Začátky duchovní práce tohoto sboru spadají do roku 1914, kdy v Pardubicích vznikla misijní stanice pražského baptistického sboru. První shromáždění se konala v bytě paní Janebové, na Masarykové třídě, kde bydleli i studenti. Jedním z nich byl Jan Řičař, na kterého mocně zapůsobilo Boží slovo. V květnu roku 1916 byl tento zakladatel a později i první kazatel pardubického sboru pokřtěn i se svojí budoucí manželkou Marií Janebovou v Praze na Vinohradech. Oba byli naplněni touhou v Pardubicích misijně pracovat, což se jim s Boží pomocí dařilo. Na podzim roku 1916 byla zde v Pardubicích poprve vysluhována památka Večeře Páně. V červnu roku 1921 bylo zde v řece Chrudimce pokřtěno 13 duší.  Na podzim roku 1921 byl br. Jan Řičař ordinován jako první kazatel v Pardubicích a byl zakoupen dům ve Sladkovského ulici čp. 521. Finanční obnos poskytla tehdy jako půjčku Bratrská jednota baptistů – Chelčického.

K vlastnímu vyčlenění z pražského sboru a osamostatnění sboru v Pardubicích došlo začátkem července roku 1922. Sbor měl v té době 29 členů. Misijní práce sboru se požehnaně rozvíjela. Pán Bůh žehnal nadšené službě členů. Pracovalo se v nedělní škole, velmi aktivní bylo sdružení mládeže. By založen hudební kroužek a pěvecký sbor. Od jara roku 1920 byla započata misijní práce v České Třebové a v Horním Jelení i na dalších místech. Je nutno uvést, že východní Čechy byly tehdy také dotčeny  tzv. přestupovým hnutím z církve katolické. V roce 1933 měl sbor již 110 pokřtěných členů a asi 20 čekatelů. V těžkých letech války byl sbor stále v nebezpečí zastavení činnosti, ale Pán Bůh jej uchránil před udavači a duchovní práce pokračovala s částečným omezením po celou tuto dobu. 

Po roce 1945 nastalo stěhování rodin do původních domovů. Od roku 1945 do roku 1952 bylo ve sboru pokřtěno dalších 21 duší. Po válce byla založena misijní stanice v Holicích. V roce 1947 se konala slavnost 25. výročí trvání sboru. Po válce se stal kazatel sboru Jan Řičař předsedou celé baptistické Jednoty v Československu. Jeho pomocníkem se stal student baptistického teologického semináře Vladimír Jelínek. Ten byl zatčen 7.března 1952. Zanedlouho poté, 26.května byl zatčen br.kazatel Jan Řičař. Byl u vlakového nádraží přepaden státní tajnou policií a ihned byl zbaven funkcí v církvi. Po nesmírně těžké a dlouhé vyšetřovací vazbě byl v inscenovaném procesu odsouzen k 18-ti letům vězení. Po br. Řičařovi následovala celá řada zatčení našich baptistických kazatelů v různých sborech. Byla to těžká doba.

Pán Bůh však pardubický sbor neopustil. Ve sboru byli obětaví laičtí pracovníci, kteří sboru věrně sloužili. 1. ledna 1953 sbor získal mladého kazatele Artura Jersáka. Od 1. září 1957 se stal na 10 let kazatelem sboru bratr Jan Veselovský. V té době bylo zakoupeno stále sloužící harmonium a 65 židlí do modlitebny. Po jeho odchodu do důchodu v roce 1968 byl zvolen kazatelem bratr Josef Průša. V té době byla založena malá misijní stanice v Hořicích v Podkrkonoší, vznikl kytarový kroužek. Byla zbudována křtitelnice a probourána zeď do malého sálu. Dnem 1.dubna 1972 převzal péči o pardubický sbor kazatel Karel Buba mladší. Sbor měl v té době 65 členů, z nichž mnozí byli již vysokého věku. Od 1. dubna 1986 se stal kazatelem pardubického sboru bratr Jaroslav Poloha. Ten působil ve sboru do února 1995. Jeho službu si už většina členů sboru pamatuje. Od února 1995 nastoupil do služby kazatele sboru bratr Martin Kocanda.  Sloužil sboru do dubna roku 1999, kdy se ujal služby na plný úvazek ve věznicích v Pardubicích a v Hradci Králové, kde předtím již pastoračně působil. Na podzim v roce 2000 nastoupil do kazatelské služby v našem sboru bratr Vladimír Hejl. Působil zde do podzimu roku 2003. Za jeho působení došlo ke značným úpravám ve sborovém domě v Pardubicích. Od roku 2004 sloužil ve sboru kazatel Jan Pospíšil, kterého v závěru roku 2007 vystřídal v pořadí desátý kazatel sboru Luděk Šíp. 

www.bjbpce.estranky.cz