křesťané Kroměříž
Publikováno 5. 11. 2018

*DODATEK* 
Po zveřejnění tohoto prohlášení jsme byli upozorněni, že to vypadá, jako kdyby se členové našeho sboru o tomto důležitém prohlášení dozvěděli teprve v neděli 4.11. po oficiálním sjezdu BJB (3.11.), kde byl text zveřejněn. Obsah tohoto prohlášení byl probírán po několik let na mnoha sborových schůzích a ve své podstatě finálně odsouhlasen sborovým hlasováním o vystoupení našeho sboru z BJB (které proběhlo v létě 2018). Toto čtené prohlášení bylo součástí zprávy staršovstva ohledně toho, co se předešlého dne odehrálo na setkání rady zástupců sborů.

Na facebooku Lance Robertse byl zveřejněn odkaz na anglický překlad Oficiálního prohlášení pěti sborů a jejich stanovisko k situaci v BJB, který byl zřejmě pořízen pro účely informování zámořských sponzorů (Grace Community Church a pod.).

Pod touto zprávou se objevilo několik zajímavých anglických komentářů, např.:

Je mi líto členů zmíněných sborů, protože jste hrubě manipulováni. V Brně nám bylo toto přečteno jako prohlášení 5 sborů, teď se dovídám, že o tomto prohlášení sbory nevěděly a jejich zástupci se rozhodli za celé sbory bez mandátu. Pokud je to pravda, tak je to šílená drzost. V Lovosicích ještě neproběhlo ani řádné hlasování o vystoupení z BJB, ale staršovstvo prezentuje něco jiného, jak vidno i v Kroměříži.

Nevím jak jinak nazvat tento postup než manipulativní lež. Vždyť o biblickou čistotu, věrnost Bohu měřitelnou Jeho slovem a vedení Duchem Božím jde všem sborům sdruženým do BJB. Jak jinak máme chápat my zůstávající v BJB toto prohlášení, než jako odsouzení a obvinění?

Členové v "odcházejících sborech" zamyslete se, jestli by neprospěla změna vedení vašich sborů. Vaši kazatelé většinou nepřicházejí na regionální, ani celorepublikové setkání kazatelů BJB, není možné s nimi řádně komunikovat a tedy ani s vámi jako sbory. Izolovali vás. Jestli vám to vyhovuje a je to vaše volba, pak je to v pořádku. Jestli ne, máte velmi krátký čas něco s tím udělat. Přeji nám všem vedení Božím Duchem

Prohlášení má obsahem i formou podobu teologického traktátu o zásadách a podmínkách křesťanské pospolitosti, která se drží Písma a navazuje na nauky a svědectví,jež jsou jeho věrným výkladem. Jako takové se ovšem z principu týká celé církve Kristovy, nikoliv jen sborů BJB, i když jde formálně o „stanovisko k situaci v BJB“, protože dělení na baptisty a ty ostatní je jen historická a sociologická souvislost, která pro otázku pravdivosti toho, co tu je na ono téma říkáno, nehraje žádnou roli. 

Ve své preambuli mluví Prohlášení o tom, že Písma Svatá byla pro baptisty historicky vždy závaznou autoritou pro osobní i sborový život. Že takto Písmo bylo a je mezi baptisty chápáno, je jistě pravda a baptisti v tom nebyli a nejsou zdaleka sami: To, že se Písma Starého a Nového zákona vůbec zachovala, svědčí o jejich nesporné autoritě v celé „ekumeně“, čímž míníme celek církve jako boží stavby (oikos) ve světě. Vědomí závaznosti vycházelo z přesvědčení o božském původu svědectví, kolem nějž byla komunita víry ustavena a které vždy také sama tvořila (autorita je tu bytostně spojena s „autorstvím“ – s vědomím toho, díky čemu tu jsme a kdo jsme). To má na mysli i citovaná formulace z Vyznání víry z roku 1886, odkazující na 2Tm 3,16, kde se mluví o „božském vdechnutí“ (theopneustos).

