První křesťané slavili až do poloviny pátého století Ježíšovo zmrtvýchvstání, ale ne jeho narození. Ve čtvrtém století římská církev zkřesťanštila pohanský svátek, kterým Římané oslavovali narození boha Slunce a určila 25. prosince jako den narození Ježíše Krista. 25. prosinec biblicky neodpovídá dni Ježíšova narození, protože podle popisu a historických záznamů se Ježíš narodil někdy na podzim. V dávných časech byl mezi pohany populární zimní festival a mnoho vánočích zvyků, včetně vánočního stromečku, pochází právě z pohanských oslav. Římané zdobili chrámy zelení a svíčkami.

Kolem vánoc vzniklo v minulosti mnoho dohadů. V Anglii byl v roce 1644 dokonce 25. prosinec vyhlášen jako pracovní den. Američtí křesťané, puritáni odmítali vánoční oslavy úplně a 25. prosince pracovali. Martin Luther, otec reformace byl prý první, kdo použil svíčky na vánočním stromečku. K vánoční tradici patří i svatý Mikuláš, který byl nejpopulárnější v Holandsku a stal se součástí vánočních oslav v mnoha zemích. Děti očekávaly drobné dárky do dřeváčku, a později, z praktických důvodů, se zvyk změnil na punčochu, do které se toho víc vejde. Síla tradice ovlivnila i ateisty a ti si do oslav vsunuli dědu Mráze.

První vánoční pohled poslal britský voják Dobson v roce 1844 a vánoční pohledy se začaly prodávat v r. 1846 v Anglii. V dnešní době se tisk a prodej vánočních pohlednic stal jen v Americe více než miliardovým podnikáním, aniž bychom brali v úvahu cenu poštovného. Posílání vánočních pohlednic propadl víceméně celý svět.

V dnešní době jsou vánoce dobou dárků, aniž bychom příliš přemýšleli o jejich smyslu. Někteří lidé jsou dokonce pobouřeni, že se do vánočních oslav zatahuje náboženství a vůbec si neuvědomují, že vánoce jsou oslava narození Ježíše Krista. V Americe soudí ateisté radnice, kostely a jiná veřejná místa, kde si dovolí vystavit jesličky. A tak se nám může zdát, že vánoce jsou čas pomíjívých zbytečností, které se pod vánočním stromečkem kupí. Vánoční den, stejně jako každý jiný den, by měl být křesťanskou oslavou všem, kteří mají Ježíše Krista v srdci. Dříve, než se účastníme jakýchkoliv oslav, měli bychom znát jejich význam.

Americká tradice se od evropské liší v mnohém, snad především proto, že my pocházíme ze země katolické tradice a Amerika je tradičně zemí protestantů. Vánoční oslavy v Americe začínají počátkem prosince. Obchody jsou vyzdobené a natřískané zbožím k prasknutí. Vánoční stromeček se zdobí již v prvním prosincovém týdnu a krásně zabalené dárky se pokládají pod stromeček postupně až do vánočního dne i se jmenovkou, pro koho jsou. Trochu jsme si v rodině tuto americkou tradici přizpůsobili tím, že jsme dárky dávali pod stromeček také, ale bez jmenovek. Vánoční dárky se v Americe rozbalují na Štěpána, tedy den po Štědrém večeru a naši kluci velice rádi přijali naši tradici a otevírali dárky na Štědrý večer. My jsme dodržovali tradiční štědrovečerní večeři, jen kapr se v Americe nejí, není ani k mání, protože to je podřadná ryba. Čerstvé mořské ryby jsou daleko chutnější. Američané mají tradičně místo kapřích, krocaní hody.

Vánoce v Asii si co do výzdoby s ničím jen tak nezadají. Hong Kong a Singapur se rozsvítí barevnou nádherou, ohromné mrakodrapy jsou celé osvětlené nekonečnými barevnými ornamenty blikajících žárovek. Obzvláště večer se korzuje a fotografuje. Země, které jsou většinou nekřesťanské, oslavují vánoce spíše ze světských a komerčních důvodů. Ale to se dnes děje i ve většině křesťanských zemí. Zapomíná se, proč se vánoce oslavují.

O to víc jsme byli překvapeni vánoční atmosférou na Novém Zélandě. Těšili jsme se na nové vánoční zážitky, ale jako by zde vánoce ani neexistovaly. Stromečky, pokud byly, jsou zubožená ošklivá košťata. Asi proto, že jsme byli u protinožců a v zimě mají léto. Špičky větviček jsou v plném růstu, a jen se stromek uřízne, větve okamžitě zplihnou. Nejsou ani vánoční ozdoby, všechno je jaksi odbyté. Na stromečku místo ozdob visí naovací balónky, žádná světýlka, jen řetězy z krepového papíru, sem tam nějaká střapka ze staniolu. Není ani Mikuláš, Santa Claus. Nikde ani koleda, jen vrcholky skalisek a ticho. Štědrý den jsme strávili v Queenstownu. Na Novém Zélandě je od poloviny prosince do poloviny ledna mrtvo, lidé si berou dovolenou. Do téhle vánoční "pohody" začala kvičet skotská muzika a celou situaci zachránila Armáda spásy, která zahrála a zazpívala pár tradičních vánočních koled.

V tropické Indonésii jsme strávili čtyři vánoční sezóny. Jak se slaví vánoce v tropech, v muslimské zemi, kousek pod rovníkem? Indonésie se snaží být celému světu příkladem. Pokud zůstane muslimská víra dominantní vírou, jsou ostatní vyznání tolerována a kvete tak zvaná "pančasila." Většina lidí, obzvláště cizinců z křesťanských zemí, je touto ekumenickou filosofií nadšena. Jak je to "hezké," že všichni, ať jsme jakéhokoliv vyznání, jdeme za jedním cílem - dosáhnout Pána Boha svým způsobem. Mnoho indonéských křesťanů, a nejen indonéských odmítá, jak se zdá, toto biblické varování:

• V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni. (Sk.4:12)