Ekuména - NEKONVENČNÍ POHLED

Všichni, kdo prosazují tzv. ekumenické hnutí, tj. sjednocení všech křesťanských církví v jednu univerzální, se opírají o výroky našeho Spasitele, obsažené v tzv. velekněžské modlitbě, tak jak ji nacházíme v evangeliu sv. Jana, v 17 kapitole.

Abychom si ujasnili, jak je toto sjednocení v Písmu interpretováno, musíme rozhodnout, zda jde o :

1) sjednocení instituční, tedy o splynutí všech křesťanských církví v jednu, tedy o ryze pozemský cíl -

NEBO :

2) sjednocení duchovní - tj. splynutí každého jednotlivce s Kristem - tedy o cíl přesahující naše pozemské bytí, který má věčnou hodnotu.

Jak nahlíží na problém Písmo sv.?

A) Selektivnost modlitby Pána Ježíše.
(1) J.17 : 9 "Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal..."
(2) J. 17 : 11 "Otče Svatý, zachovej je svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my."
(3) J.17 : 14 "...ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako i já nejsem ze světa."

Zde náš Spasitel říká naprosto jasně, že ani On, ani jeho učedníci nejsou ze světa - při realizaci jednoty tedy nemůže jít o pozemský cíl.

(4) 2.Kor. 5 : 14 "Vždyť nás má ve své moci láska Kristova..." Kraličtí překládají výstižně "Láska zajisté Kristova víže nás."

Tedy potřebujeme duchovní a nikoli instituční pouto. Bez lásky Kristovy vše ztrácí smysl.


B) Sjednocení s Bohem.
(5) J. 17 : 11 "..nechť jsou jedno jako my."
(6) J. 17 : 21 "aby všichni byli JEDNO JAKO TY OTČE VE MNĚ A JÁ V TOBĚ, ABY I ONI BYLI V NÁS, aby tak svět uvěřil, že Ty jsi mě poslal."
(7) J.17 : 24 "Otče, chci, aby také ti, kteréž jsi mi dal, BYLI SE MNOU TAM, KDE JSEM JÁ; AŤ HLEDÍ NA MOU SLÁVU, KTEROU JSI MI DAL..."
(8) J. 17 : 26 "a Já, abych byl v nich."
(9) Gal. 2 : 20 "NEŽIJI UŽ JÁ, ALE ŽIJE VE MNĚ KRISTUS."
(10) Sk. 4 : 12 "V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména daného lidem, jímž bychom mohli být spaseni."
(11) J. 10 : 7 "AMEN, AMEN PRAVÍM VÁM, JÁ JSEM DVEŘE PRO OVCE."
(12) J. 10 : 9 "JÁ JSEM DVEŘE. KDO VEJDE SKRZE MNE, BUDE ZACHRÁNĚN..."
(13) J. 14 : 6 "Ježíš mu odpověděl : JÁ JSEM TA CESTA I PRAVDA I ŽIVOT. NIKDO NEPŘICHÁZÍ K OTCI, NEŽ SKRZE MNE."
(14) 1. Tm. 2 : 5, 6 "Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas."
(15) Ef. 5 : 23 "protože muž je hlavou ženy jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil."
(16) Mt. 23 : 9 "A NIKOMU NA ZEMI NEDÁVEJTE JMÉNO OTEC : JEDINÝ JE VÁŠ OTEC, TEN NEBESKÝ."
(17) Kol. 2 : 9, 10 "V Něm je přece vtělena všechna plnost božství, v Něm jste i vy dosáhli plnosti. ON JE HLAVOU MOCNOSTÍ A SIL."
(18) Sk. 4 : 12 "V nikom jiném není spásy; NENÍ POD NEBEM JINÉHO JMÉNA ZJEVENÉHO LIDEM, JÍMŽ BYCHOM MOHLI BÝT SPASENI."

Je - li tedy hlavou církve Bůh (viz texty 15, 16), pak jí nemůže být člověk; a pokud se snad člověk za hlavu církve prohlašuje, je to jasně protibiblické, neboť si neprávem přivlastňuje Boží slávu a úlohu.
Protože platí :
(19) Iz. 42 : 8 "JÁ JSEM HOSPODIN. TO JE MÉ JMÉNO. SVOU SLÁVU NIKOMU NEDÁM..." Podobně Iz. 48 : 11.
(20) Kol. 3 : 11 "Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar a svobodný - ALE VŠECHNO A VE VŠECH KRISTUS."

Tedy tam, kde je ve všech KRISTUS, je nastolena PRAVÁ DUCHOVNÍ UNIVERZALITA; původ věřících a jejich církevní příslušnost jsou naprosto nepodstatné. (viz hlavně texty 5 - 9).

Br. farář Marius Baar ve své knize "Das Abendland am Scheideweg" (asi 1980) píše v kapitole 5 o tom, že obsahem Ježíšova příkazu bylo a stále je zvěstovat Jeho radostné poselství - A NIKOLI KŘESŤANSTVÍ BUDOVAT.

CO TEDY POTŘEBUJEME ?
Texty 5 - 8 a hlavně text 9 který je těžištěm problému jasně preferují sjednocení v duchovní rovině. Snad si to můžeme v prvním přiblížení představit tak, že KRISTUS JE STŘEDEM a my (tj. všichni jeho následovníci, ať už jsme kdekoli ve světě) jsme na obvodu kružnice. Od tohoto Středu, od Spasitele světa vede radiálně paprsek Jeho lásky ke každému z nás. A pokud je každý úd těla Kristova SJEDNOCEN S KRISTEM, PAK JE SKRZE TÉHOŽ KRISTA SPOJEN S KAŽDÝM ÚDEM JEHO TĚLA, tedy s každým jednotlivým věřícím - ať už se nachází kdekoli a je členem jakékoli Kristovy církve.

Mystické tělo Kristovo se skládá z jednotlivých údů (věřících), a nikoli ze sborů, nebo církví. (1. Kor. 12 : 27; Ef. 1 : 22, 23).

JEN TAM, KDE BOŽÍ SYN JE STŘEDEM VŠEHO, JEDNOTITELEM A SPOLEČNÝM JMENOVATELEM VŠEHO, JE VŠE V POŘÁDKU.

Krista jako Hlavu církve (text 15) nelze nikým nahradit, neboť Hospodin, jehož Synem náš Spasitel je, své slávy nikomu nedá !!! (texty 7,19). Sjednocení každého údu s Kristem je dokonalé, neboť Boží Syn i Jeho oběť na kříži, jsou dokonalé. Toto sjednocení tedy nelze nijak vylepšit, byť se o to mnozí věhlasní novátoři usilovně snaží.

SJEDNOCENÍ CÍRKVÍ V JEDNU SVĚT NEZACHRÁNÍ. SVĚT ZACHRÁNÍ POUZE PŘIJETÍ KRISTOVY OBĚTI. Sjednocení církví pouze v rovině instituční není dílo Boží; je to dílo lidské, tedy NOVÁ BABYLÓNSKÁ VĚŽ, která jako každé dílo lidské nakonec SPADNE.
Není - li církev ze světa (viz text 3), pak bychom se o pozemské sjednocení církví pod jednu střechu neměli snažit, neboť to není Božím záměrem.
Máme se sjednotit jen s Kristem - a to bohatě postačí.

DĚJINY NÁS UČÍ, ŽE VŠUDE TAM, KDE POJÍTKEM MEZI VĚŘÍCÍMI BYL LIDSKÝ SYSTÉM A NIKOLI KRISTUS, DOCHÁZELO K NEJHORŠÍM ÚCHYLKÁM OD BOŽÍHO SLOVA A BYLY PORUŠOVÁNY NEJEN ZÁKONY BOŽÍ, ALE I LIDSKÉ.

Pokud tedy budeme hledat království Božího (viz. Mt. 6 : 33; Lk. 12 : 31), pak i to ostatní - TEDY I NUTNÁ ORGANIZAČNÍ FORMA nám bude automaticky přidána (darována). VĚŘME TOMU !!!

Pojítkem mezi námi má být LÁSKA KRISTOVA (text 4, tj. 2. Kor. 5 : 14), nikoli nějaká ORGANIZAČNÍ FORMA, SPOLEČNÁ STŘECHA, atd.
Žádná církev, ani sjednocení církví nás nespasí; EKUMÉNA v současné podobě je svými propagátory INTERPRETOVÁNA naprosto FALEŠNĚ - jejich myšlenka je Písmu sv. bytostně cizí. Nás i svět spasí jedině PÁN JEŽÍŠ KRISTUS. Tedy ten, KDO VEJDE SKRZE KRISTA, NIKOLI SKRZE CÍRKEV, bude ZACHRÁNĚN - viz texty 12, 13.
A tam, kde dojde ke SJEDNOCENÍ S KRISTEM, jakékoli pozemské SJEDNOCENÍ CÍRKVÍ ztrácí nejen svoji důležitost, ALE TÉŽ I SVŮJ SMYSL.

ZÁKLADNÍ KOMENTÁŘ K PŘÍSPĚVKU.

Mám za to, že by církve ve své instituční formě, k níž časem dospěly měly zůstat tak, jak jsou. Měly by však klást větší důraz na čistotu biblického učení a šíření evangelia.

Současný stav světové křesťanské obce vnímám jako mnohobarevný záhon, kde téměř každý teologicky i liturgicky akcentuje něco jiného - každý ať chválí našeho Spasitele po svém.
Někdy jsou ale tyto akcenty nebiblické, vycházející z tzv. tradice. A to, (i nejen to), je příležitostí ke komunikaci vedené v Kristově duchu - k uplatnění Jeho svobody v praxi.

Jsem pro otevřenou vícestrannou i víceúrovňovou komunikaci s jedinou výjimkou : tou je KOMUNIKACE, JEJÍMŽ ZÁMĚREM JE ÚTISK, NEBO POHLCENÍ TOHO DRUHÉHO. V takové komunikaci jsou totiž porušeny hned tři biblické principy :

(1) PRINCIP DŮSTOJNĚJŠÍHO DRUHÉHO :
Fp. 2 : 3 "V ničem se nedejte ovládat ctižádostí, ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe."

(2) PRINCIP SVOBODY :
2. Kor. 3 : 17 "Duch je tím Pánem, a kde je Duch Páně, tam je svoboda."

(3) PRINCIP RECIPROCITY :
Mt. 7 : 12 "Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak i vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i proroci.

Nevyvážený dialog vede k tomu, že někdo někoho předělává - nutně ke svému obrazu a nikoli k obrazu Božímu. Tím sleduje svůj vlastní světský - a nikoli Boží cíl. Předělat člověka k obrazu Božímu může jen Bůh - a my na tomto kolosálním díle můžeme participovat svými modlitbami. Výsledky se nemusí dostavit hned, budou všek určitě trvalejší, neboť půjde o dílo Boží - a nikoli naše.

Buďme otevření - avšak na stráži ! Svou svobodu v Kristu si nedejme nikým vzít - nebuďme otroky nejrůznějších lidských učení, kterými se mnozí novátoři snaží "vylepšit" Písmo sv. (1.Kor. 7 : 23; Žd. 13 : 9). Nezůstávejme jen při realizaci nejrůznějších organizačních forem, které jsou na hony vzdáleny biblickému učení a které pohlcují téměř všechny naše aktivity a energii, vč. modlitebného života, hlásání evangelia a službě potřebným.

ZÁVĚREM :
Jsem pro mnohobarevný Boží záhon Kristovy církve, kde vše, komunikaci nevyjímaje, se děje v lásce a svobodě Kristově - NIKOLI PRO UNIVERZÁLNÍ ŠEĎ, KTERÁ BY BYLA NASTOLENA A UDRŽOVÁNA POUZE LIDSKÝMI DIREKTIVAMI A MOCENSKÝMI PROSTŘEDKY.

BohemianAnonymus (jinak granosalis)