Příprava Sjezdu delegátů

VV se zabýval přípravou nadcházejícího Sjezdu a otázkou, zda je možné konat sjezd delegátů BJB elektronicky. V současné době nám to naše řády neumožňují, resp. umožňují nám konání SD pouze prezenční formou, při které je možné společně vést rozhovory nad návrhy, podávat pozměňující návrhy a společně hledat řešení. To online platforma plně neumožňuje.

VV po jednání rozhodl, že ponechá současný termín konání SD 7. 11. v Brně v naději, že se bude moci konat (a že nebudou stanovena omezení pro tato sejití). Pokud by z důvodu epidemických omezení nebylo možné SD uskutečnit v tomto termínu, předseda ho svolá v náhradním termínu 5. prosince v Brně. Pokud by ani toto nebylo možné, nebude se SD v roce 2020 konat. VV si pouze vyžádá písemné vyjádření k otázkám, které je nutné rozhodnout. Ostatní návrhy k SD mohou počkat na řádné projednání na SD v roce 2021. (aktualizováno: listopadový termín je zrušen, nyní je SD svolán na prosincový termín)

VV také rozhodl, že předloží SD k projednání doplněk Organizačního řádu o bod týkající se elektronického hlasování delegátů sborů BJB. Ten by nám pomohl řešit případná naléhavá rozhodnutí bez nutnosti scházet se. Pro tento způsob rozhodování však bude nutný souhlas dvou třetin všech sborů (jedná se o úpravu, resp. doplněk našich dokumentů).

13.10.2020

Milé sestry, milí bratři,
ještě před pár dny byl provoz našich sborů a životů zpět v normálu, vypadalo to, že jsme z pandemie vyklouzli poměrně snadno a že se naší zemi podobně jako při jiných celosvětových katastrofách to nejhorší vyhnulo. Netvrdím, že se nic nestalo, že zvládnutí pandemie bylo přinejmenším pro některé vrstvy obyvatelstva jednoduché. Asi se ale shodneme, že to mohlo být podstatně horší, a to zvláště při srovnání s jinými zeměmi, kde téměř nebo úplně zkolabovalo zdravotnictví a lidé umírali po stovkách.

Nyní jsme v situaci, kdy je Česko na prvních místech na světě v poměrném počtu nakažených za týden, reálně hrozí přeplnění nemocnic a… nebudu pokračovat, špatných zpráv je okolo nás dostatek.

Tváří v tvář špatným zprávám se ukazuje, že jedno z bojišť je naše mysl. Jakkoli je třeba být informován, je zároveň třeba dávat si pozor, jak moc do sebe informace vpouštíme. Ne nadarmo Písmo hovoří o proměně mysli (Ř 12,1) a směruje nás, nad čím máme přemýšlet (Ž 105,2; Fp 4,8).

Nepíšu, abychom ignorovali realitu, ale aby temná realita, která ovládá naši dobu, nebyla tím, co nás válcuje a doslova zaplavuje naši mysl. Chci nás povzbudit, abychom v těchto dnech do mysli, a tím i do srdce vpouštěli i Boží pohled a naději. Naděje tak, jak ji popisuje Písmo, totiž není naivním optimismem ani ignorováním reality, ale hlubokým vědomím, že Pán Bůh má naše životy ve svých rukou a že je dobrý navzdory tomu, že život a okolnosti někdy bolí. Je normální prožívat strach, ale strach a panika nás nemá ovládnout, a v tom si sami nepomůžeme. Potřebujeme jak Pána Boha, tak společenství církve.

Na religionistu Zdeňka Vojtíška se už obrátily desítky zoufalých lidí. Rodiče, partneři nebo i přátelé popisují, jak ztratili někoho blízkého.

„Bývají to smutné příběhy, kdy se děti, manželé nebo manželky zcela odtrhnou od svých rodin, přestěhují se jinam a nekomunikují,“ vypráví přední znalec sekt, kultů a nových náboženství Zdeněk Vojtíšek z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy o tom, jak zasáhla do mnoha životů jihokorejská sekta Sinčchondži, která v Česku loví v ulicích zejména mladé ženy a jejíž činnost Seznam Zprávy už v minulých dnech popsaly

Sekta scházející se v domě na pražské Palmovce pod záminkou intenzivního studia Bible a různých psychologických testů láká nové členy. Přijmou-li apokalyptickou vizi Sinčchondži, zpřetrhají vztahy s okolním světem a propadnou komunitě.

