Notabene - Hydepark baptistů - ODPUŠTĚNÍ A SMÍŘENÍ

E. Spasitel radikálně překvalifikoval cestu spásy

(23) J. 10:7 " . . Že já jsem dvéře ovcí."

(24) J. 10:9 "Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, . ."

(25) J. 10:30 "Já a Otec jedno jsme."

(26) J. 14:6 "Já jsem ta cesta, i pravda i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne."

A pokud jde o Izrael:

(27) Ř. 9:31-33 "Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel. Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků zákona ji hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky, Jakož psáno jest: Aj, kladu na Siónu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj nebude zahanben."

Bůh nečiní rozdílu mezi Židy a pohany:

(28) Sk. 10:34 "Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijímač osob." (též Ř. 2:11).

(29) Ř. 3:20 "Protož z skutků zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před oblíčejem jeho; nebo skrze zákon poznání hřícha."

Sami Židé přišli k názoru, že jejich bohoslužba je nedostatečná. Apoštol Petr jim nabízí řešení:

(30) Sk. 2:37,38 "To slyševše, zkormouceni jsou v srdci a řekli Petrovi a jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? Tedy Petr řekl jim: Pokání čiňte a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého."

Z těchto důvodů mám za to, že dnešní judaisté žijí v iluzi; úžasná a stále platná zaslíbení jim neotvírají cestu k Bohu mimo Krista. Naopak - skrze Krista se jim jako národu otvírá úžasná budoucnost!!!

Je skutečně zvláštní, že si zatím (pokud vím) nekladou otázku, PROČ Hospodin dopustil zničení druhého chrámu a ukončení bohoslužby. Po r. 70 nastupuje rabínský judaismus, jen jako jakási redukovaná forma židovské bohoslužby. Ve 2. stol. pak saduceové úplně zmizeli. Chybějící svatá Písma (NZ) "nahradil" Talmud (hebr. "Učení"), skrze nějž, jako dílo lidské, které je nutně zatíženo chybami, upadli Židé ve své historii do řady potíží.

F. Spasitel nastolil ostré rozdělení mezi svou církví a světem

(31) Lk. 12:51 "Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení."

(32) J. 3:18 "Kdož věří v něho nebude odsouzen, ale kdož nevěří, JIŽŤ jest odsouzen, nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího."

(33) J. 15:19 " . .ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí."

(34) J. 17:16 "Z světať nejsou, jako i já nejsem z světa."

NEJRADIKÁLNĚJŠÍ VÝROK PÍSMA:

(35) Lk. 11:23 "Kdož není se mnou, proti mně jest . . ."

Není jiné cesty.

G. Písmo požaduje nadpozemský rozměr lásky ke Spasiteli

(36) J. 14:21 "A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe."

(37) Mt. 10:37 "Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, není mne hoden; a kdož miluje syna neb dceru více nežli mne, není mne hoden."

Tedy jen láska k Synu je rozhodující. Tvrzení, že bude spasen každý člověk konající dobré skutky, např. judaista, muslim, či buddhista, je nepravdivé.

Z tohoto biblického pohledu jsou na tom judaisté, muslimové, buddhisté i křesťané, jejichž láska ustydla (Mt. 24:12) naprosto STEJNĚ. Pokud jsme vzdáleni od Boha, pak již nezáleží na tom, do jaké míry. Všichni jsme zhřešili a jsme daleko od Boží slávy (Ř. 3:23).

V diskusi se projevují i snahy otevřít cesty spásy mimo Krista; lze se setkat i s těmito argumenty:

"No, když o tom budeme hloubat více, tak okruh zachráněných nebude jen v rámci křesťanů. A to se již dostáváme mimo doktrinální meze křesťanství."

"Když však děláš závěry, zamyslel jsi se také nad tím, že spasen nebude nikdo podle příslušnosti ke křesťanství nebo judaismu, ale "kdo činí vůli mého Otce je můj bratr, moje sestra i matka?"

Ano, výrok Mt. 12:50 platí. Ale já se ptám dále: Kdo vůbec může činit vůli nebeského Otce?

Písmo praví:

(38) J. 6:40 "A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho měl život věčný.

(39) J. 5:23 "Aby všickni ctili Syna takž, jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal."

Nicméně dobré skutky bez víry mají zajisté svůj význam; Bůh je spravedlivý a všem odplatí na věčnosti. nebude to však věčnost v Boží blízkosti . . .

Kristova oběť je nekonečná a proto ji nelze obejít!!!

H. Shrnutí

Syna nutno ctít jako Otce - jinak uctívání nemá smysl

(39) J. 5:23 "Aby všickni ctili Syna, takž jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal."

(40) 2J. 9 "Každý, kdož přestupuje a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdož zůstává v učení Kristovu, tenť i Otce i Syna má.

(41) 1J. 2:22,23 "A kdo jest lhář? Není-li ten, kdož zapírá, že by Ježíš nebyl Kristus? Tenť jest antikrist, kdož zapírá Otce i Syna. Každý, kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce.

(42) J. 10:35 ". . . a nemůže zrušeno býti písmo."

TEDY JEN KRISTUS JE ROZHODUJÍCÍ!!!!

Z biblického hlediska je jasné, že náboženství zapírající Spasitele (např. judaismus, islám), jsou na tom hůře, než náboženství, zaujímající ke Spasiteli indiferentní, nebo vůbec žádný postoj. Přísně vzato, je dnešní judaismus antikristovský, podobně jako islám. Písmo nemůže být zrušeno!

Židé tím, že odmítli Knížete pokoje (Iz. 9:6), a odevzdali Ho k "potrestání světskému rameni" (vida, kým se inspirovala ŘKC!), se Kristova pokoje do Jeho opětovného příchodu na svět nadobro zbavili (J. 14:27). Proto nemohou říci: "Onť jest pokoj náš" (Ef. 2:14) a závoj jim zastírá ducha (2Kor. 3:12-16). A protože nemají Ducha Páně, chybí jim také svoboda (2Kor. 3:17).

Jestliže judaisté odcházejí nesmířeni s Bohem na věčnost, je to tragédie; Kristus je nadějí nejen pro ně, ale pro nás všechny. Židé, muslimové, buddhisté, obecně s Bohem nesmíření lidé, jsou na tom před Bohem naprosto stejně. Židé, ač Bohu nejblíže, přesto zůstávají jako Kartaginci, před branami: "Hannibal ante portas!!!". TAK BLÍZKO - A PŘECE VNĚ!!! A to je důvod k modlitbám za hynoucí Izrael, potažmo celý svět; dokáží ale Židé tyto argumenty přijmout, a po veleknězi (Žd. 4:14, 15) a Smírci (Ř. 3:25) se poohlédnout?