poslal Nepřihlášený Politika předsudků a obnova národa
Ve Spojeném království po referendu jsou církve v postavení, kdy mohou dát najevo vzájemné výhody, jež plynou z účasti na rozmanitých společenstvích.
Všimnul jsem si dvou výsledků právě proběhlého referenda o EU. Londýn hlasoval pro setrvání většinou 75 procent, zatímco moje rodiště Hartlepool hlasoval většinou 70 procent pro odchod. Ačkoli imigrace byla jedním z hlavních témat, která motivovala k volbě odejděme (jak jsem to slyšel také z místního Hartlepoolského radia den poté), je zarážející, že multikulturní avšak prosperující Londýn si jasně přál zůstat, a relativně monokulturní ale chudší oblast Spojeného království volila odchod.
Kanadský politolog Will Kymlicka, který píše převážně o multikulturalismu si všímá, že v dobrých časech, kdy se lidé cítí bohatí a zabezpečení, multikulturalismu přejí, ale napadají jej, je-li ohrožena jejich prosperita a bezpečí. Nárůst nacionalismu v Evropě v poslední dekádě, lze jasně vysledovat jako reakci na finanční krizi a opakované teroristické útoky, které vedly k množení obav a nespokojenosti po celé Evropě; a také v mnoha regionech Spojeného království.
Podle průzkumu pro instituci National Communities Forum z roku 2008 zdrojem vzteku a posuzování národnostních menšin jsou města 'bílych' v Anglii. Jeden z poznatků je, že vnímání popisované jako skutečné události, ale fámy, které překračují to, co je skutečně pravdivé (např. Vzali nám všechnu naši práci!) taková rétorika chce říci, že domorodá společenství sama sebe nově chápou jako oběť diskriminace. Pokud z jakéhokoli důvodu narůstají obavy, domorodá společenství (v multikulturních oblastech i mimo ně) o sobě začínají mluvit jako o oběti všeho, co se nedaří.
Jelikož si hledíme obnovit smysl pro jednotu našeho národa, je třeba, abychom všichni začali v našich komunitách; uvnitř společenství, kde žijeme. Rabín Johnatan Sacks v knize The Home We Build Together (Domov, který stavíme společně) uvažuje o významu společného stavění stánku setkávání při izraelitském putování pouští, jak o něm čteme v knize Exodus. Společenství se prostě nepřihází, ale musí být utvářeno. Izraelité vyvářeli sdílený smysl pro společenství, tím že každý měl při stavění stánku setkávání v poušti svůj úkol. Získávali tím sdílené vědomí vlastnictví a přináležistosti k místu, které bylo ohniskem společenství i duchovního života. V tom spočívá tajemství pro každého diplomata, politika, obchodníka nebo ředitele školy: je třeba zdvojnásobit úsilí, aby každý sehrával svou úlohu při vytváření prosperujících multikulturních společenství, na která můžeme být hrdí.
Americký sociální psycholog Gordon Allport pro růst a prospěch společenství doporučuje sledovat čtyři faktory:
(1) lídr musí jasně deklarovat, že společenství je multikulturní a že každý je v něm vítán
(2) týmy zaměřené na specifické úkoly musí brát na vědomí různost zůčastněných
(3) nesmí zde být důvod proč by kdokoli talentovaný nemohl vystoupat na nejvyšší pozice bez ohledu na svou národnost nebo původ
(4) lidé musí nějakým způsobem pociťovat výhody, jež plynou z účasti na multikulturním společenství; v nových přátelstvích, ve vhledu do způsobu života druhých, ve zvyšující se schopnosti moudře se rozhodovat
Církve a křesťanské organizace mohou pozitivně přispět při tomto přebudování našeho národa, mohou jít příkladem a ukazovat vzájemnou výhodnost zapojení se do rozmanitých společenství. Ať už v budoucnu naše prosperita poroste, nebo budeme čelit nepříznivým dopadům, můžeme každopádně v týdnech a měsících, co jsou před námi, růst coby Boží lid. Tak také Pavel se modlil za multikulturní církev v Efezu: "…aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi svatými pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka. Poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží." (Ef 3,17-19)
Nechť je naší modlitbou, aby bohatí i chudí, černí i bílí, místní i příchozí, mohli společně vrůstat do Kristovy neomezené lásky k nám všem.
Malcom Patten
http://www.baptist.org.uk/Publisher/Article.aspx?ID=470901
2. července 2016, překlad JK
Zdroj: http://www.topolka.estranky.cz