Závaznost byla ovšem od počátku chápána různě. Samo citované místo z apoštolského listu z toho vyvozuje, že „písmo“ je „užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti, aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový“ (v EP: „je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu“). O tom nikdo v celých dějinách církve nepochyboval. Co konkrétně to znamená, záleželo na svědomí i představivosti těch, kdo si toto apoštolské „napomenutí“ osvojili.

Kazatelka Jennifer Watson Entrican sa narodila 4. decembra 1951. Pracovala ako učitelka a po skončení teologického štúdia na Bristol Baptist College bola v roku 2004 ordinovaná za kazatelku. Ako kazatelská praktikantka v Chipping Sodbury Baptist Church bola povolaná, aby viedla zakladanie nového zboru, ktorý mal zasiahnuť takých hladajúcich, ktorí by nenašli svoje miesto v tradičnom zbore. V roku 2006 založila cirkevný zbor alternatívneho štýlu Jacob's Well (Jákobova studna), ktorý chce byť relevantným zborom v 21. storočí. Snažia sa zasiahnuť ludí cez rozné komunitné aktivity, ako napr. komunitnú záhradu.

Zbor sa naučil, že každodennou činnosťou a sposobom života sa dokazuje kresťanský život. Z vedenia tohto zboru odstúpila v roku 2013 kvoli novým úlohám, ktoré jej boli zverené. V rokoch 2013—2016 posobila ako viceprezidentka a prezidentka Baptistickej únie Velkej Británie. Kazatelka Jenni Entrican se stala novou předsedkyní Evropské federace baptistů (EBF). Je druhou ženou, která převzala tuto roli od jejího zavedení, a to na výročním koncilu EBF v arménském Jerevanu. V roce 2015 byla Jenni zvolena místopředsedkyní EBF.

„Za poslední dva roky jsem jako místopředsedkyně mohla cestovat do řady zemí v Evropě a na Středním východě a poznat, jak baptisté žijí svou víru za různých okolností," řekla Jenni. „Cítím se velice poctěna, že jsem se mohla z Boží milosti ujmout tohoto předsednictví. Doufám, že budu moci povzbuzovat a podporovat naše sestry a bratry v EBF. Velmi prosím o vaše modlitby za mě, abych mohla naplnit tuto roli."

Generální tajemník EBF Tony Peck řekl, že byl potěšen, že se Jenni stala novou předsedkyní. „Když byla v 90. letech zvolena Birgit Karlsson (Švédsko), která tehdy byla první ženskou představitelkou EBF bylo o tom více debat," řekl. „Tentokrát to bylo mnohem více přijatelnější."

Ohledně úvodní volby Jenni do role místopředsedkyně Tony Peck uvedl: „EBF má různé náhledy na službu žen. Dohodli jsme se, že jsme svobodní k vyjádření svých názorů, ale budeme se vzájemně respektovat a nebude to něco, co by mělo nějakým způsobem rozbít naše společenství. V závěru byla nominace Jenni schválena naprosto přesvědčivě, pouze několik delegátů hlasovalo proti nebo se zdrželo. Byli to zástupci, kteří docela pochopitelně cítili, že musí prezentovat pohledy svých svazů v této věci. Vidím tento výsledek jako znamení skutečného pokroku v šíři a hloubce našeho společenství EBF; které dokáže takové rozdíly a rozmanitost přijmout."

Tak se nám tady rozmáhá nějaký podivný aktivismus, kdy z kazatelen zaznívají podivné věci. Farář Piťha měl bojovné kázání proti Istambulské úmluvě, kdy nás přesvědčoval, jak nás homosexuálové převálcují. A nyní měl i lovosický kazatel Vašek Chumchal bojovné kázání, jak nás chtějí zničit falešní kazatelé, kterých je u nás v BJB plno.

