V minulém roce jsme slavili desáté výročí vzniku střediska TC ve Šluknově. Boží slovo ústy Šalomouna říká, „nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný”. (Ž 127,1)

Uvědomuji si, že se člověk může namáhat, lopotit, být pln úzkosti, dokonce být pracovitý a stejně nemusí vidět výsledky. Je zde ještě jeden nutný předpoklad, tím je touha a požehnání ze strany Boží. V poslední době se zabývám tím, co to znamená modlit se ve shodě s Boží vůlí. Máme zaslíbení, že právě tato shoda nám zaručuje, že Bůh bude jednat - stavět, střežit. A v tom je právě ten háček. Máme své představy a ty mohou vypadat velmi dobře, ale ve skutečnosti mohou být marné. Naše cíle nemusí být zároveň Božími.

Být ve shodě s Boží vůlí především znamená poznat to, co On chce dělat, poznat jeho srdce a cesty, které mohou odporovat našim. Věřím, že minulé roky, přestože nebyly jednoduché, přinesly pravý užitek. Mně osobně jako vedoucímu střediska nejvíc leží na srdci, abychom mohli dále pokračovat v tom, k čemu nás Bůh povolal.

Někdy mám pocity, které nejsou nijak příjemné a většinou jsou podpořeny reálným stavem na účtu. Někdy mám pochybnosti, říkám si: „Udělali jsme něco špatně? Co můžeme udělat jinak, lépe?”, ale zároveň vím, že Bůh nás povolal a i ty těžké situace si použije pro rozvoj. Vzdali jsme se dotací státu a musíme se o sebe „postarat sami”, respektive hledat řešení u Boha pro finanční zabezpečení programu, ale co to znamená? Právě teď leží na mém stole tři faktury a já nevím, kde vezmeme na jejich zaplacení...

Hledáme různé zdroje příjmů na provoz střediska. V dílně kovovýroby, která ztratila svého vedoucího pracovníka - odborníka, bojujeme s velkými náklady. Budovali jsme dílnu, a tak veškeré příjmy z této činnosti byly vloženy do rozvoje. Zároveň ti, kdo v dílně pracují, jsou bývalí i současní studenti. Jsou nadšení pro to, aby dále pomáhali, ale stále se učí. Provozujeme keramickou dílnu, která slouží více k zviditelnění naší práce, než že by přinášela zisky. Hledáme východiska, kde se dá. Vedle toho se snažíme pomalu dostavovat středisko. Máme sice postavenou hrubou stavbu, ale na celkové dokončení zdroje chybí.

Pán mi řekl: „Pracujte s tím, co máte”, a tak pracujeme stylem, „pokoj po pokoji, cihla k cihle”. Nicméně jsou před námi velké investice do topného systému, který z malých zdrojů nepokryjeme... Asi je těžké si za tím představit konkrétní činnosti. Dalo by se to vyčíslit v počtu studentů, kteří úspěšně dokončí program, v celkově naplněné kapacitě střediska, v množství našich dárců a dobrovolných spolupracovníků v různých církvích, v dokončených certifikacích pro provádění primární prevence, v pravidelné práci s dětmi ve Šluknově, v dostatku zdrojů na pokrytí provozních nákladů střediska, v pomoci místnímu sboru s jeho aktivitami a tak dále.

Věřím však, že právě výpovědi našich pracovníků a dobrovolníků poodhalí nejen naše vize, ale také naše potřeby, ať již praktické nebo modlitební. Věřím, že i vy můžete do našeho hledání Boží vůle vnést jasno tím, že se budete modlit za naše potřeby s touhou slyšet Boží hlas či se stanete spolupracovníky v nesení evangelia právě závislým ve vašich městech anebo se stanete našimi pravidelnými dárci.

Co je tedy moje vize? Aby každý z pracovníků i dobrovolníků stál na svém místě a práce, která je jim svěřená, rostla. Mou vizí je to, co je i naším hlavním posláním. Studenti, kteří úspěšně dokončují program, kteří svůj život žijí z Krista a pro něj, stojí na něm jako na základě pro vše, co v životě dělají. Mít na toto poslání všechny potřebné zdroje. Ovlivňovat pozitivně své okolí.

Petr Král, vedoucí střediska TC ve Šluknově

Plný dům

Chceme mít středisko stále plné. Současná kapacita je 13 studentů (dvanáct lůžek a jeden kavalec). Ideální stav by nastal v okamžiku, kdy by noví potenciální studenti přicházeli návazně (jeden odejde, další přijde). Tím by navíc vzniknul motivační mechanismus, protože na vstup by se muselo občas čekat a také bychom mohli posílat studenty do dalších středisek v Čechách. Obecně přijmeme každého, kdo se chce vypořádat se svou závislostí a hledá pomoc u Boha. David Ellmrich proto oslovuje média, v nichž se snažíme získat reklamní prostor. Aktualizuje také nabídku služeb ve věznicích, v lékařských zařízeních a církvích.

Naším cílem je motivovat sbory k práci se závislými a jejich rodinami a najít v každém sboru konkrétního služebníka, který by měl závislé na srdci a byl schopen jim poskytnout základní informace o možnostech změny. Věříme, že naše práce je pomáhat lidem zde ve středisku, práce církve je „být mezi ploty”. V týmu však máme pět dobrovolníků, dva z nich spolu se studenty začali během léta jezdit na ulice do Ústí nad Labem, kde evangelizují závislé v jejich prostředí (ulice, squaty).

Plná nezávislost

Stali jsme se nezávislými na státu se vším všudy proto, abychom se stali plně závislí na Bohu a jeho vedení. Budeme tedy i nadále moci provozovat duchovní práci tak, jak věříme, že je správné. Přicházíme tím samozřejmě o finanční podporu státu.

Hledáme způsob, jak držet a rozvíjet službu z vlastních zdrojů. Budujeme vazby a vztahy s církvemi, firmami a jednotlivci, kteří investují do budoucího rozvoje našeho prostředí, aby viděli změnu. Chodíme pravidelně na sbírky v Ústí nad Labem, kde máme možnost rozdávat lidem informační materiály o naší práci.

V posledních dvou měsících jsme procházeli složitým finančním obdobím, kdy na nás plně dolehla ztráta zhruba 700 000 Kč z dotací. Vidíme, že ačkoli výzvy jsou často větší než naše momentální možnosti, s Boží pomocí se můžeme rozvíjet.

Jsme opravdu vděčni, že právě v těchto časech můžeme zažívat skutečnou podporu církví i jednotlivců.

Zdroj: Život v Kristu č. 10/2008

www.apostolskacirkev.cz