Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Sabina   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 4745, komentáře < 7 dní: 1, komentářů celkem: 4348, adminů: 23, uživatelů: 2366
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 610 660

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 12 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Názory: Paul Washer: Randění je nebiblické
Posted on Středa, 13. červen 2018 @ 19:20:55 CEST Vložil: Mainstream

Mládež poslal Nepřihlášený

Řeknu vám ještě jednu věc o těle. Je to velmi důležité.

Mluvím především k mladým lidem:

Nezajímá mě, co říká vaše kultura a nezajímá mě, že se budete smát a ukazovat si na mě jako na dinosaura. Chození je nebiblické.

Je bezbožné a zničilo to naši kulturu více než cokoliv na této zemi.

Je to fenomén, který začal teprve před sto lety.

Řekněme, že je tu 6000 let historie. Chození je něco, co prostě právě začalo. A zničilo to všechno.


Znáte ten příběh, o dívce, která nemá na výběr? Ona už je na vdávání, takže otec jde a najde jí manžela. Ten je ošklivý jako ropucha. Otec ho přivede a ona si ho musí vzít.

Řeknete: "Bratře Paule, tohle po nás chceš?"

Zastavme na chvíli a podívejme se na dnešní alternativy.

V tom, co jsem popsal, je to otec, který toho ví o světě milionkrát víc, než si jeho dcera vůbec dokáže představit. Opravdu ví. Je tu už dlouho. Ví o věcech, o kterých jí ani nemůže říct.

Vyrazí a jen tak někdo ho neoklame. Žádný šestnáctiletý kluk s uhry na nose. Otec ví, o co tu jde. Nemá nasazeny růžové brýle, nemá motýlky v břiše. Na první pohled pozná, že ten chlapec je dítě a jako muž bezcenný. Takže otec vyjde s tisíckrát větší moudrostí, než jakou máš ty, a vybere ti partnera pro život. Neříkám, že je to správně. Říkám, že je to o dost lepší možnost, než jakou máme dnes.

Jak je to dnes?

Šestnáctiletá holka vyjde, najde si chlapečka, přivede si ho s sebou a otec to musí akceptovat.

A co je správně? Ani jedno. Co je správně?

Zaprvé: Vy mladí kluci si myslíte: "Já chci s někým chodit!"

Když je vám okolo jedenácti, dvanácti a začnete zjišťovat, že existuje druhé pohlaví, a svět vám řekne: "Je čas vyrazit! Je čas začít! Tlačítko bylo zmáčknuto."

Kdo ho stiskl? Já vám to řeknu - Bůh.

Bůh stiskl to tlačítko.

Ale on tím neříká, že je čas začít vztah. On tím říká, že je čas se připravit. On ti ukazuje, že existuje ta nádherná věc a ty se teď musíš stát mužem. A ona se musí stát ženou.¨

Slyšeli jste už o pubertě? Je to lež jako vystřižená z jámy pekelné. Vymyšlená na základě špatného evolučního modelu. Nic takového neexistuje. Proč máme pubertu?

Když se mnou půjdete příští týden do Zambie do Afriky, najdete to tam. Když půjdete za indiány v Peru, najdete to tam. Co to je? Máte dvě skupiny samců: chlapce a muže.

Chlapci jsou chlapci. Dělají chlapecké věci, nemají žádnou zodpovědnost, běhají kolem, blbnou, celý den rybaří. Dělají si, co chtějí! Jsou to malí chlapci! Když jim je asi třináct let, projdou rituálem a vším možným a dostanou se na druhou stranu. Tihle kluci mohou sami lovit lvy. Mohou si postavit dům, mohou farmařit. A postarat se o ženu. To my nemáme.

Co máme my? Partu malých chlapců, kteří se stanou puberťáky. Říkáme jim puberťáci, protože nechtějí být nazýváni chlapci, ale ještě ani náhodou nejsou muži, takže jsou puberťáci. Jak dlouho? Většinou do 35! To je realita!

Dám vám příklad. Vezmu svého syna. Jsou mu čtyři roky a už rok střílí z luku. Můj luk, se kterým střílím já, má šípy, které na něj musíte nasazovat klíčem, protože jsou tak ostré, že by vám uřízli prsty. Můj syn takové nemá. Proč? Je malý chlapec. Kdy je dostane? Až s nimi bude schopný pracovat. Malí chlapci si nehrají s věcmi pro muže. Takže aby se jednoho dne dostal k těm šípům, se kterými v pohodě zabijete jelena, musí se stát mužem. Do té doby je nedostane. Takže teď má cíl pro své snažení. Protože nemůže hrát dospělácké hry, zatímco je stále chlapec.

