Nekonvenční pohled na narovnání vztahu mezi státem a církvemi
Datum: Pátek, 11. listopad 2011 @ 11:31:59 CET Téma: Církevní restituce
Na začátku listopadu byl na portálu GS uveřejněn článek Liberecký sbor BJB navrhuje, aby BJB odmítla majetkové narovnání . Zúčastnil jsem se diskuse a byl jsem jedním uživatelem vyzván, zda bych ze svých komentářů neudělal článek pro Notabene. Po velkém váhání tak činím.
1. Úvod
Nejde mi o prezentaci různých právních názorů na problém, protože existují i fundované názory, že vláda nyní plošně předává i majetek, jehož dřívější vztah k církvi je nanejvýš pochybný. Jde mi o křesťanský pohled. Rozhodl jsem se doplnit a upravit některé své komentáře z nichž první jsou už z r. 2008.
2. Stručný popis problému
Pro oblast narovnání vztahů mezi státem a církvemi budu nadále používat sice nepřesný, ale krátký název Církevní restituce (CR). Ti, kteří o ně usilují, operují tezí „Co bylo ukradeno, se má vrátit“. Proti této tezi nelze namítat vůbec nic, protože vede k odstranění křivdy, tedy nastolení spravedlnosti. Vzniká ale otázka, zda je možné tuto tezi uplatňovat neomezeně, či nikoliv.
Obecné tvrzení, že svoboda individua končí tam, kde začíná svoboda druhého, je pravdivé, neboť jde v podstatě o parafrázi Mt.7:12. Podobně lze říci, že nároky jedné strany (v tomto případě církví) končí tam, kde začínají nároky druhé strany, tj. národa. Jen tak nedojde mezi oběma stranami ke konfliktu. Pokud by došlo k nějaké hořkosti, mohla by v budoucnu vydat nedobré ovoce.
V této části budu obhajovat tyto teze:
1) národ (občany) nelze ztotožnit se státem (státní mocí jako viníkem nezákonností)
2) ať již budou CR probíhat jakkoli, neměly by se dotknout národa. Není-li to možné, neměly by se realizovat vůbec.
Existuje hojně užívané tvrzení: Co stát ukradl, má vrátit.“ Avšak
„stát“ je velice všeobecný pojem, vejdou se do něj viníci, i nevinní,
věřící i nevěřící, potomci perzekucí i lidé narození po pádu totality.
Ti všichni ze svých daní CR zaplatí.
Původcem veškerých nezákonností v minulosti byla velice omezená skupina lidí, tedy KSČ se svým mocenským aparátem.
Ten by měl být zodpovědný za své činy – jejich vinu nelze svalit na
bezmocný národ. My, co jsme zažili vládu jedné strany víme, že i
s mírnými projevy nesouhlasu se režim tvrdě vypořádal.
Národ vždy pyká za zlé činy svých vůdců: ztrátou
osobní svobody, snížením životní úrovně, a mnohdy i svými životy, je-li
svými vůdci perzekuován, nebo vržen např. do války.
„Stát ukradl, stát má vrátit“. Co jsem však ukradl já jako součást národa a občan státu, abych to vracel??? VŮBEC NIC!!! Profitoval jsem jakýmkoli způsobem z minulého režimu? NIKOLI!!! A takových jako já jsou milióny!!! POKUD
TEDY ZA ZVŮLI MINULÉHO REŽIMU BUDEME PLATIT VŠICHNI, NEVINNÍ I
VINNÍCI, ZNAMENÁ TO ŽE BYL NA NÁROD VZTAŽEN PRINCIP KOLEKTIVNÍ VINY.
3. Duchovní rozměr CR
Mám za to, že církve by měly nadřadit biblické hledisko nad světským. To mj. znamená, že likvidace křivd by měla být provedena na účet viníka a nikoli národa.
Že se církvím stala křivda, je nepochybné. Tuto křivdu ale nelze
likvidovat za cenu vzniku křivdy nové – tj. křivdy na národu, protože
odškodnění církvím budou platit i nevinní – věřící i nevěřící. A tzv. „obyčejní“ lidé, plní obav z budoucnosti se oprávněně ptají: „PROČ MY??? Já se ptám: proč ne ti, kteří tyto křivdy způsobili, nebo jejich následníci?
Sám
fakt, že církve trvají na finančních náhradách křivd celým národem
(které se nejvíce dotknou těch nejchudších), pak znamená, že se církve vydělily z národa, nadřadily nad národ, (PÝCHA!!!) aby pak na národu uplatnily princip kolektivní viny.
Zákonem o politických stranách č. 15/1990 Sb. byla uznána KSČ za legitimní existující politickou stranu, která je právnickou osobou. Nynější KSČM, která převzala majetek strany, by tedy měla převzít i její závazky vůči národu. Náhrada křivd by měla být provedena z majetku této strany. Pokud by nestačil, měly by církve od dalších nároků upustit.
Připustíme-li vznik nové křivdy, pak nepůjde o nic menšího, než o
uplatnění principu kolektivní viny na národu. Sudetských Němců se zastal
pan Havel – ale kdo se zastane Čechů?