Takže, zde si ho můžete poslechnout: http://www.granosalis.cz/downloads/kazaniVChumchal-20181028.mp3

Oficiální prohlášení pěti sborů a jejich stanovisko k situaci v BJB

Pro baptisty, byla historicky vždy Písma Svatá závaznou autoritou pro osobní i sborový život. Protože si to doba postupně žádala, byla formulována nejrůznější baptistická vyznání víry, která obsahovala biblické pravdy a která jednotlivé sbory zastávaly. Ne jinak tomu bylo i v případě prvního baptistického sboru v Praze. Jeho kazatel Jindřich Novotný st. vydal Vyznání víry u víře pokřtěných křesťanů, obyčejně baptistů zvaných v roce 1886, rok po založení sboru. O naprosto zásadním významu Bible pro baptisty pak svědčí skutečnost, že první článek tohoto Vyznání je O Slovu Božím a výslovně se v něm připomíná, že Písma Svatá "pravdivě Duchem Svatým vdechnuta jsou". Na tuto bohabojnou službu svých předků chceme i my vědomě navazovat a s pomocí Boží se stejně držet těch základních pravd, které v naší zemi právě v minulosti vedly k založení baptistických sborů.

Žel tyto základní pravdy, na kterých byla naše Jednota založena, se v poslední době vytrácí. V průběhu posledních sedmi let jsme se pokoušeli upozorňovat na nejrůznější skutečnosti, které se v BJB objevují a jsou v rozporu s biblickým učením. Činili jsme tak na sjezdech delegátů skrze řady návrhů, které však byly vždy zamítnuty a k jejich obsahu se ani nerozvinula námi očekávaná biblická diskuze.

V době infekčního populismu jsem zvyklý čelit záplavě zlobných reakcí, které se rády vydávají za většinový hlas lidu. Po mé reakci na Piťhovu svatováclavskou apokalypsu jsem byl však překvapen množstvím hlasů, které mi tentokrát děkovaly, že jsem jim vrátil důvěru v to, že ve společnosti i v církvi rozumné uvažování nebude snad kapitulovat před hysterickými emocemi. Protože mám raději věcnou kritiku než pouhý souhlas, vyhlížel jsem, kdo se Piťhy zastane a předloží mi věcné a kritické argumenty k úvaze, zda jsem něco důležitého nepřehlédl.

Bohužel, ubohá argumentační úroveň několika polemických článků mne hluboce zklamala. Většinou se úplně míjejí cílem, pokud mi zcela neprávem předhazují, že bych chtěl Piťhovi zazlívat názor, že manželství je svazek muže a ženy a že lidstvo stěží najde náhradu za takto chápanou rodinu – tento názor sdílím a vždy hájím. V tomhle sporu mi nejde tak o Istanbulskou smlouvu a genderové teorie, na obé jistě mohou být různé názory, nýbrž o styl a věrohodnost hlásání víry v kostele, tedy o věrohodnost křesťanství v Čechách.

9. října 2018 ve Sněmovně představili návrhy zastánci manželství pro všechny i ti, kteří naopak podporují tradiční svazek mezi mužem a ženou. První zmínění chtějí novelou občanského zákoníku dosáhnout možnosti manželství homosexuálů. Druhý tábor chce ústavně ukotvit manželství jako svazek muže a ženy.

Pod novelu občanského zákoníku se podepsalo 46 poslanců a poslankyň. Podle novely by právo na manželství měli dostat i gayové a lesby. S předlohou souhlasila vláda. Naopak k návrhu na ukotvení manželství jakožto tradičního svazku muže a ženy v ústavě se přihlásilo 37 zákonodárců v čele s lidovcem Markem Výborným. Podle předkladatelů by se tak ochránila rodina. 

Když jsem četl některé diskuse k textu Istanbulské úmluvy, pak mi došlo, že podobné dokumenty, ale i komentáře mají potenciál docela slušně rozdělit církev. Stejně jako třeba diskuse ohledně LBGT. Zvláště mě v diskusích dostávaly „preambule“ některých komentářů, které začínaly zhruba slovy „správný křesťan nemůže souhlasit…“, anebo „správný křesťan musí souhlasit…“.