Co děláme my? Naši chlapci nikdy nevyrostou v muže, protože je necháváme hrát hry pro dospělé, aniž by nesli zodpovědnost. Muži to už vzdali a neučí své syny, aby z nich udělali muže.

Takže, co se děje?

Kluci si začnou všímat: "Páni, jsou tu holky. Hustý." Otec přijde a řekne: "Synu, takže už sis toho všiml? Dobře. Teď začíná tvůj výcvik na dalších pět až šest let." "Jaký výcvik?" "Změna z chlapce v muže."

Kdy můžete začít přemýšlet o vztahu s někým opačného pohlaví? Povím vám to. Když jste dostatečnými muži, abyste je vedli duchovně. Když jste dostatečnými muži, abyste je ochránili fyzicky. To neznamená umět se prát lépe, než všichni ostatní, ale být ochotný položit za ně svůj život. A když je můžete zabezpečit finančně. To znamená, že když ti táta platí povinné ručení, tak nemůžeš jít na rande.

To je první moment, kdy můžete začít přemýšlet o někom opačného pohlaví. Když jste schopni převzít všechnu mužskou odpovědnost. Do té doby běžte zpátky a hrajte si se špuntovkou.

Dívky, to samé. Je to žalostné. Mému chlapečkovi jsou čtyři roky a už dnes přicházejí lidé a říkají: "Víš, je tak roztomilý. A moje dcera má..." "Ani se k mému synu nepřibližujte."

Je to chlapec. Měl by přemýšlet o Robinu Hoodovi a o lovení imaginárních medvědů. A o hrdinech... Nech mého syna na pokoji. Nebuďte lásku, dokud nebude chtít. (Pís 2:7)

Děvčata, moje žena napsala úžasný článek na naší webovou stránku, najděte si ho tam. Jmenuje se "Stát se Ester". Jak Ester musela projít péčí o tělo, než se vůbec dostala ke králi. Charo si myslí, že když v tobě byly probuzeny myšlenky na lásku, jsi mladá slečna. Co to znamená?

Znamená to: Ó, doufejme že máš matku, která je opravdu zbožná. Doufejme, že je v tvé církvi plno opravdu zbožných žen. A ty se jim předložíš a naučíš se, jak se stát ženou. Naučíš se, jak se starat o domácnost. Naučíš se, jak se starat o muže. Naučíš se všechny ženské povinnosti a dospěješ, až ti tvoje autorita řekne: "Dospěla jsi."

Bylo mi třicet let, když jsem požádal Charo o ruku. Mluvil jsem s jejím otcem a on řekl: "Ne". Byl totiž nevěřící, katolík, nechtěl, aby si jeho dcera vzala nějakého evangelického misionáře.

Řekl: "Nechci, aby ses vídal s mojí dcerou."Bylo mi 30 let, byl jsem ředitelem mezinárodní misijní společnosti, procestoval jsem kus světa...

Podřídil jsem se mu. Takže mi ani neříkejte, že se nepodřídíte svým rodičům, protože vás nebudu poslouchat.

Podřídil jsem se mu. O šest měsíců později mi poslal zprávu: "Nikdy v životě jsem neviděl muže, jako jsi ty. To, že se mi podřídíš, jsem čekal asi jako přílet mimozemšťanů. Můžeš si vzít mojí dceru. Nikdy nenajde muže, jako jsi ty." Takže mi neříkejte, že jste příliš staří. Nevíte nic o autoritách. A když nevíte nic o autoritě, tak nevíte nic o Bohu.

Ano, může to být dotaženo do extrémů. A ano, vaše rodiče se mohou mýlit, ale musíte něco pochopit: Podřiďte se rodičům, i když se mýlí a Bůh se s nimi vypořádá. Protože když mi ten muž řekl "ne", tak jsem vyšel do třetího patra kostela a začal jsem se modlit a věděl jsem, že mi Bůh položil na srdce: "Synu, zůstaň stát a uzříš mojí slávu. Budu za tebe bojovat." Možná se jednou vrátím a budu na toto téma celý týden vyučovat mládež. Ale nechte mě říct ještě jednu věc o těle.

Jednoho dne ke mně do kanceláře přišel jeden mladý velice zbožný muž. Přišel ke mně do kanceláře a brečel. Tenhle chlap je tvrdej jako skála. Říkal jsem si: "Co se mu mohlo stát?" Je na univerzitě, chodí na semináře, mladý muž, který brečel.

Řekl jsem mu: "Co se děje?"Odpověděl mi: "Já už to nevydržím." Řekl: "Moje snoubenka" Ta snoubenka je velmi zbožná dívka.

Byli to dva velice zbožní lidé. Tohle nejsou nedělní křesťané, oni jsou opravdoví.

