Notabene - Hydepark baptistů - Brad Pitt: Ateistou jsem kvůli přísné křesťanské výchově

Herec Brad Pitt prozradil, proč se stal ateistou. Může za to jeho velmi přísný otec a striktní křesťanská výchova. Pitt vyrůstal v domácnosti, která patřila k Jižní baptistické konvenci, což je významné uskupení největší protestantské církve v USA.

Brad Pitt odmítal víru svého otce, který mu striktně podle náboženských pravidel přikazoval, co může a co nemůže dělat. Přestože ho několikrát označil za velmi přísného, přiznal, že měl i hodně světlých stránek.

„Moji rodiče vždy zdůrazňovali jednu věc, abychom byli schopní žít a dělat věci pro sebe. Otec dával velký důraz na integritu a díky tomu vím hodně z toho, co se snažím dělat teď,“ řekl pro The Telegraph Magazine.

Citováno z http://revue.idnes.cz

Narodil se v roce v 1963 v Oklahomě, dětství ale prožil v Missouri. V krajině zálesáků, Marka Twaina a Jesseho Jamese, v koutu Ameriky plném jezer a kopců, jak říká. A též tradic. Svou první, dětskou zbraň, vzduchovku, dostal ještě ve školce, v šesti letech potom opravdovou kulovnici, dědečkovu. „Tam, kde jsem vyrůstal, je dědění zbraní předků jako obřad vstupu do dospělosti,“ líčil. V osmi už vlastnil první revolver.

Bylo to však dost strnulé dětství, byť mluví o rodičích vždy jen s láskou. Obdarovávalo ho totiž více zákazy než volností. Rodiče, otec byl majitel nákladní dopravy, matka pracovala ve škole, byli oba striktní baptisté. A jejich víra s sebou nesla „všechen ten křesťanský pocit viny“ a kontrolu: to se nesmí, to se nemá, to se nemůže. Dodnes si pamatuje na onen dusivý pocit při nedělních návštěvách kostela, kdy měl nezvladatelnou chuť zaštěkat, prostě aby ono odcizené, chladné ticho přehlušil. A pak si před všechny stoupnout a zakřičet: „To jsem byl já, já!“

Nikdy to neudělal, svou cestu si ale najít uměl. Ostatně, ono krédo „zařiďte se pro sebe“ mu otec vštěpoval. Malý Brad si našel cestu do kina a jednou se lstí prosmýkl i na film pro dospělé, byla to Horečka sobotní noci. A zůstal v úžasu. Vůbec nešlo o tanec a muziku. Byl uhranutý tím, jak jiný svět může být: družný, divoký, plný vřavy, pošťuchování se ve velké rodině, zlomyslností, ale pořád lásky. „Chaos, zajisté, ale zábavný chaos,“ popisoval později své tehdejší pocity.

Citováno z http://xman.idnes.cz