Mikuláš Ferenčík (Piráti):

Vážení kolegové, tahle otázka má celou řadu aspektů. Bohužel se nám ta debata trochu zplošťuje na to, kdo je pro restituce a kdo je proti restitucím. Myslím si, že to je složitější. Hovořím zde za sebe, ale myslím, že shrnuji i postoj celé řady svých kolegů z klubu Pirátů.

První věc je samozřejmě výše náhrady, kterou církve dostaly, a pokud by např. Ústavní soud dospěl k tomu, že byla nepřiměřená, tak to zdanění může obstát u Ústavního soudu. Ostatně stávající předseda Ústavního soudu dával k tomu posuzování církevních restitucí disentní stanovisko a navrhoval zrušení toho zákona, takže si nejsem jistý, že ta otázka je tak černobílá v té věci ústavnosti.

Druhá věc je zde již zmíněné držhubné menším církvím, které skutečně dostaly jakoby na úkor církve katolické, aby to nezablokovaly. Takže tato otázka je také relevantní a je to prostě fakt, že v rámci toho konsenzu a té dohody dostaly církve, které na to principiálně asi nemusely mít nárok, víc peněz, než odpovídalo historii, právě proto, aby byly přístupné kompromisu s katolickou církví.

Třetí věc je samozřejmě proces přijímání toho zákona, který byl skutečně ostudný, a je z něj logicky pachuť. Na druhou stranu ten zákon měl i jiné aspekty. Desítky let se táhlo majetkové vyrovnání státu s církvemi, které stát měl povinnost přijmout. Hrozilo, že se to bude řešit prostřednictvím žalob, že budou ještě další desítky let právní nejistoty, kdy ty budovy budou chátrat, a ten problém bylo potřeba vyřešit a Sněmovna měla povinnost to udělat. A to, že to udělala, řekněme, trochu upatlaným způsobem, neznamená, že to řešení bylo nutně horší, než kdyby to nechala vyhnít.

Stejně tak otázka právní jistoty je naprosto relevantní a je legitimní a pravděpodobnost, že tohle dodatečné zdanění by Ústavní soud zrušil, je vysoká a je tam dost značné riziko, že celý ten zákon opět spadne. Samozřejmě my bychom měli zajistit, aby se stát choval jako předvídatelný partner ve vyjednávání s jinými institucemi, a tahle otázka je velmi výrazný argument, proč pro to dodatečné zdanění nehlasovat.

Poslední věc, co je pro nás jako pro klub Pirátů zcela zásadní - ten zákon stanovil odluku státu a církve. Až doběhnou ty splátky, tak všechny církve v České republice budou plně samofinancované. Můžeme se ptát, jestli ta doba není příliš dlouhá, jestli se to nedalo udělat rychleji. Každopádně ten samotný princip odluky státu a církve je pro Piráty zcela zásadní, největší pozitivum toho zákona z našeho pohledu. Jsme velmi rádi, že k tomuto došlo a že dojde k oddělení církví a státu.

Vzhledem k tomu, že ty argumenty jsou pádné na obě strany, tak máme v klubu Pirátů volné hlasování o tomto zákonu. Každý poslanec si podle svého svědomí rozhodne, co je pro něj důležitější, a uvidíme, jak to tady dopadne. 

Marek Benda (ODS):

Přihlásil jsem se, abych zareagoval částečně na to, co tady řekl pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, jehož názory naprosto respektuji, ale přesto dvě drobné korekce. Říkat rozdělení - a on to tady naznačil pan poslanec Luzar se svou obvyklou razancí, že se jednalo o úplatek ostatním církvím a zřejmě všichni účastníci dohody by měli být stíháni za nepřímé nebo přímé úplatkářství. Tvářit se, že dohoda mezi církvemi, která měla ulehčit situaci a která říkala "katolická církev se vzdává části náhrad ve prospěch ostatních církví, které tady vznikly", označit toto za držhubné se mi zdá prostě naprosto nepřiměřené jak situaci, tak historii.

Vždy v historii v českých zemích, všechno bylo před tisícem let - všechen církevní majetek byl v rukách katolické církve. Pak posléze vznikaly různé oddělené evangelické, nebo evangelikální, nebo jak je chceme nazvat, církve. A mnohdy docházelo k situaci, že když v dané obci, v daném městě byla v tu chvíli podstatná komunita tu husitů, tu jiných typů kališníků, tak se jim předala místní kostelní budova. Na tom nebylo nic divného. Odpovídalo to nejenom té historické držbě, ale také tomu, že církve jsou nějakým živým organismem ve společnosti obsahujícím nějaké - teď nechci říkat členy, protože členy je špatné slovo, ale nějaké věřící. A že si tím pádem přerozdělují v tomto směru věci, které slouží a fungují pro podporu kultu. Takže tam jenom prosím, abychom to slovo nepoužívali v této podobě.

Mikuláš Ferenčík (Piráti):

Já jako člen jedné z těch evangelických církví, které to držhubné dostaly, si za tím termínem stojím. Tady u těchto peněz se prostě nejedná o náhradu za zabavený majetek, ale jedná se o - vy říkáte velkorysost, ale jedná se o prachy od katolické církve za to, aby proti tomu ty evangelické církve nebojovaly. A že by bojovaly!

Miroslav Kalousek (TOP 09):

Jen stručnou reakci na pana poslance Ferjenčíka. Jedna z protestantských církví to opravdu odmítla. Tuším, že to byli baptisté, nejsem si úplně jist. Odmítla to, leč respektovala to uspořádání u všech ostatních církví. Říkat tomu dnes držhubné je ve vší úctě podle mého názoru urážlivá devalvace procesu, kdy skutečně došlo a dochází k oddělení církví od státu. Pokud by se měly oddělit církve od státu a neřešilo by se při tom vyrovnání majetku, či naopak, kdyby se to neřešilo společně, pak by řada těch evangelických církví nemohla fungovat, protože by přestala dostávat příspěvek od státu. A těžko by na to dosáhla z vlastních členských příspěvků.

To znamená z náhrad, které příslušely katolické církvi, se přispělo všem ostatním církvím a i Židovské náboženské obci na to, aby se mohly oddělit od státu a být na státu nezávislé. A to je to, co vám nejvíce vadí, milí komunisté ve všech politických stranách. Vám ani tak nevadí ty peníze, vám vadí, že významná část občanské společnosti, antikomunistická logicky, bude na tom státu nezávislá. A k tomu došlo. Říkat tomu dnes držhubné, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, je - promiňte - myslím si velmi urážlivé i vůči vašemu vlastnímu synodu.

Zdroj: www.psp.cz