Zeptal jsem se: "Co se děje?" "Snažili jsme se být zbožní, četli jsme spolu Slovo, modlili jsme se, postili jsme se, chodili jsme na poradenství, dělali jsme první poslední, ale jedcnou... prostě jsme byli sami v autě a drželi jsme se za ruce a objímali jsme se a zamotávali jsme se do toho, no a teď jsme v tom až po uši a děláme věci, které bychom neměli a víme, že to je špatně a je nám z toho hrozně, někdy se kvůli tomu chceme rozejít. Nevíme co dělat My se modlíme a postíme a všechno a..."

Řekl jsem: "Zastav, co vám poradili dělat ti poradci?" Řekl mi: "Víš, to je těžké. Chození a všechny tyto věci jsou těžké a je těžké být sám." "Řekli, že se spolu musíme víc modlit a víc spolu číst Slovo a... " Řekl jsem: "To je ono. Nevím, kdo ti to poradil, ale vrať se k nim a vyřiď jim mým jménem. Řekni jim, že jsou hlupáci, a že mají přestat dávat lidem nebiblické rady."

Pak jsem se na něj podíval a řekl jsem: "Myslíš, že jsi duchovnější než já?" A on opravdu je.

Řekl: "Ne."

"Ty myslíš, že jsi duchovnější než já? Už tě někdy pronásledovali teroristé v džungli?" "Ne." "Pak nejsi duchovnější, než já." On řekl: "Ne, pane." A já jsem řekl: "Tak proč se snažíš o něco, z čeho bych já měl strach?"

A pak jsem se na něj podíval a řekl jsem: "Mladíku, jsi velice duchovní, pravděpodobně duchovnější než já. Ale, mýlíš se. Hlupáci tě svedli z cesty."

Řekl jsem: "Podívej, předpokládejme, že mám takovou malou kuchyňku a mikrovlnku a všechny ty věci. Předpokládejme, že v církvi je svobodná žena, je jí asi 43 let - v mém věku - žena v církvi. Je velice milá a příjemná. Svobodná žena. A pastor mě přijde vyzvednout na snídani. A ona je v hotelovém pokoji se mnou a děláme sušenky a já mám na sobě zástěru. Prostě jen děláme sušenky. OK? Co si myslíš, že udělá pastor, až vejde dovnitř?""Co to má... Co to děláte?!" "No pečeme sušenky, nevidíš mojí zástěru?" On na to: "Co tady děláš s tou ženou?!" "No děláme sušenky. Nic to není, prostě jen děláme sušenky.""To jste se zbláznili? Víte, co by se mohlo stát?"

Co by se mohlo stát? Mohl bych padnout. Mladý muži, mladá slečno, je vám šestnáct let. Nemáte toho tolik co ztratit. Když padnete, každý řekne: "To je hrozné. No, je jim šestnáct, hmm..."

Co mohu ztratit já?

Mohu ztratit ženu. A to není zdaleka vše, ztratím dva syny. Pravděpodobně to bude důvod pro to, aby mě po tomto stovky misionářů už nikdy nepodpořili. Mám toho, co mohu ztratit, nesčetně krát víc než vy. Takže pokud je to někdo, kdo nepadne, tak to jsem já, protože mám mnoho co ztratit. Ale je šílené si myslet, že bych mohl být v místnosti sám s jakoukoliv ženou, která není má dcera nebo má matka, nebo má babička, nebo má sestra.

Vy mladí, poznamenejte si má slova, možná jste to už udělali. Poznamenejte si má slova o těle, o kterém tu dnes mluvím:

Jestli s někým randíš, a jste spolu v autě sami, nebo kdekoliv po dlouhou dobu, s někým opačného pohlaví, tak padnete. Už jste pravděpodobně padli. Ale pokud ještě, tak padnete. Tečka.

Není to úžasné, že když se dostaneme k 6. kapitole Efezským, tak Bible říká, že zápasíme s ďáblem tváří v tvář? Zápas jeden na jednoho. Pereme se s ďáblem. Máme mu odolávat a on odejde.

Ale když se mluví o mladické žádosti, tak říká: "Utíkej."

Tady vidíme, že je v ní ukryto více nebezpečí, než v ďáblu samotném.

Nejde o to být dostatečně silný, vydržet to až do manželství, až k oltáři, nebo chcete-li, v čistotě. Nevydržíte. Bůh to už řekl, takže vám k tomu nedá sílu. Když se modlíte, abyste si udrželi čistotu a přitom budete sami s někým opačného pohlaví, tak na to zapomeňte.

Bůh v tom není.

Nedá vám sílu, neudělá nic.

Už jste porušili jeho příkazy.