Pokud je mi známo, po
listopadu 89 církve nevystoupily proti zjevnému rozkrádání tohoto státu
(pokud tomu tak není, pak mě prosím opravte), ač to učinit mohly. Měly
dokonce v PS evangelického faráře Karáska. CÍRKVE SE NESTALY SVĚDOMÍM NÁRODA – V KONTRASTU S NIMI JAN KŘTITEL ODVÁŽNĚ VYTKL VLÁDCI JEHO NEMRAVNOST (Mt. 14).
Proto na nynějším neblahém stavu tohoto státu mají svůj podíl. Jak je
možné, že proti tomuto rozkrádání naplno vystoupil jen „neznaboh“ Petr
Cibulka, který tehdy správně tvrdil, že jde o největší dělení majetku od
Bílé hory a vyzýval národ k tomu, aby se konečně probudil? Mám za to, že dřívější mlčení církví došlo dnes konečně odměny. Konečně jim něco spadlo ze stolu těch mocných.
Bez kolosu ŘKC by CR vůbec nevznikly.
Nespornou genialitu a intelektuální nadřazenost ŘKC nad nekatolickým
zbytkem vidím v tom, že si ŘKC za státní peníze, tedy peníze od nás
všech, nekatolíky v podstatě koupí – aniž by kromě svého úsilí
investovala jedinou korunu!!! Vyjednavači ŘKC si v tomto procesu vedou
skvěle. Z mého pohledu to jsou skuteční architekti budoucnosti, skuteční
inženýři lidských duší, skuteční aktéři – zatímco nekatolíky vnímám
jako statisty, kulisy, či jak kdosi na GS napsal, „křoví“.
Představitelé
nekatolických církví, kteří se nechali vtáhnout do tohoto procesu,
nerozpoznali jeho nebezpečí a setrvají v něm až do konce, se stanou
prakticky hrobaři svých církví, za něž mají odpovědnost před Pánem! To
má další důsledek v tom, že tím dojde de facto k uznání nadřazenosti
ŘKC nad nimi, neboť jen ŘKC (ne Bohu!!!) budou nakonec nuceni za získané
finanční prostředky projevit svou vděčnost.
Jestliže dříve
představovaly nekatolické církve určitou intelektuální a duchovní
„alternativu“ k ŘKC, pak vtažením do tohoto procesu a jeho ukončením
bude tato jejich kvalita anulována – dostanou se tak do pasti, z níž již
nebude úniku. Od této chvíle už nic nebude bránit jejich splynutí s ŘKC, které pak bude jen otázkou času.
S hlediska objektivity musím uznat, že tato akce, její provedení,
načasování, etc. byla ŘKC provedena naprosto bezchybně – své nekatolické
partnery „přečetla“ skvěle. Prostě ŘKC už teď své partnery přehrála na celé čáře.
V diskusi
na sousedním GS bratr Pastýř napsal, že pokud by církve nabízené
narovnání odmítly, strhnou na sebe Boží požehnání. S tím naprosto
souhlasím. Zdá se však, že církvím na Božím požehnání mnoho nezáleží –
alespoň ne tolik, jako na penězích. Ale obojí současně mít nemohou.
To,
že odpovědnost za křivdy nechce nést viník, je normální. Ale to, že
křesťanské církve souhlasí s tím, aby toto břímě nesli většinou nevinní,
je velice na pováženou. Ignorují tím totiž základní Spasitelův zákon,
který má univerzální platnost:
Gal. 6:2 „Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.“
LÉPE KŘIVDU STRPĚT, NEŽ JI ZPŮSOBIT! JESTLIŽE NEJSOU UPLATŇOVÁNY NÁHRADY NA VINÍKOVI, NEMĚLY BY BÝT UPLATŇOVÁNY VŮBEC.
CR
se realizují právní cestou, tedy výhradně ve světské rovině. Biblické
hledisko se neuplatňuje. Církve se zde prezentují jako privilegovaný
světský subjekt, kterému se na rozdíl od jiných vše vrací plošně a
kterého nezajímá čistota způsobu nabytí majetku. Ničím se neliší od světa. Jestliže byla církev ze světa vyvolena (J.15:19) pak se ptám, jak se její vyvolenost ve věci CR projevuje?
Je
dojemné, jak se v této věci představitelé církví svým mlčením snaží
chránit viníka (proč asi?), zatímco s národem jednají tvrdě – jako
s viníkem. Necitlivost k těm nejslabším a nejpotřebnějším je úděsná.
Když jde o peníze, tak jdou Boží zákony stranou. BUDE PAK SVĚDECTVÍ CÍRKVÍ O KRISTU VŮBEC VĚROHODNÉ? NESTANOU SE PAK PŘEKÁŽKOU NA CESTĚ K NĚMU?
Církvím
vůbec nevadí přijímat peníze od lidí, kteří nic nezavinili, dokonce i
od těch, kteří v době totality nežili. Jestliže toto pokládají za
správné, jestliže jim „ani na mysl nevstoupilo“ že jednají špatně,
dokumentuje to jediné – JEJICH VZDÁLENOST OD KRISTA. Opravdu si vedení zúčastněných církví myslí, že jednají spravedlivě??? Mají svědomí???
Jak by počínání církví zhodnotil Spasitel? Mám za to, že takto:
Mt.
5:20 „Nebude-li vaše spravedlnost O MNOHO přesahovat spravedlnost
zákoníků a farizeů, JISTĚ NEVEJDETE do království nebeského.“
BohemianAnonymus
|
|