V posledních dnech mě baví sledovat humbuk kolem knihy „Láska vítězí“ – zatím ji mám objednanou, ale ještě sem nedoputovala. Zejména mě zaujala diskuze A. Fleka na FB o článku profesora Hoška.

Co jsem pochopila, tak kniha spíš klade otázky, než že by otevřeně podporovala univerzalismus, ale pravověrní protestanti stejně jednají s podvědomou alergickou reakcí – Bůh je spravedlivý, dal nám svobodnou vůli, jen ten, kdo přijme Krista, bude spasen a přes to vlak nejede. Cokoliv jiného zní jako univerzalismus. A univerzalismus tohle ignoruje prostě proto, že se to univerzalistům nelíbí. To z něj činí nebiblickou herezi, která je navíc nebezpečná, protože posílá lidi do pekla (tím, že je dost intenzivně nevaruje před věčnými muky).

Těm, kdo mají tento názor, bych chtěla říct, proč to univerzalismus ignoruje. Možná vás to vysvětlení překvapí. Opravdu to totiž ignorujeme cíleně a vědomě – víme proč. Máme totiž několik silných protiargumentů, které podle nás zase ignorujete vy, milí pekelníci. A protože ty naše argumenty neznáte, považujete nás jen za skupinu snílků, kteří nevidí kompletní obrázek.

1. Náš kompletní obrázek zahrnuje několik faktů – stejně jako v Adamovi všichni (nechtěně bez ohledu na to, jestli se jich někdo ptal), zemřeli, tak budou stejně v Kristu všichni (nechtěně bez ohledu na to, jestli se jich někdo ptal) obživeni. Pavel tam (1. Kor. 15:22) říká „hósper“ = úplně stejně jako…. Bůh je zachránce všech, zvláště pak věřících. Nejen věřících. (Tim. 4:10) Podobných veršů je celá řada a běžný protestant si neuvědomuje jejich dosah, protože první, co se naučí na úvodním kurzu ke křtu je, že jen ten, kdo uvěří, bude spasen.

2. Univerzalisté prý nechápou důležitost svobodné vůle – učení, které je odpovědí na vše, vymyslel pán zvaný Arminius v 16. století jako reakci na tvrdé kalvinistické učení o tom, že jen Bůh rozhoduje, kdo půjde do nebe a kdo do pekla. Ale na toto téma jsou celé knihy a mě by spíš zajímalo, co Boží svobodná vůle? Jak silná nebo slabá je jeho vůle? Protože Bůh chce, aby všichni byli spaseni, a to slovo kupodivu neznamená, že si to moc přeje k Vánocům, ale Ježíš mu to nemůže koupit, protože na to nemá dost krve. V Aj si můžete u slovesa theló všimnout toho, že je tam mimo jiné napsané i „design, intend“ – Job říká: ‘Bůh je však Jediný – kdo ho zadrží? Co se mu zachce, to učiní. Co o mně rozhodne, to jistě vykoná, jak to prokázal už tolikrát.’ Job 23:13,14. Věříme, že Boží vůle je něco, co se naplní, Bůh dostane to, co chce.

3. Jaro a jarní, čas a časný, věčnost a věčný. Tato podstatná a přídavná jména nemají úplně jiný význam, většinou to tak bývá. S jedinou výjimkou. Již celá staletí je tu snaha přesvědčit lidi o tom, že slovo dočasnost (resp. věk) má odvozené přídavné jméno věčný. Slovo „aión“ ani „aiónion“ v sobě nemají nekonečný význam. Článků na to už jsem přeložila celou řadu.

Platón používal spojení „makraión’. Vyjadřoval tím dlouhý věk: ‘makrýs’ – dlouhý a ‘aión’ – věk. Kdyby to samo o sobě mělo něco společného s věčností, proč by k tomu Platon přidával předponu a používal dlouhý věk? Vždyť věčnost je snad dostatečně dlouhá sama o sobě. Jinde zase Platón mluví o něčem, co je nezničitelné, ‘anolethron’ a ne časné – ‘aiónion’. Přece kdyby měl za to, že ‘aiónion’ je věčný, tak by snad řekl ‘anolethron’ a ‘aiónion’ a nedával by ta slova vedle sebe jako opak a kontrast. A Aristoteles zase jinde říká ‘zoe kai aión sunekes kai aidios’ – tedy život a ‘aión’ nepřetržitý a věčný – mluví tam o věčném věku. Přece kdyby to byla věčnost, tak nebude říkat věčná věčnost. Ale právě proto, že ‘aión’ není věčnost, tak říká nepřetržitý a ‘aidios’ – věčný. Věčný nepřetržitý věk.“

Proč to říkám? Protože právě tohle slovo je základem protestantské představy toho, že jedni budou mít život a na druhé čeká věčný trest. Univerzalisté mají na základě podobných studií za to, že mnohem lepší překlad třeba Mat. 25:46 by byl „dočasný nápravný trest“.

A to už je docela velký rozdíl. Nemyslíte? Stejně jako je rozdíl mezi tím, jestli vám dá někdo pár facek nebo vás popraví, je rozdíl mezi tím, jestli na vás chystá výchovná opatření nebo věčné mučení.

Mohla bych pokračovat, ale to by byl tento článek moc dlouhý. Na základě těchto studií vznikla knižní série s názvem Apokatastasis. Název je odvozený se Skutků 3:21 kde je řeč o tom, že nebesa musí Ježíše přijmout až do času obnovení všeho.

Ano, věříme v obnovu všeho a víme proč. A proč ignorujeme některé verše o záchraně a zkáze? Třeba proto, že my univerzalisté jsme mnohdy také preteristé a máme na to jiná, časná vysvětlení.

Pokud se mi podařilo aspoň částečně ukázat, že víme, co říkáme a zajímalo by vás víc, můžete si zdarma stáhnout knihu Pekelný plán (je to druhý díl série, ale z teologického hlediska první. Kniha Cesta domů je spíš jen prequel.) - http://doctecky.cz/…/k011_Pekelny_plan-Marketa…

Tyto knihy jsou výtahem těch nejznámějších universalistických argumentů, zpracovaných navíc jako beletrie, což z toho dělá snadnější čtení.

Zdroj: https://sozo.cz/