On řekl: "Utečte."

Řeknete si: "A jak se mám s někým seznámit?"

To je důvod, proč kdysi měli salony.

Mladý muži, ty jsi ten, kdo to celé iniciuje. Začneš si všímat někoho. Buďto je v tvé církvi nebo v jiné církvi nebo je ze zbožné rodiny. Začneš si té dívky všímat, jejích kvalit, doufejme, že tě tvůj otec cvičil, jak být mužem, vyrostl jsi, máš otcův slib a Boží ruka je nad tebou. A začneš si všímat dívky. Tak jdeš za otcem a řekneš mu: "Víš, ta dívka..., myslím si, že to by mohla být Boží vůle." Necháš rozhodnout svého otce, zda je to Boží vůle nebo ne. I kdyby se mýlil, Bůh ti požehná.

Pokud řekne: "Synu,dospěl jsi v skvělého muže. A toto je vynikající Boží žena. Máš mé požehnání."Chval Pána. A když tvůj otec řekne: "Ne" tak to neznamená, že ta osoba není Boží vůli pro tvůj život, ale znamená to, že tato osoba není Boží vůlí pro tvůj život právě teď.

Podřiď se a dobře se ti povede.

Ale pokud tvůj otec svolí, tak co je další krok?

Nepůjdeš to říct svým kamarádům. Ani se nebudeš ptát jejích kamarádů, zda tě má ráda, aby ses jí mohl zeptat. To je zbabělé.

Ani nejdeš za ní, protože ona je pod autoritou muže a ten muž nejsi ty.

Jdeš za jejím otcem. Nejdeš za ní. Jdeš za jejím otcem. Řekneš si: "Co když mě ani nemá ráda?" O to tu nejde. Bůh tě vedl, ty věříš .Což vede k tomu, že pokud nejsi muž vedený Duchem Svatým, tak ani nemůžeš s ničím začít. Cítíš, že tě Bůh vede.

Jdeš za ním a řekneš: "Mám zájem o... Víte věřím, že...že možná... Myslím na vaší dceru a modlil jsem se za to, je velmi zbožná..."

Když se na tebe podívá a řekne: "Ne.", pak zní odpověď "Ne". To neznamená, že není Boží vůlí pro tvůj život, ale znamená to, že ještě nepřišel čas. Řekne: "Ne."a ty se podřídíš.

Ale když se na tebe podívá a vidí muže slibu a ví, že jsi dobrý, solidní křesťan, stal ses mužem, tak ti neřekne: "Ano." Neřekne ti: "Ne."

Otcové, poslouchejte mě, ani mu neřeknete: "Jdu si promluvit s dcerou." "Líbíš se mi, jdu si promluvit s dcerou." Ne.

Prostě řeknete: "Mladý muži, budu se za to modlit." Když se za to modlíte a jste s tím srozuměn, tak půjdete za svojí dcerou.

Jestli se okamžitě pozvrací, je konec. Jestli řekne: "Ne."Tak řeknete: "Poslyš, alespoň kvůli tomu muži zapochybuj o svém rozhodnutí. Modli se za to. Pár týdnů a pak mi přijď říct."

Jestli se pak vrátí zpět a řekne: "Ne." Co udělá otec? Vrátí se k tomu mladíkovi a neřekne mu: "Mluvil jsem s dcerou a ona řekla, že ne." Proč?

Pane, ona je pod vaší autoritou a je vaší povinností jí chránit. Neměla by být konfrontována s jiným mužem než s vámi. Neměla by odpovídat jinému muži než vám. Nikdy by neměla být postavena do situace, kdy musí odmítnout muže. To je vaše odpovědnost.

A vy se podíváte na toho mladého muže a řeknete: "Modlil jsem se za to, radil jsem se o tom a odpověď je ne."

A když ten mladík řekne. "A co říkala vaše dcera?" Tak mu řeknete: "Dokázal jsi, že ještě nejsi čestný a nemáš charakter, aby ses mohl stát mužem mé dcery. Svojí odpovědí právě teď."

Ale když otec řekne: "Ano."A dcera řekne: "Haleluja!" Tak to pokračuje: Rodiče se sejdou a vymyslí plán. A když to rodiče nebude zajímat? Tak si promluvte se staršími v církvi.Vymyslete plán se zbožnými lidmi ze sboru a se staršími. A když to nebude zajímat ani je? Najděte si jinou církev. Což byste zřejmě byli nuceni udělat ve většině případů.

V této církvi to neplatí, protože místní pastor souhlasí s tím, co říkám. A co uděláte? Co udělají rodiče? Sejdou se spolu a jejich záměrem je požehnat oběma dětem a chránit je. Jak to uděláte?