Ne každý ví, kdo je pastor Lindsey Williams. Pouze ti, kteří v 70-80. letech minulého století sledovali doslovné naplnění všech jeho předpovědí politických incidentů, si na něho vzpomenou. Také ti, kteří četli jeho knihy, kde všecko, co se mělo stát a co se pak opravdu stalo popsal, budou hned vědět, o koho jde. Jak to, že tyto věci věděl dopředu? Měl snad vidění? Je to snad prorok?

Ne, nic takového. Jako baptistický pastor provozoval svoji náboženskou činnost na Aljašce, kde se tehdy stavěl americký ropovod. Jeho vliv na 25 tisíc tamtéž pracujících dělníků byl tak silný, že si toho i vedení stavby všimlo. Začali ho zvát na své schůze, zasvěcovali ho do svých záležitostí, i do těch, které před jinými tajili. Tak získal vnitřní informace přímo od členů Iluminátů samotných.

Francouzský vlajkový LeMonde.fr si všímá, že průzkumy udávají, že na 80% evangelikálních křesťanů v USA podporuje Donalda Trumpa, přičemž jejich celkový počet v USA se odhaduje na 95 mil. Nejhorlivěji Trumpovu kandidaturu podporují charimatičtí křesťané. Mnozí v Trumpovi vidí Boží nástroj na záchranu USA.

Jakkoli osobnost Trumpa i Bidena vyvolávají i své antipatie, racionální voliči se musí nyní rozhodovat spíše podle toho, co reprezentují. Zatímco Trump reprezentuje starou dobrou Ameriku, kterou chce « opět učinit velkou », Biden, který poklekl před Black Lifes Matter, je strůjcem nové Ameriky, která namnoze popírá své kořeny (strhávání soch), nemá potřebu se těsně držet zásad křesťanské morálky, ze které vzešla, a je otevřená multikulturním vlivům zvenčí.

Stoupenci republikánského prezidenta Donalda Trumpa a demokraté se vzájemně obviňují ze snahy ukrást volby. Do ulic vyráží ozbrojení muži připraveni vzít zákon do vlastních rukou a na internetu vzkvétají konspirační teorie. Signály z USA nasvědčují tomu, že výběr hlavy státu se letos odehraje ve výjimečně vyhrocené atmosféře. Analytici se obávají, že smířit se s výsledkem bude pro řadu Američanů problém a že někteří by se mohli uchýlit i k násilí.

„Je to ďábelská směsice, jakou jsme v amerických dějinách neviděli. A jestli ano, tak už od toho uběhla desetiletí, ne-li staletí,“ shrnul souhru rizikových faktorů spojených s volbami úřad pro vnitřní bezpečnost ve státě New Jersey.

Nebylo to první ani poslední podobné vyjádření ze strany amerických úřadů. Na pozadí varování je dlouhodobá polarizace společnosti a nevraživost mezi dvěma hlavními politickými proudy.

Po úvodu (časopis Protestant 6/2020) pojednává autor současné negativní i pozitivní očekávání církve v souvislosti s tím, co pro církev a společnost znamenala „nová média“ tj. knihtisk a televize v historii.

Co nám ukazují dějiny médií

Koronténa v církvích vyvolala mnoho pohybu. Také razantně přivedla na světlo světa téma, které by se dříve či později přihlásilo tak jako tak, i když možná ne s takovou naléhavostí: totiž téma církve a nových médií, přítomnosti církve v digitálním či virtuálním prostoru. V prostoru, který – ať se nám to líbí nebo ne –, je skutečností svého druhu, realitou, která utváří naši každodenní „analogovou“ realitu a také ovlivňuje naše vnímání skutečnosti.

Zvýšená přítomnost církve v digitálním prostoru vyvolala jak vlnu nadšení či opatrně přejné pozornosti, tak i hlasy kritické. Vlna nadšení z toho, co vše je v digitálním prostoru pro církve možné, nebyla v českém církevním éteru – alespoň co jsem mohl zaznamenat – až tak velká, přejný článek v českém evangelické diskurzu napsal v Českém bratru branický farář J. Pechar. Mám dojem, že převažovaly spíše hlasy kritické, varující před individualistickou „virtuální vírou“.