Jinými slovy kdo není s námi, je proti nám a pokud se diskuse odehrává mezi křesťany, kdo není se mnou, není křesťan. Zjednodušeně – jedni jsou liberálové, schvalující zánik tradiční rodiny a dle apokalyptických vizí kněze Piťhy podporující ovládnutí společnosti homosexuály, druzí fundamentalisté, malující čerty na zeď a schvalující násilí na ženách.  Obě strany si pak vzájemně přeposílají z internetu stažené články, podporující jejich postoj. Nutno dodat, že munice podporující obě strany barikády je dostatek a alespoň dle mého, jistě omezeného chápání, nelze jen tak snadno odepsat některé argumenty jedné i druhé strany. Argumentaci z obou stran jsem četl, tedy vím, o čem píšu, i když připouštím, že nemusím všemu rozumět (tedy tím jsem si skoro jist).

Synodní rada Českobratrské církve evangelické (ČCE) vydala stanovisko k diskuzi o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (o tzv. Istanbulské úmluvě), ve kterém vyjádřila své znepokojení nad vypjatou a z jejího pohledu věcně nepřiměřenou diskuzí k dokumentu.

"Považujeme za potřebné vyjadřovat se jasně a zřetelně k důležitým otázkám veřejného života. Nepřipojili jsme se ke kategorickým soudům zaznívajícím od představitelů některých církví. Nesouhlasíme s tím, že úmluva, která má zakotvit mezinárodní standard ochrany před různými formami násilí, je rafinovaným pokusem vnést do našeho právního řádu pochybná ideologická měřítka", uvádí se ve stanovisku.

Materiál bol pripravený a schválený Vieroučným výborom Evanjelické církvi augsburského vyznania na Slovensku, odporučený Zborom biskupov ECAV na Slovensku ako úprava Zboru biskupov ECAV na Slovensku pre duchovných ECAV na Slovensku a rozoslaný do všetkých CZ ECAV na Slovensku.

Oslobodenie od zlých síl

Pán Ježiš uzdravoval posadnutých a oslobodzoval ich od zlého vplyvu démonských síl. Na prosbu otca uzdravil syna s nemým duchom (por. Mk 9, 14nn). Alebo uzdravil námesačníka (por. Mt 17, 14nn), ktorého nemohli uzdraviť učeníci „pre svoju malú vieru“ (Mt 17, 20), a mohli by sa uviesť aj ďalšie prípady exorcizmu (L 9, 37nn; L 11, 14nn). Keď Ježiš vyháňal nemého démona, povedal, že ak po zlom duchovi zostaneme prázdne miesto, zlý duch sa vráti a obsadí vyčistené miesto ešte silnejšie: „pojme so sebou iných sedem duchov horších od seba, a vojdúc, prebývajú tam“ (L 11, 26). Pred odchodom do neba dal Pán Ježiš poverenie vyháňať zlých duchov aj svojim nasledovníkom: „tých, čo uveria, budú sprevádzať tieto znamenia: v mojom mene budú vyháňať zlých duchov“ (Mk 16, 17 – 18).

Čo má urobiť evanjelický duchovný, ak sa na neho niekto obráti s prosbou o vyháňanie zlého? Oslobodenie od zlého vplyvu sa môže týkať alebo osoby, alebo nejakého miesta (napr. domu). 

U příležitosti 100. výročí československého státu odkazujeme na články, které pojednávají téma "První republika, T. G. Masaryk a baptisté":

Svobodná církev ve svobodném státě - Tomáš Garrigue Masaryk a čeští baptisté

T.G.Masaryk – a náboženství (vztah k evangelické církvi)

Seminář československých baptistů a doba jeho vzniku

Vztah českých baptistů a státu. 1. část

Neděle 28. října 2018

Srdečně zveme na slavnost výročí devadesáti let od otevření modlitebny baptistického sboru v ulici Na Topolce.

PROGRAM

10 hodin - bohoslužby
12 hodin - společný oběd
14 hodin - program o životě sboru a Domu smíření

První čtení: Deuteronomium 2,7: „Hospodin, tvůj Bůh, ti při veškeré práci tvých rukou žehnal; znal tvé putování touto velikou pouští. Už po čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou; v ničem jsi nestrádal.“

Druhé čtení: Filipským 4,6 - 7:  „Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“

Podle mnohých pozorovatelů zlomový okamžik v dějinách Církve adventistů sedmého dne - v pondělí 15. října 2018 v 1 hodinu po půlnoci středoevropského času schválili vedoucí církve z celého světa shromáždění na výročním zasedání Výkonného výboru Generální konference církve v tajné volbě 185 proti 124 hlasům nařízení navržené administrátory z ústředí církve zavádějící do různých oblastí života církve vzájemné sledování a hlášení všech odchylek při dodržování mnoha pracovních, organizačních, vzdělávacích a věroučných předpisů všemi složkami církve a určující nové způsoby nátlaku a sankce ze strany Generální konference a jejích k tomu nedávno zřízených pěti dozorčích výborů.