Zaprvé: Nemusíte políbit mnoho ropuch, abyste našli svého prince, protože skončíte s něčím horším, než jsou bradavice.

Co uděláte?

Kdysi měli domy salony. Byla to místnost, kde dva mladí lidé mohli mít soukromí, ale nebyli tam dveře, které by mohli zavřít. Často to bývala veliká, kulatá, prostorná místnost. Proč? Protože když jste se "zapomněli", tak na vás přišel táta s brokovnicí.

Co se tam dělá? Mluví se tam.

Je tolik věcí, o kterých spolu mohou mluvit. Měli by být poučeni, o čem mohou mluvit, protože některé věci jsou příliš intimní na to, aby o nich mluvili. Mohou spolu mluvit, mohou se poznávat, ale vždy tu jsou ty otevřené dveře. Dokořán otevřené dveře. A když nemáš salon? Tak si sežeň kladivo. Udělej si ho. Tvá dcera za to stojí. Tvůj syn za to stojí.

Je to o vás, mladí lidé, já vím, jak si můžete zničit život. Říkáte, že jste nikdy neslyšeli takovouto pravdu.

V této zemi probíhá reformace, o které nikdy neuslyšíte v televizi. Vysokoškoláci a sekulární univerzity ke mně přicházejí a žádají mě, abych o tomto učil. A provozují to. A zachraňují se před roky v pekle.

Průměrní křesťané v Americe mají pět vážných vztahů předtím, než se vezmou. A i kdyby v těch vztazích nikdy neměli sex, tak víte co? Oni nechali pět kusů sebe sama v pěti dalších lidech. A až půjdou k oltáři, tak nebudou kompletní.

Nemluvím o sexu, mluvím o intimním vztahu s jinou osobou, spojíte se s tou osobou, alespoň do určitého stupně. Tak, že s vámi zůstane po zbytek vašeho života. A vy s ní.

Pavel říká: (Římanům 12:1) "Vydávejte svá těla jako oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše duchovní služba Bohu."

Chci se zamyslet nad duchovní službou uctívání. Dá se to také přeložit jako: "rozumná služba Bohu". Je to rozumná věc; vydat sebe sama celého Bohu. Je to ta nejrozumnější věc, kterou můžete udělat.

A ta nejbláhovější věc, kterou můžete udělat, je prohlásit, že máte vztah s nejsvrchovanějším Bohem, který ví o každé molekule a poté vyrazit na vlastní pěst, být svévolný a dělat to, co je správné ve vašich vlastních očích.

To je bláhové.

Ve verši 2 stojí: "A nepřipodobňujte se tomuto věku,"

Znamená to: "Nebuďte ze stejného těsta, jako tento svět. Podle vzoru světa." Nevidíte snad, že už jste? Stejně tak já. Tolik toho v nás se přizpůsobuje naší kultuře.

Kdyby křesťané z doby před sto lety přišli sem a pohlédli na náš životní styl, náš způsob mluvení a oblékaní a chůze a všeho ostatního. Způsob našich sociálních vztahů, úplně všechno. Vykopli by nás ze své církve.

My jsme tak kulturní. Tak vypláchnutí a proměnění...

Když vyrábíte cihly z bláta v Peru, tak si připravíte dřevěný rám s dřevěným dnem a před tím, než tam nalijete bláto, tam nasypete písek, aby se to - až to zaschne - nepřilepilo, a pak to obrátíte.

A každá cihla vypadá stejně. Proč? Protože jsou všechny vyrobené stejným způsobem.

Podívejte se na kulturní vlivy posledního desetiletí, které vstoupily do církve skrze růst církve a jeho metodologii a tak podobně. Co jsme v podstatě udělali? Náš způsob, kterým budujeme církev, je založen na chození po městě a dělání rozhovorů s tělesnými lidmi, kteří určují, co by chtěli v církvi. Namísto toho, abychom šli do Božího Slova a určovali, co si Bůh přeje v církvi.

Nebuďte ze stejného těsta. Ale co se tu říká? "nýbrž proměňujte se obnovou své mysli"

Dovolte mi říct nejprve toto. "nepřipodobňujte se tomuto světu" Co je to svět? Je to každá myšlenka, každá ideologie každý systém, každý přístup, který odporuje vůli Boží, bouří se proti jeho osobě a válčí proti jeho trůnu.

Neposlušnost je hezký způsob, jak říct toto:

Svým vlastním svobodným rozhodnutím sis zvolil zaútočit na chrám Božího trůnu a je tvou touhou sesadit ho z trůnu a porazit ho.

To už nezní tak hezky, že? Víte, buďto následujete chod tohoto světa, následujete chod pána mocností vzduchu, velkého nepřítele, nebo následujete Krista.

