Notabene - Hydepark baptistů - Denis Doksanský: Nikdo normální a křesťan už vůbec nemůže volit pana…

V tomto duchu se nese mnoho komentářů, reakcí, poznámek na fb před prezidentskými volbami a to i v křesťanských kruzích. Dozvídáme se, jaká volba je morální a jaká ne (známý kněz T. Halík dokonce užil termín „těžké morální provinění“). Čteme kategorická prohlášení, která potenciální voliče některého z kandidátů diskvalifikují přinejmenším z hlediska vzdělání, rozhledu, občanské odpovědnosti, úsudku, morální integrity, psychického stavu nebo upřímnosti jeho křesťanského přesvědčení.

Zdá se jako bychom již nemohli spáchat nic horšího než v prezidenstké volbě volit špatně, snad jedině ještě svou špatnou volbu prezentovat veřejně. V takovém případě jsme zcela odepsaní! Někteří facebookoví přátelé si nás vyškrtnou z přátel, u jiných jsme ztratili sympatie a důvěryhodnost. Zaslechl jsem i slova, snad míněná v nadsázce, o návrzích na exkomunikaci z církve.

Bez ohledu na to v čí jsou prospěch nebo neprospěch, tyto kategorické výroky ve mně vzbuzují automatickou nedůvěru k argumentaci jejich autora obecně. Diskuse se totiž sklouzává od faktů k posuzování motivů a dalších neměřitelných veličin.

Považuji za velmi nebezpečný jev, který se vyskytl i po podzimních sněmovních volbách, kdy mnoho komentátorů i politiků z méně úspěšných stran (píši do vlastních řad, neboť sám jsem kandidoval za STAN) vyjadřovalo zklamání nad selháním voličů, kteří dle nich prokázali nezralost, sednutí na lep populistům apod. Je to pýcha intelektuálních kruhů, v níž se staví do pozice těch, kteří nejlépe vědí, co by si voliči měli přát, co by si měli myslet a co je pro ně nejlepší. Voliči rozhodli, jak rozhodli, je to jejich svaté právo a méně úspěšné strany mohou max. přemítat o tom, proč nebyly schopné přinést témata, která voliče skutečně zajímají.

Obdobné to bylo před 5 lety, po prvních prezidentských volbách, vzpomínám si na reakce k mému článku „Budiž naším prezidentem“ v němž jsem se snažil vyjádřit, že i když si mnozí nepřáli zvolení M. Zemana, přesto je hlavou naší země a dle Bible je důležité mu vyjadřovat požehnání. Dozvěděl jsem se, že popírám jakési hodnoty, zpronevěřuji se duchovním postojům apod.

Uvědomujeme si v jaké situaci a v jaké společnosti psal apoštol Pavel výzvu v listu Timoteovi k žehnání představitelům státu? Žil ve státě, jemuž pevnou rukou vládl římský císař, který neváhal popravovat odpůrce, což nakonec stálo život i Pavla. Netýkala se jen těch nám sympatickým, ale všech. Přesto jsme před 5 lety i v mezi křesťany slyšeli a slýcháme i dnes, že „Zeman není mým prezidentem“ apod.

Volby prezidenta nejsou o kandidátovi na svatořečení. Kandidáti vždy budou mít chyby a budou z části zastávat jiné názory než my. Na nás je zvážit všechna pro a proti a z hlediska našeho subjektivního pohledu na to co je pro ČR a pro nás nejlepší, jednomu z nich dát svůj hlas. Tečka. Nic víc, nic míň. Pokud je něco špatně, tak snad jedině nevolit vůbec, byť i nevolba je naše právo, které respektuji.

Stav, kdy jsou voliči některého z kandidátů či stran rovnou onálepkováni ve smyslu svých lidských kvalit, je zcela nesmyslný až nebezpečný. Chtěl bych vyjádřit, že ať už bude kdokoli volit kohokoli, nic to neukazuje o jeho duchovní zralosti, míře křesťanské víry, morálním standardu, dokonce ani o zdravém úsudku.

Je úžasné, že můžeme svobodně volit, že můžeme vyjadřovat své názory a hádat se o ně, i to, že můžeme kritizovat konkurenčního kandidáta či přímo prezidenta a to dokonce i vulgárně aniž by to pro nás mělo jakékoli důsledky. Toho všeho si stále velmi vážím. Tuto svobodu si musíme pěstovat a neomezovat ani tím, že projevování nám nesympatických názorů začneme nálepkovat a politikou si necháme ničit osobní vztahy.

Pojďme svobodně zvolit prezidenta a po té, bez ohledu na výsledek, za ním stůjme a žehnejme mu, ať naší zemi a tím i nám samotným, může být co nejprospěšnější, „abychom mohli žít klidný a pokojný život“.

Denis Doksanský

Autor je ředitelem Centra Sion, provozujícího křesťanské školy (MŠ, ZŠ, SŠ a DDM) v Hradci Králové a prezidentem Dnů pro Izrael. Je členem Institutu Williama Wilberforce a Česko izraelské smíšené obchodní komory. V politické oblasti je mj. členem kontrolního výboru Královéhradeckého kraje a komise pro lidská práva.

Zdroj: www.krestandnes.cz