V souvislosti se zavíráním kostelů z důvodů šířící se pandemie, se portál Christianity Today zamýšlí nad tím, zdali se tato opatření dají přirovnat ke skutečnému pronásledování. Mnoho amerických věřících má dojem, že se jedná o útlak, kterému musí teď čelit. Svým komentářem se snažím připomenout, jak perzekuce probíhá, aby nedocházelo k devalvaci významu tohoto slova.

Autor komentáře pracoval 20 let pro mezinárodní organizaci, která pomáhala pronásledovaným křesťanům. Při osobním setkání mohl být svědkem brutality režimů, které násilně postupovaly proti věřícím.

Křesťané, kteří mají pocit, že jsou „pronásledováni,“ si musí uvědomit, že Spojené státy patří k  „jedné z nejotevřenějších a nejliberálnějších zemí v oblasti svobody náboženského vyznání,“ píše Christianity Today. První osadníci, odcházející z Evropy měli nejen ekonomické, ale také náboženské důvody. Proto se svoboda vyznání pojí se základy americké ústavnosti. „Všem pronásledovaným americkým křesťanům“ autor připomíná, že jsou to právě Spojené státy, které jak za Obamy tak za Trumpa bez jakýchkoli pochybností jsou nejdůležitějším zastáncem svobody vyznání. Jsou to právě pronásledování křesťané v mnoha krajinách světa, kteří prosí za intervenci USA, případně se tam snaží získat povolení k pobytu.

V rubrice Koutek pro ex-kalvinisty na stránkách sitviry.cz vyšlo svědectví muže, který opustil kalvinismus.

"Očekával jsem, že by to mohlo být i tvrdší, méně příznivé pro církve a konání bohoslužeb, takto to lze brát jako přijatelné," reagoval synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví Daniel Ženatý na nařízení vyplývající z ohlášeného nouzového stavu - vláda od pondělí s cílem bránit šíření koronaviru omezuje počet účastníků náboženského shromáždění do stovky, při obřadu se nemá zpívat.

"I na tuhle skutečnost jsme byli připraveni, protože víme, že třeba německé církve nebo ve Velké Británii v kostelech nezpívají," uvedl Daniel Ženatý, který je spolu se synodním kurátorem své církve podepsán pod dopisem, ve kterém v úterý požádali ministra zdravotnictví Romana Prymulu, aby případná opatření vůči bohoslužbám státní orgány nastavily přiměřeným způsobem. 

Kalvinismus je považován za druhou nejvýznamnější protestantskou konfesi. Vychází z kánonů Dordrechtské synody, které vešly ve známost jako tzv. „pětibodový kalvinismus“ a navazuje na Kalvínovo učení o predestinaci, kdy Bůh před stvořením světa vyvolil skupinu lidí ke spáse a druhou k záhubě. Kalvinismus byl zastáván puritány při osídlování USA, než byl vystřídán arminianismem, vycházejícím z metodismu. Nyní se v USA vzedmula mezi mladými lidmi nová vlna kalvinismu. Její stoupenci jsou často přesvědčeni, že kalvinismus je jediným relevantním vyjádřením evangelia a mezi evangelikály dochází k rozdělením.

Nový kalvinismus

Pojem „nový kalvinismus“, případně „novokalvinismus“, se poprvé objevil v roce 2008 v knize Collina Hansena „Mladí, neklidní a reformovaní“, kde představil vlnu mladých křesťanů, kteří se zhlédli v reformované teologii[1].

Při večeří na rozloučenou vzal Ježíš chléb, vzdal díky, lámal a dával. Podobně činil s kalichem. Tomu v obnovených liturgiích napříč denominacemi odpovídají části eucharistického bloku: příprava darů, eucharistická modlitba, lámání chleba a přijímání. Symbolika jezení z jednoho chleba a pití z jednoho kalicha je pro eucharistickou slavnost konstitutivní. Tuto symboliku zamlžují různé praktiky, jako užívání předem vyrobených částek („malých“ hostií), nakrájení chleba na kousky před bohoslužbou, užívání kalíšků pro jednotlivé přijímající, užívání nealkoholického moštu atd. Současná doba vyžaduje určité nároky, pokud chceme symboliku jednoho chleba a jednoho kalicha zachovat. Je třeba se vyvarovat různých strachů, iracionalit, ale zároveň se chovat zodpovědně a nepřispívat k šíření nákazy.