Nemůžete mít křesťanství, které dobře vychází s kulturou 21. století v Americe, když dokonce i ateističtí sociologové říkají, že jsme kulturou smrti, smilstva a hlouposti.

My to jako křesťané nesmíme převzít.

A přesto jsme to udělali v zájmu zvětšování církví.

Je to proti Bohu a Bůh je proti tomu a Pavel řekl, že svět byl ukřižován jemu a on světu.

Co tím myslel? Svět považoval Pavla za mrtvého. Za idiota, který ztratil život bez jakéhokoliv smyslu. A Pavel považoval svět za mrtvý. Nechtěl s ním mít nic společného. Žádné přátelství, žádné chození za ruku, smrt na obou stranách.

Pokračuje to: "nýbrž proměňujte se obnovou své mysli".

Z tohoto řeckého slova pochází slovo 'metamorfóza'. Značí to, že jde o víc než jen o nějakou vnější změnu, otočení listu nebo novoroční předsevzetí. Znamená to nadpřirozenou proměnu. Bez ohledu na to, co říkají evolucionisté.

Víte, brouci jen tak nesedí a neříkají si: "Myslím, že se proměním, myslím, že se proměním." A pak se promění. Promění se díky kreativnímu dílu svrchovaného Boha. Stejně tak je to s naší proměnou.

Odkud pochází? Nepochází to z vašeho času ztišení.

Znáte ten důraz na ztišení, osobní ztišení a plnění pěti kroků, které vám přinesou proměnu. Můj příteli, potřebujeme čas k modlitbě, potřebujeme být v Písmu. Ale proměna je nadpřirozená a pochází od Boha a dokonce ani nemůže být řízena křesťanem. Jsou věci, kterými bychom se měli uvádět do Boží přítomnosti a uvolňovat se pro něj, ale proměna je nadpřirozeným dílem Božím a pochází, jak se dočteme, skrze obnovování mysli v Božím Slově. Skrze obnovování mysli v Božím Slově, abyste mohli ověřit, co je Boží vůle a co je dobré, přijatelné a dokonalé.

Dovolte mi vám předložit Boží vůli, obzvláště vám, mladí lidé:

Všichni mladí lidé - obzvláště, když jsem na univerzitě - se ptají: "Co je Boží vůle pro můj život?"

Oni plýtvají tolik duchovní, mentální a fyzické energie jen proto, aby objevili Boží vůli.

Pro mě osobně budoucnost a Boží prozřetelnost do budoucna není tématem číslo jedna. Dokonce mě to ani neznepokojuje. Patriarchy nevidíme každý den sedět na kolenou a snažící se zjistit, jaká bude vůle pro jejich život na dvacet let. Vlastně ani nerozeznávají Boží prozřetelnost. Až teprve, když se podívají zpátky a vidí jeho nadpřirozenou prozřetelnost.

Můj postoj k vůli Boží je velice dětský.

Budu dělat každý den to, co dělám teď. Nebudu nic měnit a ani o změně nebudu přemýšlet až do momentu, kdy mi Bůh řekne zřetelně, že mám dělat něco jiného a já budu vědět, že kdybych to neudělal, tak bych byl neposlušný. Až mé svědomí bude znepokojené, budu vědět, že jsem v neposlušnosti. Do té doby se o to nebudu starat.

Nebudu se tím trápit až do chvíle, kdy budu moci říct: "Já vím, že mi to Bůh řekl a pokud to neudělám, tak neposlechnu." Do té doby se tím netrápím.

Jak můžete rozeznat, zda je něco Boží vůlí?

On to tu pro vás popisuje: "Poznáte je po ovoci."

Tak poznáte i Boží vůli podle určitých vlastností, které má. Jaká je první z nich? Je 'dobrá'. Je dobrá. Co toto slovo znamená? V kontextu to znamená dobrý, zdravý, něco, co přinese zdraví, něco, co přinese blahobyt. V tomto kontextu, v knize Římanům jak v přímém kontextu, tak v kontextu celého Písma se tu mluví o čem? O duchovním pokroku, duchovním růstu, shodou s Kristem, s tím, co povede k duchovní pohodě, která vrcholí k větší podobnosti Kristu Ježíš.

Takže, chcete určit, zda je něco Boží vůle?

Je to velice jednoduché.

Pokud si říkáte: "Víte, já nevím, zda je ta práce kterou dělám, Boží vůlí pro můj život,."

Řekneme: "Tím, že děláš tuto práci, odvádí tě to od Božích věcí? Musíš dělat ve svém životě určité kompromisy s věcmi, které ti Bůh řekl, že po tobě chce? Překáží to tvému duchovnímu užitku, duchovnímu zdraví, duchovnímu růstu? Pokud ano, tak to není Boží vůle."

