Hledat pravdu a říkati ji tak, jak si myslíme, to nemůže být nikdy zločin. Nikdo nemá být k žádnému přesvědčení donucován. Přesvědčení je svobodné.

Náboženské pravdy jsou tajemné svou podstatou, a stejně po více než tisíci letech jsou předmětem nekonečných sporů, při nichž nepřestane téci krev, dokud neosvítí lidského ducha láska a neřekne své poslední konečné slovo.

Potomstvo nepochopí, proč jsme znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo. 

Když uvažuji o tom, kdo je vlastně kacíř, nenalézám nic jiného, než že za kacíře označujeme všechny ty, kteří nesouhlasí s naším názorem.

Sebastian Castellio (1515 - 1563) byl francouzský kazatel a teolog;  jeden z prvních zastánců náboženské tolerance, svobody svědomí a myšlení z řad reformovaných křesťanů.

V roce 1542 se stal jedním ze ženevských spolupracovníků reformátora Jana Kalvína, stal se rektorem Collège de Genèv. V roce 1544 však proti němu Kalvín rozpoutal kampaň, což ho donutilo odejít do Basileje, kde se roku 1553 stal učitelem na místní univerzitě.

Byl jedním z mála reformačních teologů, který vyjádřil zásadní nesouhlas s Kalvínem, kvůli jeho souhlasu s popravou heretika Miguela Serveta.

Více viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Sebastian_Castellio