Sociální demokracie a komunisté udělají všechno pro to, aby církevní restituce neprošly. Pokud se na tuto otázku dívám jako občan, pak je mi stydno, že žádná z našich vlád, ať už pravicových nebo levicových, tento problém nedokázala za posledních jednadvacet let vyřešit. A považuji za trapné, jak populisticky se levice pokouší využít proticírkevních nálad a případně je ještě trochu rozfoukat.

         Ale ještě více je mi líto, že se církve ani v této situaci nerozhodly se svého majetku vzdát. Možná k tomu mají v těchto týdnech poslední možnost.

Mnozí tradiční křesťané si možná pomyslí, že jsem blázen nebo podvraťák, ne-li obojí. Ale jsem si jist, že vím, co říkám. Dovedete si představit Ježíše, jak se bere za restituce? Pokud ano, pak asi nevěříte v biblického Ježíše. Ježíš byl Syn Boží a jeho Otci patří, biblicky řečeno, „stříbro, zlato i dobytek na tisíci horách“. Když Ježíš potřeboval zaplatit daně, poslal Petra, ať chytí rybu a vytáhne jí peníz daně z tlamy. Ježíš se o svou církev určitě postará – církev se nemusí doprošovat ani státu, ani kohokoli jiného. V současné chvíli má sotva lepší možnost dokázat, že tomu opravdu věří, než vzdát se komunisty zabaveného církevního majetku.

         Financování církví je velice snadné. Pokud mi na církvi opravdu záleží, dám jí desetinu svých příjmů (já to tak praktikuji už více než třicet let, takže vím, o čem mluvím). Bůh zaslibuje, že tomu, kdo platí desátky, požehná (ano, i to zakouším na vlastní kůži a mohu dosvědčit, že Bůh své slovo plní). Chce-li mít křesťanský sbor (či, chcete-li, farnost) placeného duchovního (pastora, kazatele, faráře – pro naše účely je jedno, jak mu říkáte), stačí, aby ve farnosti bylo dvacet výdělečně činných lidí. Deset z nich platí pastora, dalších zhruba pět je třeba na daně a pojištění, a dalších pět na režii sboru (farnosti). Takto to může fungovat po celém světě (ostatně, pro polovinu křesťanů na celém světě to tak zřejmě funguje). Pastor (duchovní) žije na téže úrovni jako ti, kteří se na něj ze svých desátků skládají, tzn. řecký pastor na životní úrovni průměrného Řeka, čínský pastor na životní úrovni průměrného Číňana, argentinský pastor na životní úrovni průměrného Argentince atd.

         Tento systém lze zavést kdykoli a kdekoli. V podstatě není závislý na tom, jak se daný stát ke křesťanům staví. Pouze s tím rozdílem, že v zemích, kde není náboženská svoboda, se to musí dělat tajně – jako ostatně naprostá většina toho, co s křesťanstvím souvisí.

         A pokud stát církvi nemovitý majetek sebere, pak při placení desátků je příští měsíc na pastorovu výplatu stejně jako před „znárodněním“.

         Paní poslankyně Chalánková z TOP 09 řekla, že „temné síly, které chtějí a napadají církev a věřící, se zaměřily na katolickou církev. Vědí, že vychová lidi, a je to poslední území, kde rostou lidé svobodní, kteří jsou schopni se totalitě vzepřít.“ (Lidové noviny, 7. června t. r.). Propána, jak se budou vzpírat totalitě, když nejsou schopni zaplatit své duchovní? Totalitě se vzpírají křesťané v Číně. Proto jich také neustále tolik přibývá.

         Z hlediska právního má církev na ukradený majetek jistě nárok. Ale pokud ho nyní dostane, z hlediska křesťanského svědectví to bude spíše katastrofa. Nevěřících je, bohužel, značná většina. A ti budou církvi možná ještě po generace předhazovat, jak jí šlo o majetek. Kladný výsledek restitucí bude Pyrrhovým vítězstvím.

         Církev má možná poslední šanci říci: Tak si to nechte. A začít jednat s určitou hrdostí. Jistě, bez osobních obětí to možné nebude – ale lze vůbec něčeho podstatného dosáhnout bez osobních obětí? A dovedete si představit, jaký vliv by to mělo na veřejné mínění? Dlouhodobě jsou beztak nadějí církví pracující a obětaví lidé, nikoli nemovitý majetek. Když bude mít církev dost obětavých lidí, brzy si pořídí veškerý majetek, který bude potřebovat. Jinak by se také mohlo stát, že církve budou mít POUZE svůj majetek. Zůstanou jí budovy, lesy a pole…ale už nebude mít lidi. Poslední sčítání nevěstí v tomto ohledu nic dobrého.

 Dan Drápal, 16. června 2012

Zdroj: http://www.dan-drapal.cz