Během řady rozhovorů v průběhu letošního jara a léta jsem sdílel poznatky z mikrobiologického výzkumu přijímání z kalicha, o kterém jsem si před lety četl, ale nevěděl jsem kde, nedokázal jsem na práci odkázat. Nyní jsem článek znovu objevil. Jeho výhodou je, že nepochází z prostředí církví a vychází z experimentů. Poznatky jsou využitelné při současné pandemii, která se šíří kapénkami, případně dotykem. Řada prací se v minulosti věnovala nebezpečí přenosu HIV, ale ten pro přijímání z jednoho kalicha nepředstavuje zásadní problém, neboť se nákaza šíří jinou cestou. Experimenty přijímání s Covidem 19 dosud nemáme a asi by byl etický problém je provádět.

Journal of Hygiene vydávaný Univerzitou v Cambridge otiskl v roce 1967 článek Experiments on the communion cup1 (Pokusy s kalichem při přijímání). Betty C. Hobbsová, Jill A. Knowldenová a Anne Whitová v něm popsaly experimenty prováděné s dobrovolníky, které modelovaly proces přijímání z jednoho kalicha, odebíraly vzorky pro mikrobiologické testování, jak z povrchu kalicha, tak z vína v něm. Výzkum zadal britský Medical Research Council (Rada pro lékařský výzkum), aby posoudil zdravotní rizika přijímání z jednoho kalicha.

I. Nová média a církev

Jednou z výrazných změn v koronačase byla ta, jak církve začaly v nebývalém množství využívat nová média k vlastnímu zvěstování. Samozřejmě nejen v ČR. V kontextu německých evangelických církví se hovoří o „digitálním posunu v církvi“ a již delší čas se tam hovoří o „digitální církvi“. Evangelická církev v Německu nechala zpracovat i studii, která téma církve a nových médií v koronadobě zkoumá (namátkově v několika zemských církvích) a interpretuje. (HÖRSCH, Daniel. Digitale verkündigunsformate während der Corona-Krise. Eine Ad-Hoc-Studie im Auftrag der Evangelischen Kirche in Deutschland. Berlin, 2020.) Konstatuje boom poptávky po těchto médiích, diferenciaci nabídky digitálních „formátů zvěstování“ (převažovaly digitální bohoslužby, dále autoři rozlišují pobožnosti s liturgickým rámcem a bez něho, do seznamu se jim ovšem nevešel např. formát biblické hodiny skrze videokonferenci), rovněž diferenciaci platforem a médií, přes něž byly tyto digitální formáty prostředkovány. Podle výzkumu jedna třetina dotázaných chce v digitální nabídce pokračovat i po odeznění karantény.

Na základě konzultace s ministrem zdravotnictví upřesňujeme některé praktické otázky dopadu mimořádného opatření platného od 5. října 2020 na církevní a bohoslužebný život.

Sólový zpěv při bohoslužbě je nadále možný, pokud je sólový kantor či kantorka v prostoru stavebně odděleném (např. na kůru u varhan), případně pokud je z prostoru stavebně odděleného (např. vedlejší místnost) přenášen reprosoustavou.

Výuka náboženství bez ohledu na místo konání je řádnou výukou, nikoli volnočasovou aktivitou. Proto může probíhat dle stejných předpisů, které platí pro školní vyučování 1. nebo 2. stupně.

Na ostatní farní, sborové a obdobné aktivity se vztahuje omezení počtu 10 osob ve vnitřních prostorách a 20 osob venku.

Pravda ve světské rovině byla v dnešní době nahrazena pouhou informací, u níž je vztah k realitě nepodstatný, nebo ještě lépe, přímo nežádoucí. Informace musí vypadat hezky, musí být snadno pochopitelná, přijatelná a optimistická - doslova za každou cenu.

Pravdivé poznatky např. z oblasti vědy, které upozorňují na přicházející neblahé změny globálního významu, jsou systematicky zatlačovány do pozadí, aby lidstvo nezneklidňovaly. Proto jsou takové  poznatky, které jsou tu a tam uveřejňovány, velice nepopulární a doslova nežádoucí. Lidé chtějí klid - a to doslova za každou cenu. Zazní-li někde pro mocné tohoto světa nepříjemná pravda mířící dosti hluboko, je okamžitě odmítána jako tzv. "spiklenecká teorie".