Nová direktiva je namířena především proti vedoucím kontinentálních divizí, národních unií a sdružení sborů v Severní Americe, Evropě, Austrálii a Novém Zélandu, které přistupují nebo chtějí přistupovat stejně k mužům i ženám při ordinaci do plné duchovenské služby, tedy i proti vedoucím Česko-Slovenské unie církve.

Ponořen do několika tematicky souvisejících diskuzních vláken se v tom už trochu začínám ztrácet, kde jsem co napsal a k čemu jsem se jak podrobně vyjádřil. Pokusím se tedy shrnout, k čemu jsem zatím (i díky těmto mnohým diskuzím) dospěl:

1. Svatováclavské kázání P. Piťhy v pražské katedrále považuji za demagogický úlet

2. Podporu tohoto kázání ze strany kard. Duky považuji za skandální

3. Diskuze tímto obojím vyvolané považuji za únavné, ale pro překonávání často uměle vyhloubených příkopů potřebné

Vážený pane profesore,

děkuji za Váš dopis, ze kterého cítím, že Vás osobně trápí reakce na Vaše nedávné kázání v katedrále. Určitě víte, že jsem nejen já, ale i celý náš Institut v této věci plně na Vaší straně. Stejně jako Vy se děsíme toho, co se dnes ve světě děje, a snažíme se na mnoha fórech doma i v cizině vystupovat v duchu Vašeho myšlení. Až budete mít chvilku času, přijďte si o tom k nám do IVK [Instititut Václava Klause] popovídat.

Výroky pana Halíka považujeme za skandální, možná s ním vstoupíme do veřejné diskuse, ale také si vždy říkáme, že mu tím zbytečně zvyšujeme statut. Něco však možná uděláme. Píšete, že akademická obec přikrčeně mlčí. Nevím, jestli jsme akademická obec, ale my v žádném případě nemlčíme.

Tyto dny se zabývám Istanbulskou smlouvou, jejichž oficiální název zní: Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Jedná se o mezinárodní smlouvu, která je vlastně apelem do celého světa vyzývající k ochraně (nejenom) žen před genderovým (neboli sociálně přijímaným) násilím. Tuto smlouvu křesťanské církve sdružené v Ekumenické rady církví odmítly, neboť údajně útočí na tradiční křesťanskou rodinu. Osobně si myslím, že tento nesouhlas byl předčasný, neboť podle mého názoru je tato smlouva v souladu s učením Bible o manželství a rodině.

V prologu úmluvy se píše:  "S vědomím, že násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřízenosti mužů a diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji." 

Tato věta je důležitá, neboť nepřímo charakterizuje, co si autoři smlouvy představují pod tradičním rozdělením genderových rolí. Je to skutečnost, kdy 

1) Muž je nadřazen ženě

2) Když tento stav je způsoben násilím (ať už ze strany partnera, nebo ze strany celé společnosti)

3) Když tento stav neumožňuje ženě plný rozvoj. Třetí bod je logický: Tam, kde vládne násilí a strach, tam se nikdo plně rozvinout nemůže. 

Záříjové kázání kněze Petra Piťhy, ve kterém mimo jiné varoval před nadvládou homosexuálů, bylo bulvární, demagogické a manipulativní a kardinál Dominik Duka se kněze neměl zastávat. V pořadu Události, komentáře to uvedl Tomáš Petráček z Katolické teologické fakulty. Část české církve podle něj nezvládá život ve svobodě a musí si vytvářet stále nějaké nepřátele. Momentálně jimi mají být podle Petráčka „neomarxisté a genderisté“.

