poslal Nepřihlášený
Pravoslavný moskevský patriarcha Kirill se vyhýbá jakékoliv kritice nebo odsouzení útoku na Ukrajinu. O Velikonocích jen prohlásil, že doufá v její rychlý konec. "Rusko je mírumilovná země, která válkou velmi trpí," řekl Kirill vojákům v pravoslavném chrámu ozbrojených sil v Kubince u Moskvy. Jde o obří stavbu, která je vyzdobená malbami ruských nebo sovětských vojáků z válek v různých dějinných obdobích.
Na začátku dubna při kázání v Moskvě uvedl, že by se Rusové měli sjednotit kolem svého vedení. "Proč cizí síly zvedly zbraně proti ruské zemi? Proč se snaží ničit, rozdělovat, stavět bratra proti bratrovi?" citovala patriarchu agentura RIA Novosti. Hlava pravoslavné církve oficiálně zastává Putinův názor, že Rusko bylo ohroženou Ukrajinou a muselo se bránit.
Literární historik, religionista a znalec Ruska Martin C. Putna deníku Aktuálně.cz popsal, že není Kirillovou podporou Vladimira Putina vůbec překvapený. "Ruská pravoslavná církev je naprosto ve vleku státní moci," řekl. Podle něj se Rusko podobá muslimské teokracii, jakou je Írán: církev se opírá o stát a stát o církev.
V Českém rozhlase se Putna vyslovil k patriarchovi vyhraněně kriticky: "Kirill je kágébák, obluda, Putinův sluha. Je to člověk, který představuje tu nejhorší podobu pravoslaví."
Z tajných sovětských dokumentů zveřejněných v roce 1992 vyplynulo, že sovětská zpravodajská služba KGB Kirilla vedla v archivech jako svého pracovníka pod krycím jménem Michailov. Pětasedmdesátiletý patriarcha - občanským jménem Vladimir Guňdajev - to nikdy nekomentoval.
Papež František plánoval na letošní červen setkání s Kirillem, ale zrušil ho. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera uvedl, že "patriarcha se nemůže stát Putinovým ministrantem".
"Putin a Kirill sdílejí vizi ruského světa, která v sobě spojuje duchovní jednotu a teritoriální expanzi do zemí bývalého Sovětského svazu. Co Putin vidí jako obnovu politických poměrů, to je pro Kirilla křížová výprava," napsala v analýze agentura Reuters.
Generální tajemník Světové rady církví, reverend Ioan Sauca, v otevřeném dopise nedávno patriarchu vyzval, aby se osobně zasadil o ukončení války na Ukrajině. "Síly nepřátelské Rusku se přiblížily k jeho hranicím a Západ se snaží prostřednictvím velké geopolitické strategie oslabit Rusko," odepsal mu Kirill.
Konflikt na Ukrajině má rovněž církevní rozměr. Kirill se jako nejvyšší duchovní ruské pravoslavné církve považuje za hlavu věřících také na Ukrajině. Tam však existuje vedle církve uznávající Kirilla (Moskevský patriarchát) také ukrajinská pravoslavná církev, která je nezávislá na Moskvě a uznává jako svoji hlavu kyjevského metropolitu Onufrije. Ruští politici ani pravoslavní duchovní ale tuto církev neuznávají a prezident Putin ve výčtech údajných ukrajinských protiruských hříchů tvrdil, že ruská pravoslavná církev čelí na Ukrajině diskriminaci.
Po vítězství bolševiků v Rusku v roce 1917 čelila pravoslavná církev perzekuci, ale po napadení Sovětského svazu Německem v roce 1941 ji Stalin využíval ve svůj prospěch, aby ho lidé více podporovali. Po jeho smrti Nikita Chruščov zahájil kampaň bourání a rušení kostelů. Církev byla zároveň prošpikována agenty a pracovníky KGB.
Zdroj: aktualne.cz
