Notabene - Hydepark baptistů - Křesťanští radikálové v Brně

Rozumět právu a interpretovat zákony není zrovna snadnou záležitostí. Přesto bych rád ocitoval jeden paragraf z Trestního zákoníku 40/2009 Sb. v platném znění:

§355 (1) Kdo veřejně hanobí a) některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo b) skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) nejméně se dvěma osobami, nebo b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Popsané delikty se týkají fyzických osob, které zde jedině mohou být pachateli. Prokázání, odsouzení ani potrestání těchto činů nemá žádný vliv na církev (nebo náboženskou organizaci) z jejíž iniciativy k daným činům mohlo dojít. Ta je navíc nadále právně nedotknutelná. Přiznám se, že proto vůbec nejsem šťastný, že takové zákony existují. Jsou podle mne zneužitelné a byly zřejmě prosazeny bojovníky proti komunismu z iniciativy římských katolíků. Jako křesťané se s útlakem setkáváme v různé míře ve všech režimech, jsme povoláni k tomu nést křivdu, být zesměšňováni, což je nám Bohem bohatě vynahrazováno v tomto i v budoucím životě.

Jsem přesvědčen, že daný paragraf jednou možná poslouží ke kriminalizaci skutečných křesťanů. Zcela jistě by podle tohoto paragrafu mohl být souzen Eliáš, který se posmíval Bálovi a jeho prorokům. Mohl by podle něho být souzen Pavel, který prohlašoval, že co obětují pohané, obětují démonům. Jako křesťan, který věří v Bibli, vím, že bohové udělaní lidskýma rukama nic neznamenají, ať se jmenují jakkoliv. Jako křesťan také nevěřím, že Alláh je pravý Bůh a že jeho ctitel vejde do Božího království. Bible říká jasně, že kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. Toto muslimové nevyznávají. Co kdyby ale někoho napadlo to klasifikovat jako „hanobení islámu“? Myslím proto, že daný paragraf je džinem v lahvi, který jen čeká na to, kdo jako první láhev odšpuntuje. Osobně je mi proto bližší americký systém „absolutní“ svobody projevu, který má své kořeny v protestantismu. Stát prostě není s to podobné věci posoudit.

Proč o tom mluvím? Včera jsem si přečetl noviny a uviděl jsem demonstraci křesťanů, kde jsem poznal pár známých křesťanských tváří a některé z křesťanských „ultras“. Vedle nich zde bylo i pár krátce ostříhaných „slušných lidí“ a do toho zněla ohnivá slova republikánského politika Miroslava Sládka. Přiznám se, že to pro mne nebyl hezký pohled. V jednu chvíli mne ale skutečně zamrazilo, a to, když zde jeden křesťan začal citovat §355 a implikoval, že by mohl být použit proti hercům jedné kontroverzní hry, které by si podle mne možná málokdo povšiml, pokud by jí křesťané neudělali reklamu k nezaplacení. Někdo chtěl, tuším, dokonce na základě tohoto paragrafu podávat trestní oznámení a tvrdil, že se musíme naučit bojovat za svou víru. Vzpomněl jsem si přitom na jeden článek zesnulého letničního kazatele a spisovatele Pavla Dolejšího, který varoval před tím, aby křesťané veřejnou kritikou zvrhlého umění sloužili jako „užiteční idioti“ propagaci právě těmto bezbožnostem (parafrázuji). Ano, Ježíš znásilňující muslimku je ohavnost. Ale stejnou ohavností bylo, když zpěvačka Madonna imitovala ukřižovaného Krista. Později se přiznala, že se doslova modlila za to, aby strhla křesťany k veřejným protestům, jinak její performanci hrozilo totální fiasko.

Nechme ale nyní stranou rouhavá představení. Pokud budou křesťané ve své „svaté válce“ proti blasfémii aktivovat §355, mohou vytvořit nebezpečný precedent. A i když v našem právním systému precedent není pramenem práva, může být nebezpečným návodem pro jiné.

Jak známo, křesťanští „ultras“ (ačkoliv často mívají pravdu a poukazují na to, před čím zbabělci couvají) mají zároveň velmi rádi silná prohlášení. Například jeden z nich kdysi na portále Grano Salis sdělil, že kdo nemá alespoň čtyři děti a může je mít, riskuje pekelný oheň. Jsou prostě lidé, kteří milují silná slova a srší přitom pekelným ohněm. Mohlo by se jim ale jednoho krásného dne stát, že tento paragraf na ně zaútočí jako blesk z nebe. I když si pak možná budou moci libovat v „mučednictví“, docílí pravého opaku toho, co nyní chtějí. Na druhé straně vím, jak média ráda zkreslují, a je docela dobře možné, že někdo šel svůj protest vyjádřit pokojnou modlitbou a s radikály se svezl. Také každý radikál (ani tento) nemusí možná zrovna souhlasit s právní obranou.

Pamatujme ale, že zbraně našeho bojování nejsou tělesné ani právní, ale jsou to Duchem zmocněná slova, pronesená v pravý čas a na pravém místě, která dávají život. Agresivita, možná ne prvoplánová, ale očividně vnímaná lidmi kolem, zde obvykle nemá své místo. Ne silou, ani mocí, řekl kdysi prorok Zachariáš. Varuji proto před zbrklým, tělesným a někdy i odpuzujícím náboženským nebo politickým aktivismem. Proč budit hada, který nás může uštknout? Protikřesťanští „umělci“ (někdy je rouhání jen reklamním trikem) budou vždy blahem bez sebe, když upoutají pozornost křesťanů. To je ostatně jejich záměrem a už teď je možné říci, že dosáhli svého. Je vyprodáno a média o celé věci píší! Největším trestem pro jejich zbytnělé ego by byla totální ignorace. Prostě, moucha lva nezvedne. Každý, kdo se posmívá Bohu, neunikne soudu a tuším Eusebios ve své církevní historii sepsal dlouhý seznam předčasných úmrtí těch, kdo se veřejně stavěli proti Bohu. Nemusíme u toho vždy a nutně asistovat.

Ano, někdo může namítnout, že se zde lidé dotýkají Boha, jehož čest chtějí bránit. Udivuje mne ale, že téměř nikomu z „ultras“ až tak nevadí falešná proroctví a vyslovené bludy, zastávané v církvi a často i jimi samotnými (zřejmě je nejsou schopni vidět). Netvrdím, že by křesťané neměli umět pozvednout svůj hlas. Jen si nejsem jist, zda zrovna agresivní aktivismus, pomyslně svolávající „oheň z nebe“ (nechci nikomu křivdit, mnohde zněla slova o odpuštění), je tím, co po nás dnes, po církevních restitucích a masových šarádách typu Konference ohně pořádané právě v Brně, Bůh chce.

Zdroj: www.apologet.cz