John Walton je profesorem Starého zákona na Wheaton college. Jeho krátkou knihu Ztracený svět 1. kapitoly První knihy Mojžíšovy v českém překladu vydal Návrat domů. Kniha je rozdělena do 18 krátkých kapitol, tzv. „tezí“, v nichž autor velmi srozumitelně představuje svůj názor na původní smysl Genesis 1.

Zjednodušeně by se dalo říci, že Genesis 1 je dle Waltona textem připodobňujícím vesmír k Božímu chrámu, v němž je Bůh představen ne toliko jako stvořitel hmotných věcí, ale spíše jako zadavatel funkce a řádu. Z toho dle Waltona vyplývá, že Genesis 1 by neměla hrát žádnou úlohu v dialogu křesťanství s moderní vědou.

(J. H. Walton, The Lost World of Genesis One, InterVarsity Press, 2009)

Je skutečností, že ty nejpozoruhodnější a nejgeniálnější objevy mají často velmi jednoduchou podstatu. A to do té míry, že ostatní s údivem říkají: "jak je možné, že nás něco takového nenapadlo již dávno?". Po seznámení se s interpretací první kapitoly knihy Genesis od Dr. Waltona se mě zmocňuje velmi podobný dojem. A nejsem sám!

Například D. A Young o této knize napsal: "Každý teolog, každý pastor, každý křesťanský přírodovědec... musí okamžitě odložit veškerý svůj materiál ke čtení a okamžitě začít absorbovat obsah knihy J. Waltona... On doslova odmrštil všechny marné pokusy doložit z první kapitoly bible moderní vědu." Velmi pochvalně se o knize vyjadřuje také jeden z nejznámějších křesťanských vědců současnosti, prof. F. S. Collins, vedoucí projektu sekvencování lidského genomu: "Tato kniha prezentuje novou hluboce významnou analýzu obsahu Genesis...". Chtěl bych se v této recenzi proto pokusit ve značné stručnosti nastínit podstatu, na které je výklad Dr. Waltona založen.

Učení o oddělení od bludu, falešných učitelů a zkompromisovaných bratří není už dlouho v církvi populární (bylo-li kdy vůbec). Mnozí by dnes i popírali jeho pravdivost. Boží Slovo o oddělení však jasně hovoří: „A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím? A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se [od nich,] praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás“ (2. Kor. 6:14-17). „Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně a ne podle naučení vydaného, kteréž přijal od nás“ (2. Tes. 3:6). „Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali [s takovými], kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modlář, neb zlolejce, neb opilec, neb dráč. S takovým ani nejezte“ (1. Kor 5:11). A to uvádíme jen několik hlavních případů.

O oddělení píše i apoštol Jan, zejména ve svém druhém listu. Každé Písmo je živé a mocné a ve všech dobách užitečné, nicméně tato krátká epištola je dnes, v době rozmachu nového evangelikalismu, aktuálnější snad než kdykoliv dříve (nakolik něco takového jde říci). „Přichází-li kdo k vám, a tohoto učení [tzn. učení Kristova] nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte. Nebo kdož takového pozdravuje, přiúčastňuje se skutkům jeho zlým“ (2. Jan 10-11). V myslích dnešních ekumenismem odkojených křesťanů mají tato slova jen omezený dopad; podle mnohých se dají dnes aplikovat možná tak na jehovisty nebo mormony. Ve skutečnosti, studujeme-li pečlivě, co Jan píše, uvidíme, jak dalekosáhlý dopad tyto výstrahy Božího Slova mají.

Ruská pravoslavná církev zastavuje kvůli osamostatnění ukrajinské církve veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem. Podle informací ruských médií se na tom v pondělí usnesl ruský církevní synod v běloruské metropoli Minsku. Důvodem je rozhodnutí konstantinopolského patriarchy Bartoloměje udělit autonomní práva ukrajinskému pravoslaví.

Jakýkoli eucharistický kontakt s Bartolomějem, který sídlí v Istanbulu, je nemožný, prohlásil metropolita Ilarion, který odpovídá za zahraniční styky ruské církve. Konstantinopolský patriarcha nemá v pravoslaví absolutní pravomoci, udělovat autokefalii, tedy církevní autonomii, ale podle platných regulí může.