Řekneš si: "Nevím, zda je tento vztah Boží vůlí."

Vyrostl jsi v Kristu od začátku toho vztahu? A poznali ostatní, že jsi vyrostl v Kristu kvůli tomuto vztahu?

Mluvím k vám, mladí lidé, kteří ještě dlouho vztah mít nebudete. Ale toto je pravidlo: Pokud jsi ve vztahu s osobou a nevede to k silnějšímu hledání Krista, větší vášni pro Boží věci a podobným věcem, tak to není Boží vůle.

S tímhle nemusíte souhlasit, ale musíte souhlasit s tím, co se tu píše:

Boží vůle je dobrá. Co je pro Boha největší dobro podle Římanům 3?

Abychom se připodobňovali obrazu Krista, to je Boží záměr. Takže, pokud je to Boží vůle, tak vás můžou mučit, pronásledovat, uříznout vám nohy nebo cokoliv jiného, nevím. Můžou vás ukřižovat, spálit na prach, všechno možné, ale během toho budete růst v Kristu.

Můžete počítat s tímto: Pokud tě ta práce, to místo kde žiješ, ten vztah, jestli tě všechny ty ostatní věci nevedou k větší zbožnosti, tak bys měl radši utéct.

Je to dobré? Tak další.

"Je to přijatelné?" "Ano, je to přijatelné." "Pro koho? Pro tebe? Ty nejsi ten standart. Pro tvoji kulturu? Ani ta není standardem. Pro koho? Pro Boha. On je tím standardem. Je to přijatelné pro Něho? "

"Víš, nejsem si jistý tím, že to neschvaluje, ani že s tím souhlasí. Nejsem si prostě jistý."

Jednou jsem byl pozván k potratářům. Oni říkali: "My si nejsme jistí, zda je dítě živé stvoření nebo ne." A byla jim položena otázka: "Kdybyste jeli po silnici a viděli na ní ležet něco, co vypadá jako lidské tělo, stejně byste to přejeli, i kdybyste si nebyli jisti, zda je to lidské tělo? Myslím tím, i kdyby byla malá šance, že to je lidské tělo, nezastavili byste?" "Samozřejmě, že ano." "Takže i když tu je šance, že to dítě - a to dítě je zcela jistě člověk - ale i kdyby tu byla jen šance, že to je člověk, nemělo by to stačit na to říct: "Ne, já ho nepotratím"?

Stejné to je i s Boží vůlí.

"No, my nevíme, je to takové ošemetné..."

Jestli to je ošemetné, nemělo by to stačit na to říct vám: "Zastavte, dokud nezjistíte, zda to je správná nebo špatná věc"?

Protože 'ošemetné' to není. Je to přijatelné pro Boha? Můžeš otevřít Bibli a ukázat, že to je přijatelné pro Boha?

Mladí lidé, právě teď to pro vás možná moc neznamená, ale jednoho dne bude. Mělo by to znamenat mnoho pro vás všechny, protože se to netýká jen teenagerů. Týká se to nás všech.

A další věc, je to 'dokonalé'?

Co se myslí slovem dokonalé? To je dobré, na to teď dostanu kazatele.

Už jste slyšeli kazatele říkat: "Víte, musel jsem obětovat čas strávený s rodinou kvůli službě. Neměl jsem čas na děti. Neměl jsem čas, protože jsem musel sloužit Bohu."

Co říkáte, pane? Řeknu vám, co říkáte. Říkáte, že Boží vůle není dokonalá. Kvůli poslechnutí Boží vůle v jednom aspektu svého života musíte porušit Boží vůli v jiném aspektu. To není Boží vůle, Boží vůle je dokonalá.

Chápete, co říkám? "Církev potřebuje peníze, pojďme vykrást banku!"

Církev možná potřebuje peníze, dokonce to může být i Boží vůle, ale nenaplníte jednu oblast Boží vůle tím, že porušíte jinou - že vykradete banku.

A můj favorit - misionářské randění.

"Bůh chce, aby tento člověk poznal Krista, proto s ním budu chodit na rande."

Jak je možné, že Bůh po tobě nikdy nechce randit s někým, kdo je opravdu ošklivý? A zachránit jeho duši?

"Ne, je to OK, získám je pro Krista tím, že budu neposlušný Bohu. Má s tím někdo problém?"

Snažím se to trochu zlehčit. Tohle se nestává jen mladým lidem, to se stává nám všem.

"Víte, musím tam opravdu kázat, protože opravdu potřebujeme reformaci a probuzení v této zemi."

Ale ne na úkor dvou chlapečků. Jednomu jsou čtyři a druhému dva roky. Ne na úkor ženy.

