|
Názory: Jak se bránit kritice
Posted on Pátek, 16. prosinec 2016 @ 15:48:59 CET Vložil: Mainstream |
poslal Nepřihlášený Chce-li člověk v církvi dlouhodobě obstát, musí se naučit bránit kritice. Kritika je přece nespravedlivá, necitlivá a nebere ohledy na vždy čistou vnitřní motivaci kritizovaného.
Pojďme si tedy ukázat, jak má křesťan kritice čelit.
Základem pro naše vzájemného církevního obcování je znalost veršíků a připravenost jimi počastovat naše okolí asi tak, jako kolem sebe trousila teta Kateřina přísloví a pranostiky… Pro případ (nespravedlivé, necitlivé atd.) kritiky je potřeba znát tři známé verše, resp. to podstatné v nich obsažené:
- Vidíš třísku v mém oku, ale trám v tom tvém ti nevadí?
- Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem…
- Nesuď, abys nebyl souzen!
Důsledná aplikace těchto tří míst v kontaktu s kritikou nám dává šanci na přežití v nepřátelském prostředí v případě, že jsme řadoví farníci. Co ale v případě, že jsme „v moci postavení“ a vedeme druhé? Co když jsme kazateli, vedoucími nějakých aktivit či dokonce prodáváme občerstvení v kostelním bufetu? V tom případě je potřeba obranu budovat z důkladností válečného stratéga a zapojit i mimiku. Mělo by to vypadat nějak takhle:
- Zamyšleně nasloucháme slovům (nespravedlivé, necitlivé atd.) kritiky. Díváme se stranou (nikdy se nedíváme kritikovi do očí!) a mírně pokyvujeme hlavou.
- Je-li to vhodné, dáme vhodným citoslovcem (zamručením) nebo pohybem (zavrtěním hlavou) najevo, že je kritika až příliš nespravedlivá.
- Máme-li zareagovat, nikdy nehovoříme o tom, co nám bylo řečeno! Naopak – podělíme se o svědectví o tom, jak jsme strašidelně zaneprázdněni, jak máme málo času na manželku a děti, co všechno musíme řešit… Jste-li vedoucí, tato část vám nebude dělat problém a dokonce u toho možná budete vypadat i upřímně…
- Pohovoříte o tom, že všechny své kroky konzultujete na kolenou…
- …a poděkujete za upřímná slova.
- Na závěr požádáte kritika, aby se za vás modlil s tím, že má-li se něco změnit (na vašem chování), měl by se za to modlit a zbytečně nekritizovat.
- Zde je možné přejít k použití výše uvedených veršíků.
- Je-li to vhodné, před rozloučením připomenete kritikovi nějaké jeho selhání, aby pochopil, kdo je tady šéf.
No a pak existuje ještě jedna možnost. Nebudete řešit osobu kritika, jeho selhání, jeho nevhodně volená slova, tón, mimiku, ale budete přemýšlet o tom, co vám říká… Je to nejtěžší, ale je to taky správně.
Zdroj: http://www.klicnik.eu/
|
|
| |
| |
 | | | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0
|
| | | |
|
