V novém století je třeba rozlišovat mezi tím, co to znamená být fundamentální a být fundamentalistou.

James P. Boyce, první prezident a zakladatel Jižního baptistického teologického semináře v Louisville řekl: "Jsem fundamentální, ale nejsem fundamentalista".

Být fundamentální znamená vyznávat a zastávat fundament víry tak, jak je vyjádřen v Apoštolském krédu. Tyto fundamenty jsou uznávány všemi evangelikály a definují obsah naší víry.

Dnešní fundamentalismus jde ale za tyto pravdy a činí obtížné být fundamentální bez nařčení z fundamentalismu.

Například - dnešní zápas není zápasem o neomylnost Bible. Je to spíše zápas o fundamentalistickou interpretaci a přístup k přisvojení si Bible ve věci sociálního a politického programu.

John Piper shrnul problémy fundamentalismu následovně:

1. Absence historické perspektivy

2. Absence uznání vzdělanosti

3. Nahrazení historických konfesí zjednodušeným* vyznáním

4. Absence zájmu o precizní formulaci křesťanské doktríny

5. Pietistické perfekcionistické tendence (zákonictví)

6. Jednostrannost vnímání "okolního světa" (absence zájmu o proměnu kultury)

7. Jednostranná náklonnost k futuristickému chiliasmu (pre-millenialismu)

Přidejte usilování o moc, vědomí nadřazenosti a aroganci a dojdete k vykreslení dnešního fundamentalismu.

Fundamentalismus se od fundamentů odvrací. Spíše indoktrinuje, než vzdělává. Potlačuje zápas o pravdu a nahrazuje jej zákonickými formulemi. Vede ke konformitě s dogmaty, které potlačují zdravou diskusi a odstraňuje vznešenost našeho baptistického dědictví. Používá Bibli pro ideologické donucování.

Fundamentalismus nenechá Bibli promlouvat jako živé Boží Slovo. Podobně jako Ježíš říkal saduceům: "Mýlíte se, neznáte Písma, ani moc Boží" (Mt 22:29)

Fundamentalismus není spokojen, dokud nedominuje každé životní sféře. Nestrpí žádného rivala a netoleruje žádnou otázku, která by mohla otřást jeho pozicí.

Mnoho lidí v této svaté válce fundamentalismu nevidí sami sebe jako ničící nebo zákonické. Upřímně se považují za "spasitele" Baptismu.

Ať je tedy jasno - baptisté nepotřebují nějaké spasitele. Už jednoho máme. A skrze něj musíme interpretovat a zvěstovat Slovo Boží. On je kritériem, standardem a měřítkem podle kterého musíme poměřovat vše, žít pro slávu Boží a vzájemně se přijímat. 

Můžeme tedy být fundamentální bez toho abychom byli fundamentalističtí? Rozhodně ano. 

Můžeme radikálně milovat Krista bez toho abychom byli zákoničtí? Rozhodně ano. 

Můžeme spolu mluvit v jednotě bez toho aniž bychom byli uniformní? Rozhodně ano.

---

* "skeletal" - vyhublý, kostnatý