„Svět dokáže téměř všechno stejně dobře nebo ještě lépe než církev,“ říká Gordon MacDonald. „Nepotřebuješ být křesťanem, abys mohl stavět domy, krmit hladové nebo léčit nemocné. Je jen jediná věc, kterou svět nedokáže: neumí nabídnout milost.“ MacDonald vystihl nejdůležitější úkol církve. Kde jinde může svět nalézt milost?

Po přečtení naprosto úžasné knihy Proč se obtěžovat s církví jsem si koupila další knihy od stejného autora, Američana Philipa Yanceyho. Další, kterou jsem přečetla, se jmenuje Nekončící milost. Přestože některé příběhy a přirovnání jsem již znala z předešlé knihy, opět mě kniha učarovala. Autor představuje Pána Boha tak přitažlivým způsobem, že každý čtenář zatouží najít v něm svého opravdového přítele a zachránce.

„Když se ohlédnu na svou pouť víry, na všechno bloudění, okliky a slepé uličky, vidím, že to byla právě touha po milosti, co mě drželo při životě. Na čas jsem zavrhl církev, protože jsem v ní nalézal příliš málo milosti. Ale stejně jsem se vrátil, protože jinde jsem milost nenašel vůbec.“

Autor zkoumá, zda jsou milost a odpuštění cestou k řešení manželských krizí, problému zneužívání dětí, homosexuality, drogové závislosti, narušení mezilidských vztahů, mezinárodních, mezikulturních i mezináboženských konfliktů. Dokonce zmiňuje a uvádí jako příkladnou naši „sametovou“ nenásilnou revoluci v čele s Václavem Havlem.

„Viděl jsem mnoho moderních ilustrací sklonu zákonictví k důrazu na malichernosti. Církev, v níž jsem vyrůstal, se vehementně vyjadřovala k délce vlasů, zdobení šperky a k rockové hudbě, ale zcela opomíjela rasovou nespravedlnost a vraždění černošského obyvatelstva na jihu Spojených států. Na biblické škole jsem neslyšel jedinou zmínku o holocaustu v Německu, což je snad nejodpornější hřích v historii lidstva. Byli jsme příliš zaneprázdněni měřením délky sukní, než abychom se zabývali tak palčivými otázkami, jako byla jaderná válka, rasismus nebo hladovění značné části světa.“

Jako češtinářku mě potěšilo vzpomenutí románu Victora Huga, o němž často učím ve škole. Román se jmenuje Bídníci a vypráví příběh Jeana Valjeana, francouzského vězně, jehož pronásledovalo, a nakonec proměnilo odpuštění.

Nefalšovaná milost je podle autora šokující a skandální, nespravedlivá, ale přesto jedinou silou vesmíru, která dokáže zpřetrhat pouta zotročující celé generace.  Naproti tomu „nemilost“ působí v skrytu, tiše a smrtelně, jako jedovatý plyn, který nikdo necítí.

Hana Kábrtová

Zdroj: http://sokolov.casd.cz