Sobota 6. října 2018 byla v Chelčicích ve znamení milých návštěv, setkání, a to v mezinárodním měřítku. Opět po dvou letech probíhaly Mezinárodní dny Petra Chelčického, a to již devátým ročníkem. Mottem pro letošní setkání bylo „Není ani pohlcení, ani splynutí, ale setkání“.

Slavnosti byly zahájeny pro širokou veřejnost v 9 hod. u pomníku Petra Chelčického, kde nám Marek Heřman zahrál na trubku Baldazariho Sonátu a pan starosta Jiří Iral přivítal všechny přítomné. Pan Jaroslav Hrůza z Bratrské jednoty baptistů v Českých Budějovicích pohovořil o novodobé tradici ekumenických setkání v Chelčicích a Klára Kavanová Mušková vysvětlila smysl a význam dvou korporací ve Vodňanech a v Chelčicích za 1. republiky, které se zasloužily o to, že vznikly dva pomníky: ve Vodňanech na Sadech od Františka Bílka a v Chelčicích od táborského sochaře Jana Vítězslava Duška. Na slavnost odhalení pomníku Petra Chelčického v Chelčicích v září roku 1946 vzpomínala přímá pamětnice této události, paní Jarmila Nebohá, která letošní akci navštívila společně s vodňanskými baráčníky v krojích.

Když stateční lidé varovali před nacismem, nacisté je označovali za lháře. Když stateční lidé varovali před komunismem, komunisté je označovali za lháře. Když nyní stateční varují před neomarxismem, neomarxisté je označují za lháře.

V Katedrále sv. Víta promluvil starý kněz. Varoval před hrozbou nové totality a jejími možnými důsledky. V kázání předestřel apokalyptickou vizi nesvobodné společnosti, ve které jsou fakticky zakázány tradiční hodnoty, a každý, kdo se vzpírá, je sražen k zemi.

Ze strany těch, o kterých Mons. Petr Piťha v kázání hovořil, se okamžitě strhla vlna negativních reakcí zahrnující i hrozby trestním postihem. Nejde jen o to, že tím bylo varování potvrzeno, ale co je důležitější, plně se ukázalo, že se novodobá totalita pokouší zapustit kořeny.

Rádi bychom poprosili všechny křesťany o malou spolupráci. Uvědomujeme si rozmanitost názorů ohledně stvoření a knihy Genesis v dnešní době, a proto jsme se rozhodli udělat v této věci malý průzkum.

Naším záměrem je alespoň přibližně zjistit, jak tyto zásadní otázky vnímají křesťané v České republice. Navrhli jsme proto anonymní dotazník se sedmi jednoduchými, přesto však klíčovými otázkami z knihy Genesis. Můžete jej volně šířit ve svém sboru i mezi přáteli, zde je celá tato zpráva včetně odkazů ve formátu PDF.

V neděli 14. října 2018 odpoledne se na Václavském náměstí v Praze uskutečnilo modlitební shromáždění na podporu čínských křesťanů, kteří v České republice již druhým rokem žádají o azyl z důvodu svého pronásledování.

Na akci u sochy sv. Václava vystoupil emeritní předseda Ekumenické rady církví a Rady Církve bratrské Daniel Fajfr a pražský pomocný biskup Václav Malý. Součástí setkání byla i modlitba a čtení z Písma, na které navazovalo zapálení svíček jako projev podpory těmto věřícím v obtížné životní situaci.

„Bylo by dobré, kdyby si této situace všimlo více lidí a kdyby pozvedli svůj hlas. Nejsem s to předpovědět, jak se příslušné orgány rozhodnou, ale myslím, že nic nepřekáží tomu, aby se tito příchozí integrovali do naší společnosti,“ řekl k situaci čínských žadatelů o azyl biskup Václav Malý.

Vychází Zpravodaj BJB 04/18

Ve formátu PDF si ho můžete stáhnout zde

Zdroj: https://www.bjb.cz/novinky/ze-zivota-bjb/2153-vyslo-ctvrte-cislo-zpravodaje-bratrske-jednoty-baptistu