V sobotu 21.4. 2018 se konal významný Sjezd delegátů Bratrské jednoty baptistů (BJB), na kterém se rozhodovalo o budoucnosti BJB v podobě hlasování o jejím historickém sboru v Praze Na Topolce. Závažné slovo k tomuto dění zaznělo mezi jinými od Petra Mrázka, delegáta sboru BJB ve Vsetíně, které uvádíme níže.

SD BJB, Praha 21.4.2018

Vážení bratři a sestry,

Když se Ježíš kdysi zeptal učedníků: „O čem jste cestou uvažovali?“, nedostalo se mu odpovědi. „Mlčeli, neboť cestou se mezi sebou dohadovali, kdo z nich je největší.“

Lukáš pokračuje popisem události, kdy poslové jdou před Ježíšem, aby vše připravili. Třebaže Ježíš směřuje do Jeruzaléma, oni jdou do samařské vesnice a jsou odmítnuti. „Když to uviděli učedníci Jakub a Jan řekli: Pane, máme přivolat oheň s nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš? Obrátil se a pokáral je: Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“

Není teď čas probírat to, že „kauza“ Topolka je jen zástupný problém, který poslouží jinému cíli. Ani, že tento kořen v naši Jednotě podrůstá téměř 20 let.

Pokušení lepší viry, vyšší duchovnosti, doprovází církev po celou dobu jejího trváni.

Stojíme před závažným hlasováním. Explicitně 3 sbory požadují vyloučení Topoleckého sboru. Je s podivem, že na jejich stranu se kloní i některé z těch sborů, které byly do naší Jednoty před časem přijaty, když o to požádaly. Tehdy neměly výhrady, dnes požadují změny a „na oplátku“ odchod (zatím) jednoho ze sborů, které je přijímaly.

Pokušení relativizace našich z Písma vytěžených zásad náhradou za autoritativní postoje vnímám především jako projev duchovní nezralosti, která ohrožuje nás všechny. Snad neplatí Gal 2,4. (jak chtěli ti, kteří předstírali, že jsou bratři, a pokoutně se mezi nás vetřeli s úmyslem slídit po naši svobodě, kterou máme v Kristu, aby nás uvedli do otroctví zákona.)

Láska nejde nahradit autoritou. Největší zkouškou lásky je svoboda druhého.

Kdyby to záleželo na učednících, bylo by mnohé jinak. Ježíšovo slovo je vrací ke smyslu jeho i jejich cesty. Víme, jakého jsme ducha? Ne každý, kdo mi říká Pane...

Chci vás, bratři a sestry ze sborů, které navrhujete vyloučit Topolecký sbor, požádat, abyste zvážili stažení svých návrhů. Pokud k tomu potřebujete nějaký prostor, řekněte jaký. Je to možná vaše poslední příležitost.

Vás,z ostatních sborů chci požádat, abyste – pokud budeme hlasovat – přemýšleli o tom, jak byste hlasovali, kdyby se jednalo o váš sbor. Není to ovšem „jako“ – svým hlasováním dnes totiž každý z nás skutečně bude hlasovat i o svém sboru.

Dokázali byste, vy, kteří zvednete ruku pro vyloučení Topolky,říct to každému z topoleckých bratří a sester do očí: s tebou bratře, sestro, nechci být v této Jednotě!? Za všechny budu jmenovat jen ....

Dovolím si uzavřít slovy ... ze čtení Slov života tento týden: „Satan stále útočí na církev a pokouší se ji zničit... Satanovi se nepodařilo zničit církev tlakem zvenku, pokouší se ji tedy zničit tlakem zevnitř... Necháme se nachytat, nebo se necháme vést Duchem svatým?“ (SŽ 2019,str. 82, středa 18. dubna Krize v církvi)

A dodávám: Řekněme společně „NE!“ Ďáblu.

Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebnici Boži.
Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte. 2 Pt 2,16-17

Petr Mrázek, Vsetín

Zdroj: facebooková stránka Zpravodaje baptistických sborů