdé zkoušky neztratily před tváří celého světa mravní právo na svoji další existenci a na oprávnění k další spolupráci při budování společnosti, která cítí pravdu, spravedlnost a svobodu. Děkujeme nakonec také Vám všem, sestry a bratří z diecézních rad i z náboženských obcí, za vaše modlitby i vám, kteří jste nám podali zprávy o tom, jak jste se v oněch těžkých chvílích rozhodování zařadili do jednoty našich národů a osvědčili při tom tolik potřebný klid a rozvahu. Vaše víra v Pána církve i světa vám k tomu všemu dávala sílu. Všichni jsme byli spojeni neviditelným poutem k v jedno obecenství. Prosíme všechny: uchovejte si je s pomocí Boží i do všech našich budoucích dnů, ať ony budou jakkoli nesnadné. I nadále v nich stůjme věrně za naší vládou, která začíná s velkými obtížemi, ale s nadějnou perspektivou připravovat normalizaci poměrů v našem státě. Buďme ji všichni v jejím úsilí nápomocni. Bratři a sestry, prosíme vás, abyste neustávali ve svých modlitbách za naši církev a za všechny církve a křesťany v naší vlasti, abychom všichni měli dost lásky, odhodlání a sil k věrnějšímu následování Ježíše Krista a k budování Božího království na zemi než dosud. Modleme se však ustavičně i za všechny své spoluobčany, aby byli rozvážní a naplněni ochotou k službě vlasti. Neustávejme v modlitbách za presidenta republiky Ludvíka Svobodu, za představitele a členy Národního shromáždění a vlády, Komunistické strany Československa a celé Národní fronty. Ve svých modlitbách si připomínejme ty nevinné naše lidi, jejichž krev byla prolita v naší zemi. Snažme se odpustit i těm, kteří v tragickém omylu vstoupili se zbraní v ruce na naše výsostné území. S vděčností za to, že dosud můžeme žít a pro Pána Boha, národ a vlast pracovat, pak přesvědčujeme svými slovy i činy všechno okolo nás, že „ dobrý je Hospodin, silou je v den soužení, a zná ty, kdož v něho doufají." (Nahum 1,7) V Praze dne 29. srpna 1968"

d) prohlášení biskupa Františka Tomáška

„Provolání k věřícím" biskupa F. Tomáška, pastýřský list byl čten 1. září: Převzato z Kolektiv autorů. Pastýřské listy 1945-2000: Arcidiecéze pražská. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2003.

„Bratři a sestry, v těchto pohnutých chvílích našich národů Vás opět vybízím, abyste zachovali odvahu a nedali se nikým strhnout k činům, které jsou neslučitelné s křesťanským postojem a s našim národním vědomím. S důvěrou nepřestáváme volat k Bohu, aby naší zemi dal svobodu a pokoj. Události dělají lidé, ale nad dějinami bdí Bůh. Stojíme pevně za legálními představiteli naší republiky a ujišťujeme je naší neochvějnou podporou a solidaritou. Věříme, že mají vědomí dějinné odpovědnosti za naše národy a konají všechno, aby je uchránili před možnými nedozírnými pohromami. Zároveň Vás snažně prosím: buďte si co nejblíže jeden druhému bez rozdílu..."

e) prohlášení CASD

Nedatovaný oběžník číslo 19/68 Unijního výboru CASD, který vznikl mezi 26. a 29. srpnem (čten v sobotu 31.8.68)

Dokument z archivu CASD

„Všem kazatelům a sborům Církve adventistů s.d. Milý bratři a sestry v blahoslavené adventní naději! V uplynulých dnech jsme prožívali mimořádné a nečekané události v naší vlasti a naše srdce bylo sevřeno úzkostí o další vývoj situace. Ihned v sobotu 24. srpna 1968 jsme konali v pražských sborech modlitebná shromáždění a volali jsme k tomu, který jest „útočiště i síla a ve všelikém soužení pomoc vždycky hotová" Ž 46. Věříme, že také i vy jste konali ve sborech modlitební chvíle, když závažnost situace k tomu přímo vybízela. Litujeme, že jsme nemohli dát do církve jednotný pokyn, protože Praha byla odříznuta od telefonického, telegrafického i písemného tj. poštovního spojení. Nejsme již na konci, ale teprve na počátku velkých událostí. Máme na mysli vznešené ideály jako je svoboda, humanita, demokracie, důstojnost člověka. Ze všeho nám leží na srdci nejvíce náboženská svoboda a bojíme se o její osud. Uvědomujeme si, že nebudeme svobodni jako křesťané, nebudeme-li svobodni jako občané. Leží nám na srdci osud naší vlasti, která je nám domovem a ve které chceme žít životem důstojným, čestným a svobodným podle slova Písma: „abychom střízlivě, spravedlivě a pobožně živi byli na tomto světě, očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista". Titus 2,12.13. Obracíme se tedy na všechny sbory v naší vlasti, na všechny kazatele a činovníky s výzvou, aby v našich rodinách byly konány modlitební chvíle ve všední dny a oznamujeme, že sobota dne 7. září 1968 jest stanovena v celé naší vlasti jako sobota modliteb a dobrovolného půstu. Končíme slovy 2. Paralip. 7, 14-15 a věříme, že dobrý Otec nebeský se mocně přizná ke svému lidu.
Za vedení církve: O. Sládek v.r. H. Petr v.r."

f) prohlášení SPVC

Prohlášení vedení SPVC ze dne 25. srpna 1968

Převzato z materiálu Informační zpráva o církevně politické situaci v ČSSR SUA, Sv. 126, Ar.j.: 203/4.

„Duchovním a věřícím všech církví Víme, že svoboda náboženství je věc, která vám leží na srdci nejvíce a jste znepokojeni o její osud. Pamatujte však, že nebudete svobodni jako křesťané, nebudete-li svobodni jako občané. Je mnoho věcí, které rozdělují lid této země, je jich však více, které jej spojují. Jsou chvíle, kdy je bezpodmínečně třeba jednotně hájit nejzákladnější předpoklady důstojné lidské existence. Není čas pro oživování starých sporů, živení vzájemných podezření a vyřazování kohokoliv na základě minulosti. Čím kdo je, musí ukázat dnes. Podle jeho dnešního postoje se bude rozhodovat, patří-li do společnosti čestných lidí, nebo se z ní definitivně vyobcoval. Jsou chvíle v životě národů, kdy vše začíná znovu, nebo se vše definitivně vymazává. Kde je dělící linie mezi lidmi a těmi ostatními?

• V nekompromisním jednotném odporu proti okupaci, hanebné, ponižující a protiprávní.
• V důsledném pokračování demokratické linie naší politiky, formulované a zahájené lednem.
• Ve věrnosti legálním orgánům a představitelům této země, kteří musí být osvobozeni a mít všechny možnosti svobodné práce, svobodného rozhodování a svobodného spojení se svým lidem, aby mohli znát, co si přeje národ, a co národu říci, jak je toho možno dosáhnout.

• Být pevní, hrdí, nedat se zneužít, nekolaborovat a nikým a za žádných okolností.
• Pomáhat těm, na něž potíže těchto dnů nejtíže dopadají: starým, slabým, ohroženým.
• Jíst potřebují i ti, kdo nemají sílu stát ve frontách. Nenech je hladovět!
• Spát potřebují i ti, jejichž domovy jsou ohroženy. Nezavři před nimi své dveře!
• Nikdo není sám, nikdo není bezmocný, každý může v těchto dobách něco udělat. Neodmítni pomoc, budeš-li o ni požádán