Báseň, hudba, obraz, divadlo či román toho kolikrát poví víc než vědecká studie o několika svazcích. Ne, nemám nic proti dobře dělané vědě, která dokáže oslovit i lidi mimo akademickou obec. Jenže zkuste něco říci o manželce ikonického reformátora Martina Luthera, aby přitom nevystupovala jen jako přívěsek velkého muže, nýbrž jako svobodná bytost vlastních schopností, moudrosti a snů. Německá autorka Ursula Koch (nar. 1944), gymnaziální profesorka historie a spisovatelka, se o to pokusila.

Její kniha //Růže ve sněhu// s dlouhým podtitulem //Kateřina Lutherová, rozená z Bory, manželka reformátora Martina Luthera. Žena, která se odvážila vést vlastní život// by mohla oslovit ty čtenáře, kteří se rádi oddávají románovému snění. Není to ani povídka z Pečírkova kalendáře ani tisícistránkový, stendhalovský román na pokračování. Jde o napínavé vyprávění, žánrově blízké novele, založené na dostupných, třebaže ne bohatých historických faktech. Osud Kateřiny Lutherové (1499–1552), jež se stala určitým vzorem protestantského rodinného a manželského života, by mohl zaujmout spíš čtenáře starší generace anebo ty, kteří se nechtějí prokousávat obsáhlými historickými sborníky.

Kniha vycházející k 500. výročí reformace v překladu Marka E. Světlíka je určitě víc než medailon o významné osobnosti. Je patrno, jak moc se Ursula Koch ponořila do studia Kateřinina dosti netradičního života a jak s ní v jejím údělu řeholnice a později i manželky a matky soucítí. Civilní styl vypravování rámuje milníky její pozemské pouti: vstup do cisterciáckého kláštera v Marienthronu, seznámení s Lutherovým učením a reformním hnutím, spolu s ostatními sestrami útěk z kláštera, navázání vztahu s doktorem Martinem a posléze i některé životní peripetie, spojené s manželstvím, výchovou dětí, Lutherovou prací, s jeho zápasy, cestami, nemocemi a smrtí. Kateřina se v této novele jeví jako přemýšlivá žena křesťanských ctností, která usiluje být dobrou partnerkou, matkou i inspirátorkou reformátorových kázání, knih a překladů. Nejen na tehdejší dobu byl její vliv na manželovu práci zcela výjimečný.

Sociální a hospodářské podmínky 16. století byly s dneškem nesrovnatelné. Co je však podobné, to je duchovní a vztahová dimenze života. U Lutherů občas chybí peníze, je zima, dvě z dětí zemřou, v zemi se objeví mor a Luther razí cestu, po níž zanedlouho půjdou celá pokolení. Jeden druhého povzbuzuje v modlitbě a snaží se ulehčit v těžkostech. Kateřina není ženou u plotny. Bývá energická, odhodlaná, podnikavá a tam, kde si její muž zoufá a sahá si na dno, přispěchává mu na pomoc, vědoma si toho, že v Boží síle a milosti tvoří něco velkého. A Lutherovo mnohovrstevné dílo velké je. Z toho, že jí nazývají zběhlou jeptiškou, si nic nedělá. Život je krátký na to, aby se zabývala pomluvami. Je třeba být a odmítnout, řečeno s TGM, položivot bez obsahu, bez lásky, bez radosti. Kateřina to dokázala.

Z toho mála, co je historicky o Kateřině známo, vytvořila autorka //Růže ve sněhu// příběh, který by nás mohl v lecčem inspirovat. Že vztah dvou milujících se lidí je požehnáním, jímž člověk naplňuje své lidství. Že manželství může být, i kdyby jen v malém, odleskem vnitrobožských vztahů, kdy jeden za druhého skoro dýchá, jeden z druhého roste, jeden druhému je oporou. Že duchovenské povolání je slučitelné s lidskými vztahy, o které jde přece nám všem. Nebýt sám, milovat a být milován, ctít a být ctěn, podporovat a být podporován, mít důvěru a vidět v druhém člověka, jenž se s Boží pomocí snaží být dobrý, pravdivý, spravedlivý a milosrdný.

Kateřina Lutherová se opravdu odvážila vést svůj vlastní život – v době svého dospívání, v manželství i jako vdova, starající se o děti, sirotky a druhé. Pozoruhodné na životě obou, Martina i Kateřiny, je, že se po odchodu z řehole dokázali vzchopit k novému způsobu probuzeného křesťanského života, který se opravdu stal vzorem mnoha jejich následovníkům. Zlomky vzájemné korespondence ukazují na vzájemný respekt, lásku a vztah dvou rovnocenných Božích dětí. Zdá se mi, a próza Ursuly Koch mě v tom utvrzuje, že Kateřina Lutherová má co říct i ženě a muži 21. století, a to přece není vůbec málo, ba naopak.

Ursula Koch: Růže ve sněhu, přeložil Marek Světlík

M.E.E.S. 2017, 175 s., 163 Kč