poslal Nepřihlášený Dozvědět se, jak hospodaří církve a náboženské společnosti a jak nakládají s restitučními penězi, je někdy nadlidský úkol. Většina českých křesťanských církví, náboženských společností i katolických diecézí a všechny katolické řády a kongregace nezveřejňují své výroční zprávy nebo jen v omezeném znění. Z nich ale nelze nic o jejich ekonomickém životě vyčíst.
Církvím zákon sice nařizuje výroční zprávy zveřejňovat jen v případě jejich charit a diakonií a jejich organizací, které podnikají ve zdravotnictví a sociálních službách. Ale v roce 2014 zástupci církví po jednání s vládní ČSSD a ANO souhlasili s tím, že své účetní výsledovky zveřejňovat budou.
„Bylo odsouhlaseno, že se budou dělat výroční zprávy. S tím nemají diecéze problém. Otázkou zůstává, jak jsou zprávy dohledatelné a jakou mají kvalitu,“ řekl Právu plzeňský biskup a předseda ekonomicko-právní komise České biskupské konference Tomáš Holub.
Katolická církev jako celek od schválení restitučního zákona v roce 2012 pořádá každoročně tiskové konference, kde zveřejňuje výsledky hospodaření. Ale jen některá biskupství zveřejňují klasickou výroční zprávu s výkazem zisků a ztrát, rozvahou a zprávou auditora.
Jde o litoměřickou, plzeňskou a českobudějovickou diecézi. Bohatší biskupství, pražské, olomoucké či ostravsko-opavské, ve zprávách vystačí jen s hrubými čísly výnosů a nákladů.
„Snažíme se, aby naše zpráva obsahovala přehledným a srozumitelným způsobem informace o hospodaření diecéze,“ napsal mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda.
Ve výroční zprávě biskupství je ale řada důležitých čísel zamlčených nebo zmatených. Například mezi náklady je napsán i prodaný majetek nebo diecéze sice píše, že splátka z roční dvoumiliardové finanční restituční náhrady patří mezi významné příjmy, ale konkrétní částku nezmiňuje.
„Přístup k výročním zprávám se mění, ale v katolické církvi jdou věci postupně a je potřeba určitá trpělivost,“ hájí kolegy Holub, který byl vyjednavačem v komisi státu s církví, která s větší transparentností církví souhlasila.
Na řády nemají žádné páky
Podstatnou část navraceného majetku dostávají i katolické řády a kongregace. Miliardový majetek dostali zpět např. křížovníci s červenou hvězdou nebo maltézští rytíři. O tom, jak hospodaří, se ale nešíří a Česká biskupská konference (ČBK) s tím nic nenadělá. „Kongregace a řády podléhají přímo vatikánským úřadům, je ale pravdou, že se nechaly při vyjednávání o restitucích zastupovat předsedou ČBK,“ poznamenal Holub.
Z dalších 15 církví a náboženských společností, které přijaly finanční vyrovnání se státem, podrobné informace o svém hospodaření uveřejňuje na svém webu jen českobratrská církev evangelická.
O otevřenost se snaží apoštolská církev. „S cílem zvýšení transparentnosti a informovanosti o naší činnosti jsme pro rok 2018 zpracovali širší výroční zprávu, kde jsme uvedli i vybrané účetní informace – celkově to byl výrazný krok v rozsahu výroční zprávy,“ napsal Právu první zástupce biskupa Viktor Baláž.
Z výroční zprávy apoštolské církve pro rok 2018 je tak možné např. vyčíst, že z finanční náhrady dostala 37 milionů korun a že skoro polovinu získaly jednotlivé sbory a druhou polovinu dala církev do různých fondů na stavební či studijní účely.
Také Federace židovských obcí zveřejňuje hrubé hospodářské výsledky a část auditní zprávy. Ostatní křesťanské církve ale s odkazem, že jim to zákon nenařizuje, nezveřejňují nic. „Od roku 2013, kdy došlo k odluce církví od státu, a skončil tak státní dohled nad církvemi, již tuto povinnost nemáme. Proto již výroční zprávy nevydáváme,“ sdělila Právu Ester Brožová, mluvčí jednoty bratrské.
Senátoři ČSSD sice zákon, který by církvím zveřejňování výročních zpráv nařizoval, v roce 2014 připravili, ale nakonec spadl pod stůl. „Zákon neprošel. Církve porušily dohodu, kterou jsme měli, a spustily křik, že je to jejich omezení jako soukromoprávních subjektů. Když jsem už pak nebyla v Senátu, kolegové to stáhli. Myslím, že to byla chyba,“ řekla Právu poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková.
Ta v roce 2014 vedla expertní komisi, která v roce 2014 chtěla vyjednat s církvemi snížení 59miliardové restituční náhrady, ale nakonec dohodla pouze zveřejňování výročních zpráv.
Vláda ČSSD a ANO loni prosadila návrh KSČM na zdanění finančních náhrad církvím, ale to zrušil Ústavní soud. Je otázkou, zda se vláda neměla spíš snažit dotáhnout zákon o zveřejňování hospodaření, který měla s církvemi předjednaný.
Zdroj: Účetnictví většiny církví je tabu
Právní úprava ohledně výročních zpráv v zákoně o církvích:
§ 7 odst. 3
Registrovaná církev a náboženská společnost s oprávněním k výkonu zvláštních práv každoročně zveřejňuje výroční zprávu o výkonu práv podle odstavce 1 písm. a) až d)
§ 7 odst. 1
(1) Registrovaná církev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv:
a) vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu,
b) pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova,
c) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu,
d) zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu,
e) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem.
§ 11 odst. 4
Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) musí obsahovat
a) v originále podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu, 13) s uvedením jejich identifikačních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti, která sbírá podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosti,
b) prohlášení, že její dosavadní činnost jako právnické osoby podle tohoto zákona neodporuje podmínkám stanoveným tímto zákonem a že vyhovuje podmínkám podle odstavce 1 písm. c),
c) texty výročních zpráv podle odstavce 1 písm. b) a účetních závěrek za dobu 10 let předcházející podání tohoto návrhu.
§ 16a odst. 5
Výroční zpráva účelového zařízení musí obsahovat
a) přehled činností vykonávaných v průběhu předchozího kalendářního roku s uvedením vztahu k účelu založení účelového zařízení,
b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
c) výrok auditora k roční účetní závěrce u těch účelových zařízení, u kterých výše čistého obratu překročí 10 miliónů Kč,
d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů,
f) vývoj a konečný stav fondů účelového zařízení,
g) stav a pohyb majetku účelového zařízení,
h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) účelového zařízení,
i) změny zakládací listiny a složení statutárního orgánu účelového zařízení, k nimž došlo v průběhu předchozího kalendářního roku,
j) další údaje stanovené stanovami.
§ 2 odst. 1
Obsah Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností
