Pastor Steve Anderson pobuřuje svými antisemitskými, homofobními a nenávistnými názory. Poté, co oznámil, že bude 26. května kázat v irském Dublinu, se na internetu proti jeho vstupu do země objevila petice. Podepsalo ji přes čtrnáct tisíc lidí.

Na petici zareagoval okamžitě irský ministr spravedlnosti Charlie Flanagan. Pastorovi zakázal vstup do země na základě tamního zákona o imigraci. Anderson je první člověk ve dvacetileté historii existence zákona, na kterého bylo vyloučení uplatněno. Informoval o tom server BBC.

Pastor žije v Arizoně, kde vede kostel s názvem Faithful Word Baptist Church. Je aktivní také na internetu, své postoje propaguje na Youtube, kam nahrává kázání. Jeho videa mají ke třiceti milionům zhlédnutí.

Rudolf, slezsky Rudek, bylo křestní jméno prvního biskupa Apoštolské církve. Tento muž, nevelké postavy a svérázného jednání, byl jedněmi milován a druhými zase nemilován. Nešlo k němu mít neutrální vztah. Na sklonku svého života sice falešně prorokoval, ale já osobně ho považuji za proroka a apoštola letničních v ČR. Na vlastní uši jsem ho slyšel mluvit o věcech, které se pak staly. Působil jako beran v české ekuméně a léta bránil například církevním restitucím. Neměl nikoho, kdo by za ním stál a našeptával mu. Byla to moudrost, kterou si od Boha vyprosil. Miloval jsem ho a vděčím mu opravdu za mnoho. Co na něm bylo opravdu provokativní, že neustále říkal, Bůh mi ukázal, Bůh mi řekl. Občas střelil opravdu vedle, ale většinou, alespoň v 90. letech, ne.

Popíšu nyní jeden jeho rozhovor s Bohem. Jako letniční tehdy zakládal probuzené skupinky v různých denominacích. Jednou se modlil k Bohu, aby takovéto skupince požehnal. Nyní parafrázuji Boží řeč k němu:

„Rudku, zrovna teď se ke mně modli kazatel sboru CB, abych jeho sbor chránil před tvým vlivem, a ty se modlíš, abych tvůj vliv požehnal. Kdo má za tyto ovce přede mnou zodpovědnost a koho z vás dvou vyslyším?“

Od té doby přestal přelézat ohrady a začal církve respektovat v jejich odlišnosti a už ho nenapadlo předělávat církve ke svému obrazu. Nazvu to Rudkovo přikázání: “Nepřelezeš“. 

První teologický problém “lidového fundamentalismu” spočívá ve zjednodušené představě o interpretaci textu Písma. Čtenář se v této představě v textu Písma přímo setkává s neomylným Božím slovem. Jde ve své podstatě o problém analogický naivnímu realismu, který předpokládá, že člověk skrze své smysly nazírá realitu. Slovo “naivní” není pejorativní. V původním významu jde o přirozené (nativus) vnímání stavu věcí, tedy o představu jakéhosi “selského rozumu”, která je udržitelná do té doby, než ji člověk začne hlouběji prozkoumávat.

Filosofie již po staletí registruje, že k vnímání nepatří jen čistý pozorující subjekt a pozorovaný objekt, ale také spletité předivo kognitivních a jazykových kompetencí, které vnímání strukturují. Stejně tak při čtení Písma, při jeho výkladu a aplikaci je nezbytně (a většinou nereflektovaně a implicitně) přítomné množství tradovaných předpokladů, postupů, lingvistických nástrojů, osobnostních dispozic, vlivu společenství víry, působení Ducha Svatého, který (jak věříme) se všemi těmito rovinami pracuje a mnoho dalšího.

Solidní teologie tyto nástroje vnímání a lingvistické a telogické předpoklady více či méně reflektuje, ale fundamentalismus v jeho laické formě jim buď nevěnuje pozornost, nebo je popírá. Pokud o nich někdy uvažuje, tak pouze v tom smyslu, že reflexe těchto postupů zavání přílišným intelektualismem, že je třeba se těchto zprostředkovatelských představ zbavit a přistupovat k textu přímo. Jenže bez našich kognitivních struktur lze rozumět textu stejně, jako lze bez bakterií ve střevech trávit potravu. Tedy vůbec.

Obrození světského křesťanství

Nový kalvinismus je hnutí, které zaplavuje sbory v USA i ve Spojeném království, jakož i dalších zemích po celém světě. Bylo popisováno jako obrození reformovaného učení Jana Kalvína a takových významných osobností jako Jonathan Edwards. Bylo nazváno „rostoucí perspektivou v rámci konzervativního evangelikalismu, která přijímá principy kalvinismu 16. století, zatímco se také snaží být relevantní v dnešním světě“. [1]

Jelikož je vedeno v evangelikálním světě dobře známými jmény, dává věrohodné zdání doktrinální zdravosti, ale při bližším zkoumání vidíme hnutí, které dramaticky mění způsob, jakým žijeme naše křesťanské životy. Staví se proti postoji téměř dvaceti století církevních dějin – že věřící by měli být odděleni od světa. Neboť nový kalvinismus plně podporuje hledání toho, čeho vyhledává svět, přivádění světa do církve v rámci bohoslužby a svědectví, a obrušování rozdílu mezi svatým a nesvatým. V zájmu jednotlivých křesťanů a sborů bychom si měli být vědomi velmi škodlivých aspektů hnutí, které se zdá tak slibné. Z důkazů předložených v této knize uvidíme, že problém nového kalvinismu spočívá jak v doktríně, tak v praxi – a v praxi zejména.

Domnělý úspěch nového kalvinismu pochází z několika vlivných křesťanských organizací, některých spojených s mega-sbory, jejichž vůdcové jsou ochotni vzájemně spolupracovat. Tato spolupráce rychle ovlivnila všechny evangelikální kruhy. Jeho vliv je takový, že i časopis Time, největší světový zpravodajský týdeník, zaznamenal jeho dopad na evangelikální svět, když ho zařadil na třetí místo v seznamu „deseti idejí, které mění svět právě teď“. To bylo v roce 2009. Bylo by omylem myslet si o novém kalvinismu, že stojí na jasném doktrinální postoji, neboť, jak uvidíme, je to široký stan zahrnující řadu různých myšlenek, učení, praktik a doktrín. 

Text: Matouš 7,1-6
Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ´Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ - a hle, trám ve tvém vlastním oku! Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.

Milé sestry a bratři, milí přátelé,
slyšeli jsme zdá se dosti jasnou výzvu pro svůj život „Nesuďte, abyste nebyli souzeni“. Skutečně se to na první poslech zdají dosti jasná a zřetelná slova. Skoro by se chtělo říct, že o nich snad není ani třeba dál mluvit a dál je rozebírat.

Jenže to je skutečně jen zdání, což poznáme velice záhy, totiž tehdy, když z roviny teorie a obecné zásady vstoupíme do praxe. Když se zkrátka začneme pokoušet tuto výzvu aplikovat a naplňovat ve zcela konkrétních situacích našeho života. Tu najednou zjistíme, že je o čem mluvit a o čem přemýšlet, neboť to původně jasné a zřetelné se komplikuje a před námi vyvstávají nové a nové otázky.

Leckdo z nás kdysi ve škole slyšel o starověkém muži jménem Marcus Porcius Cato, předobrazu všech dalších katů. Proslul tím, že ať mluvil o čemkoli, vždycky skončil větou: "Ostatně soudím, že Kartágo musí býti zničeno!" Umanutost, fanatická nenávist, posedlost?

V posledních letech jsem sledoval, že ať psal předseda VV do sborů o čemkoli (třeba k Vánocům nebo k Velikonocům) vždy v tom v nějaké formě zaznělo: "Ostatně soudím, že Topolka musí býti vyloučena!" Umanutost, fanatická nenávist, posedlost?

Oba to omílali tak dlouho, až se jim to podařilo. Z prosperujícího Kartága zbyla pustina posypaná solí a z Bratrské jednoty baptistů je Nebratrská jednota nebaptistů.

V mezisborové poště zareagoval Pavel Coufal, předseda Výkonného výboru BJB na dopis odcházejících baptistů z lovosického sboru

Milá sestro Jano Kopřivová, milí odcházející členové Sboru BJB v Lovosicích,

je mi opravdu velmi líto, že přestáváte být členy lovosického sboru. Vím, že to, co prožíváte, je nesmírně těžké a zdá se, že už nejste ochotni tuto situaci dál nést a jednat o ní.

Zároveň mi dovolte, abych vyjádřil svůj nesouhlas s tím, jak interpretujete dění na SD a postoje sborů BJB k vám. Na SD jste mohli vystoupit a všem delegátům sdělit, co jste ve sboru prožili a co prožíváte. Měli jste k tomu příležitost, ale nevyužili jste jí. Myslím, že to překvapilo nejen mě.

Na mezisborovou poštu přišlo oznámení, že skupina psychicky týraných baptistů ukončila členství ve sboru BJB Lovosice: 

Milé sestry a milí bratři ve sboru BJB Na Topolce: 

Na adrese sborybjb@googlegroups.com kolují komentáře, kde je to, že jste nepodlehli tlaku a neustoupili od své pastorační strategie nekvalifikovat nikoho, kdo sám sebe takto nevnímá, automaticky jako hříšníka (tj. jako vzpurníka proti Bohu) jenom proto, že jeho seberealizace neodpovídá místnímu kulturně-náboženskému kodexu, přirovnáváno k chování gamblerů a pedofilů.

Chci vás ujistit, že celým generacím svědků víry, kteří i za cenu určitého sebezapření odmítli „jiné“ diskvalifikovat, se dělo totéž, a vždy to bylo pod zástěrkou „bohabojnosti“. Často k tomu docházelo ze zášti, někdy z nevědomosti, kombinované s normálním lidským strachem z „jiného“, vyšlo to však nastejno a stejný byl i společenský účinek: Nikdy to nevedlo k nějakému duchovnímu obživení a misijnímu průlomu, po pravidle spíš opak: Rozdělení se prohloubilo a okolí tu zaznamenalo jen nábožensky maskované zneužití moci a tento svůj závěr aplikovalo na celou „ideologii“ (jinak i díky tomu křesťanství a evangelium ani chápat nemohli).

27. dubna 2019 byl na pražském sjezdu delegátů vyloučen z BJB baptistický sbor Na Topolce. Následující řádky nechtějí být ničím jiným, než stručnou osobní reakcí, bez ambice na hlubší analýzu příčin a důsledků.

Sbor Na Topolce byl místem, na kterém jsem se v době svého dospívání setkal s evangeliem. Nebylo to mé první seznámení s křesťanstvím. Mezi všemi ostatními mne ale s velkou intenzitou oslovilo šířkou svého myšlenkového i lidského záběru, bezprostředností a také vědomím vlastní nedokonalosti a křehkosti. Podstatnou roli v mém sbližování se sborem hrála i skutečnost, že Topolka v době normalizace udržovala vazbu na nerezignované menšiny a spoluvytvářela tak určitou záchrannou síť v marasmu totality. Živé, tolerantní a zároveň netriviální pojetí víry, se kterým jsem se na Topolce setkal, mne přesvědčilo, že křesťanství nemusí být jen nevábnou a úzkostnou mocenskou ideologií, zabarikádovanou v mauzoleu devatenáctého století.

Setkání s Topolkou bylo záhy ovšem také setkáním s širším kontextem BJB. A nezastírám, že to byl pro mne (a dobře vím, že také pro mnohé další, kteří přišli podobnou cestou) kulturní šok. Historická vazba mezi sborem a Jednotou mi byla sice zřejmá, přesto jsem ale nemohl než žasnout nad do očí bijícím kontrastem, který jsem pozvolna začínal na sjezdech, radách, konferencích a jiných akcích BJB poznávat. Výsledkem byl zážitek velkého vnitřního napětí. Dobře si dodnes pamatuji vyčerpávající úvahy nad tím, jak si uhájit vnitřní svobodu a zároveň neupadnout do nástrahy povýšenosti nebo pocitu, že „my jsme na tom lépe“. Vědomí vlastní nedokonalosti a hříšnosti nezmizelo a stalo se cestou, po které jsem se snažil BJB porozumět a přijmout.

Dobrý večer. Stojím dnes před vámi jako bratr v Kristu a jako přítel mnohých z vás. Máme tu výsadu, že společně sloužíme Kristu ve službě Jeho slova.

Možná se divíte, proč tu jsem. Bylo mi řečeno, že mám právo reagovat na výroky Pavla Coufala proti ČBI [Český biblický institut]. Někteří další se vyjadřovali v podobném duchu, proto bych rád reagoval na vše najednou. Dovolte mi přiblížit vám kontext.

V roce 2003 jsem byl přizván k zakládání sboru v Příboře, kde jsem sloužil jako kazatel a sbor pod mým vedením vstoupil v roce 2006 do BJB. V té době jezdil Erik Poloha (dnes člen Výkonného výboru) s jedním ze starších každý týden do našeho sboru, kde jsem učil totéž, co učím na ČBI. V jeho sboru jsem kázal i křtil, a on kázal u nás. A když jsme ukončili naši službu v Příboře, opakovaně mě žádal o to, abych s ním sloužil v Ostravě a abychom společně založili nový sbor.

Tehdejší předseda BJB mě požádal, abych se odstěhoval do Pelhřimova a pomohl tam se zakládáním sboru a vyučoval na biblické škole. A přesně to jsem udělal. To, co jsem kázal v Příboře, učím i nyní na ČBI. A totéž jsem učil v Pelhřimově, kde byl Pavel Coufal ve vedení školy.

Od té doby jsem s Pavlem pořádal v jeho sboru [brněnském] dvě konference, na které jsme dostali velmi pozitivní ohlasy. Dále, před pár lety přijal naše pozvání a kázal při studentské bohoslužbě na ČBI.

V průběhu těch let mě Erik ani Pavel nepovažovali za žádného extremistu nebo radikála, za někoho, s kým by bylo nebezpečné spolupracovat. Nesnažili se mě negativně onálepkovat. To vše se v posledních 5 měsících změnilo.

Sjezd delegátů BJB v sobotu 27. dubna 2019 vyloučil Sbor BJB Praha 4 Na Topolce z Bratrské jednoty baptistů. Pro vyloučení bylo 48 delegátů. Potřebné dvoutřetinové většiny bylo dosaženo o tři hlasy. K zániku sboru v právním smyslu dojde nejpozději k 31. prosinci 2019.

Podzimní oslavy 100 let od založení BJB se tak budou konat při vědomí, že společenství, které spoluzakládalo tehdy československou Bratrskou jednotu Chelčického (Vavrišovo 1919), bylo proti své vůli z Jednoty vyloučeno.

Baptistický sbor Na Topolce tak bude nadále fungovat v rámci nové náboženské společnosti Společenství baptistických sborů.

Společenství baptistických sborů (SBS) je čtyřicátou první denominací či náboženskou společností v ČR. Bylo Ministerstvem kultury registrováno k 18. březnu 2019. SBS je koncipováno jako dobrovolné společenství jednotlivých místních církví, které se hlásí k tradici světové i české reformace, tedy k protestantismu. SBS chce svědčit o Kristu, o Božím láskyplném a sebevydávajícím příklonu ke světu. Chce být otevřeno současným tématům a reflektovat soudobé myšlení, chce spolupracovat s ostatními věřícími v rámci ekumeny.SBS vzniklo kvůli potřebě navazovat na tradice takto otevřených „svobodných církví“, jejichž tradice v Čechách se rozvíjí od poloviny 19. století. SBS vychází z baptistického prostředí a hlásí se zejména k jeho kontinentální podobě, jak jej reprezentuje například Evropská baptistická federace.

Napětí, které vedlo mezi baptisty v Čechách k založení SBS, pramenilo z opakovaných nedorozumění nad tradičními – a ve sdílených dokumentech zachycenými – důrazy. Napětí dále kulminovalo vyžadováním shody v dílčích etických otázkách, jejichž řešení je podle stanov dosavadního uskupení baptistů (Bratrské jednoty baptistů) součástí odpovědnosti každého místního sboru.

Praha – Na sjezdu baptistických delegátů v sobotu 27. dubna 2019 byl z jednoty vyloučen pražský sbor Na Topolce. Podle informací na domovské stránce společenství pro vyloučení bylo 48 delegátů a potřebné dvoutřetinové většiny bylo dosaženo o tři hlasy.

K zániku sboru v právním smyslu vy mělo dojít nejpozději k 31. prosinci 2019. „Podzimní oslavy 100 let od založení BJB se tak budou konat při vědomí, že společenství, které spoluzakládalo tehdy československou Bratrskou jednotu Chelčického, bylo proti své vůli z Jednoty vyloučeno,“ konstatuje se ve stanovisku sboru k situaci, ke které došlo na sjezdu BJB.

„Sjezd delegátů přijal návrh sboru BJB Brno na vyloučení sboru BJB v Praze 4 Na Topolce ze svazku BJB nejpozději k 31. 12. 2019 a pověřuje VV BJB k odpovídajícím krokům dle Ústavy a řádů BJB,“ uvádí se na oficiální stránce denominace k vyloučení sboru.

Milé sestry a bratři, nedá mi to se nevyjádřit ke sjezdu delegátů a k vyloučení Topolky. Nevím zda si všichni, kdo zvedli ruku pro vyloučení, uvědomují kolik bolesti způsobili, odsoudili jste sbor Topolky - udělili kolektivní trest a za co? Ve výsledku jste nepotrestali Topolku, ale samotnou BJB. Kolik z vás se přišlo do společenství na Topolce podívat? Kolik z vás zná Topolecké osobně a snažili jste se upřímně a s láskou ke Kristu porozumět jejich názorům? Opravdu jste hlasovali s klidem a jistotou, že je to vůle našeho Pána? Nerozumím vám... 

Názor br. kazatele Chumchala na BJB a VV. Sborová schůze 14.10.2018 v BJB Lovosice.

15. dubna 2019 byly ve spolkovém rejstříku zveřejněny nové stanovy spolku Biblické společenství křesťanů Kroměříž, z.s., které byly přijaty sborovou schůzí dne 20. ledna 2019.

Dále bylo ve spolkovém rejstříku zveřejněno snížení aktuálního počtu členů statutárního orgánu s účinností k 20. lednu 2019 ze tří na dva.

Nejdůležitější změny ve stanovách oproti znění z 1. října 2018:

Záleží nám na tom, aby bylo zřetelné, že štěpná témata, která nyní hýbou Jednotou, nebyla vznášena ani vnesena z naší strany. Současně však diskusím zůstáváme otevřeni.

Norská agentura Forum 18, která sleduje dodržování náboženských svobod především ve východní Evropě, informovala (zde) o tom, že do napjatých poměrů v neuznané Luhanské lidové republice byly zataženy i místní církve. Editor agentury Felix Corley referoval, že před měsícem, v neděli 24. března, byly úředním zásahem přerušeny dvě protestanské bohoslužby a 4. dubna policisté z oddílu proti extrémismu provedli razii v pravoslavné katedrále v Luhansku, v kancelářích diecéze a v bytech dvou kněžích. Katedrála patří k Pravoslavné církvi Ukrajiny, jíž byla nedávno (5. ledna 2019) udělena autokefalita (samostatnost) – zatím pouze ze strany konstantinopolského patriarchy Bartoloměje (více o těchto událostech zde).

Příčinou razií je fakt, že některé církve se odmítly nechat registrovat podle nařízení luhanského Ministerstva spravedlnosti, a jejich bohoslužby se tak staly „ilegálními“. Mezi tyto církve patří všechny protestantské denominace. Po výhrůžkách ze strany úřadů Luhanské lidové republiky tak například přestali konat veřejné bohoslužby baptisté ve všech svých 48 sborech na území státu proruských rebelů. Podobně jako baptisté se z věroučných důvodů odmítli nechat registrovat i svědkové Jehovovi (vzhledem ke svému postavení v Rusku by ovšem pravděpodobně registraci stejně nezískali; v Rusku jsou svědkové Jehovovi podezřelí z extrémismu a pronásledováni – více o tom zde). Žádné problémy naopak pochopitelně nemá ta pravoslavná církev, která patří k moskevskému patriarchátu.

Z mezisborové korespondence

Odpověď tomu, kdo se neptal:

1.Kor.1: 9-13  Věrný je Bůh, skrze něhož jste byli povoláni do společenství jeho Syna Ježíše Krista, našeho Pána. Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili stejně a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste byli dokonale spojeni v tomtéž smýšlení a v tomtéž úsudku. Neboť lidé z domu Chloé mi o vás, moji bratři, oznámili, že jsou mezi vámi spory.  Mluvím o tom, že každý z vás říká: ‚Já jsem Pavlův‘, ‚Já zase Apollův‘, ‚Já zase Kéfův ‘, ‚A já Kristův‘.  Je Kristus rozdělen? Byl snad za vás ukřižován Pavel? Anebo jste byli pokřtěni v Pavlovo jméno?

Postoje a motivace jsou vždy zřetelné ve faktickém jednání. To, co se nyní děje v BJB pod režií br. Pavla Coufala, jeho tajemníka a spol. je více než zřejmé. Je za tím zřetelně vidět, v jakém světě žije, jakou teologii má, a jak čisté je jeho křesťanství. Zcela uzemňující je tvrzení P. Coufala, že je to s námi ale podobné, jako všude ve světě... I v tomto vidím v praxi onu svobodu svědomí a svobodu sborů hledat Boží vůli pro sebe… Může nám to být líto, nebo můžeme tento kvas přijmout jako realitu.

To, co se děje jinde ve světě, je podle P. Coufala zřejmě normální a všem těm, kterým to není jedno, vzkazuje, aby to přijali jako realitu. Nikoliv Bible, ale svět…Takže jediná přijatelná realita pro BJB v ČR je podle těchto tvrzení smířit se s tím, co P. Coufal a jeho sbor navrhuje a dlouhodobě propaguje. Propagační tzv. modlitební shromáždění za jednotu BJB nebyla ničím jiným, než propagací jeho vize BJB za peníze „baptistických poplatníků“. Tedy zneužitím mandátu předsedy a VV.