Když přijdu domů, tak mě čeká plno papírování. Nikdy nekončícího papírování. Jednou ke mně do kanceláře přišel chlapík, byl to jeden z těch chlapíků, chápete, přišel do mé kanceláře:

"Jaká je tvoje vize?"

"No... Ježíš Kristus ukřižovaný, vzkříšený z mrtvých?"

"Ale jaká je tvoje vize??"

"Být poslušný Bohu i dnes"

"Chlape, ty nemáš žádnou vizi? Můžeš dělat tento druh služby a tamten druh služby... Můžeš mluvit v televizi, v národním tom a onom..."

A já na to: "Kdybych dělal to všechno, tak bych neměl čas chodit rybařit."

"Jak můžeš být tak neduchovní?"

Já na to: "Podívej, kámo, už vás mám dost. Nemusím pohnout prstem doleva ani do prava, aby mě Bůh miloval. Nemám velkou vizi a ani žádnou nechci. Chci se jen zítra probudit a chci být poslušný mému Bohu. Chci milovat svou ženu, na prvním místě, na druhém místě chci milovat děti, a když mi zbude nějaký čas, tak půjdu kázat. Nemám žádnou vizi. Prostě chci jen být dnes poslušný."OK?

Boží vůle je dokonalá. Nemusíte poškodit plno oblastí. Vždy, když se Izrael snažil Bohu pomoci...

Pamatujete na Abrahama?

"Bůh mi slíbil potomka a trochu mu to trvá... Možná s tím potřebuje pomoci."

A jeho lid za to stále platil.

Jestli chce Bůh něco udělat, tak se mu podřiď. A ještě lépe: Podřiď se a pak zmiz z cesty. Protože jeho vůle je dokonalá.

S těmito věcmi se musíme potýkat všichni .Musím se s nimi potýkat já. Někdy si, díky Boží milosti, vedu dobře. Někdy si dobře nevedu. Jsem toho skvělým příkladem, protože jsem vám tisíckrát předložil to, co jsem nedělal, jak bych měl a platil jsem za to. Ale nemusí to tak být. Prostě ho poslechněte.

Znáte tu píseň: "Věř mu a poslouchej, není jiný způsob, jak být šťastný v Ježíši?"

Bůh ví, o čem mluví. Přemýšlejte nad těmito věcmi. Podívejte se na Bibli z této perspektivy. Neberte to jako: "OK, věřím tomu." To nestačí říct, že to mu věříte. Zeptejte se sami sebe...

Potom, co si teologicky potvrdíte, že věříte určité doktríně, tak další otázka je: "Je to realita v mém životě? Je to rostoucí realita v mém životě?"

Protože pokud není, tak na tom místě zastav a vypořádej se s tím.

Jeden misionář z Afriky mi vyprávěl, že jednou kázal, a první večer, když měl velké shromáždění ve stanu, v Africe, nějaký mladý muž seděl v první řadě. Když začal kázat na první téma, tak ten mladík vyskočil ze židle a běžel ven ze stanu.

"Co se to tu děje?"

Další večer tam ten mladík seděli znovu, on skončil kázání na první téma, a on vyskočili za židle a odešel.

Takhle to bylo po čtyři večery.

Konečně ho jednou zastavil a zeptal se:

"Mladý muži, co to děláte?"

"Víte, pane, potom, co jste dokončil to první téma, tak jsem si uvědomil, že to není realita v mém životě a... Myslím, že už jsem nic jiného slyšet nepotřeboval. Prostě jsem musel odejít a modlit se za to."

Všichni bychom to měli brát takto vážně.

Zdroj: www.pravda-bozi.cz


 
Příbuzné odkazy
· Více o Mládež
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Mládež:
Mají v Chebu ještě baptistickou mládež?


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 2.25
Hlasů: 4


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Paul Washer: Randění je nebiblické" | Přihlásit/Vytvořit účet | 9 komentáře | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Re: Paul Washer: Randění je nebiblické (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martyria v Čtvrtek, 14. červen 2018 @ 19:26:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pravda.




Re: Paul Washer: Randění je nebiblické (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: gordon v Pondělí, 18. červen 2018 @ 22:44:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebiblické ještě jsou:

povinná školní docházka
zaměstnaní žen mimo domov
pojištění
sport
rovná práva mužů a žen
parlamentní demokracie
zabraňování početí
banky
elektřina
televize
internet
salony







Re: Paul Washer: Randění je nebiblické (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Duke v Úterý, 19. červen 2018 @ 17:35:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toto čeká BJB po ovládnutí fundamentalisty, které je již pouze otázkou času...



Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 1.13 Seconds