Pravda v duchovní rovině, tedy Kristus (J. 14:6), je z křesťanských církví vytěsňována, protože tato ztělesněná Pravda žádá po člověku to, co je mu nepříjemné - totiž znovuzrození (J. 3:7), pokání a důvěru v Boží evangelium (Mk. 1:15), každodenní nesení kříže a následování Krista (Mt. 16:24).

Krizové opatření Vlády České republiky ze dne 30. září 2020 mimo jiné od 5. do 18. října 2020 omezuje účast na bohoslužbě a to tak, že:

1) se jí účastní nejvýše tolik osob, kolik je míst k sezení, nejvýše však 100 osob,

2) a osoby, které se bohoslužby účastní, se převážně zdržují na místě k sezení, a to s výjimkou osob vedoucích bohoslužbu a jejich pomocníků,

3) a v průběhu bohoslužby se nezpívá.

Kvůli celkovému kontextu všech opatření, které se dotýkají nejrůznějších forem shromažďování osob, níže zveřejňujeme úplné znění tohoto Krizového opatření:

V době vyhlašování různých mimořádných opatření, která regulují život v Česku, se synodní rada Českobratrské církve evangelické obrátila otevřeným dopisem na ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Apeluje v něm na dodržení rovných podmínek v rámci celé společnosti.

Mimořádná opatření a ochrana náboženské svobody

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jménem Českobratrské církve evangelické ve věci mimořádných opatření proti šíření nemoci COVID‑19. Považovali bychom za nešťastné, kdyby chystaná opatření prakticky znemožnila konat v naší zemi řádné bohoslužby. Přimlouváme se za to, aby v případných nových mimořádných opatřeních byla zachována možnost konat bohoslužebná shromáždění za stejných podmínek jako v jiných případech, kdy se lidé setkávají ve vnitřních prostorách s možností sezení. Nastavení rovných podmínek spojených s důsledným dodržováním závazných hygienických opatření považujeme za jedinou možnost, jak zajistit, aby i v případě mimořádných opatření kvůli zhoršení epidemiologické situace byl dodržen princip přiměřenosti i ve vztahu k náboženské svobodě zaručené čl. 16 Listiny základních práv a svobod.

Na webu "Křesťanem.cz" existuje i pozoruhodný článek "Podivné zvuky - troubení polnice".

https://krestanem.cz/podivne-zvuky-troubeni-polnice/

Mám za to, že tyto úkazy nelze bagatelizovat či ignorovat z těchto důvodů:

1) Jde o zvuky neznámého, s velkou pravděpodobností nadpřirozeného původu, které nelze našimi přístroji lokalizovat

2) Jde o zvuky nacházející se úplně mimo naši kontrolu

Zítra, 30.9. má ministr zdravotnictví, plukovník Prymula navrhnout vládě vyhlášení nouzového stavu kvůli zavedení omezení "volnočasových aktivit" a vzdělávání. Premiér Babiš již avizoval, že to podpoří.

Vzhledem k tomu, že oba jsou stoupenci okultismu, nelze čekat nějakou vstřícnost k církvím.

Podvolí se sbory a celá BJB naprosto nebiblickému omezení bohoslužeb? Navíc za situace kdy žádné reálné nebezpečí nehrozí?

Připomínám, že za první polovinu roku 2020 zemřelo o 500 lidí méně než v předchozím roce, tedy žádná strašná pandemie se neprojevila a v současnosti počet zjištěných nakažených, i přes masivní testování, klesá.

Boží vůle nepochybně je, aby se Církev fyzicky scházela a mimo jiné si připomínala památku večeře Páně. Ve Skutcích čteme, že tak Církev činila i když věřícím hrozil trest smrti.

Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův. (Židům 10:25)
Dále např. 1K 11:24-25

Trochu jsem se začetl do novokalvinistických stránek. Je zde zhruba takovéto evangelium:

"Neboť tak Bůh nenáviděl hříšníky, že dal svého jediného Syna, aby každý, komu není dáno v něho uvěřit,  bezpodmínečně zahynul navěky k Boží slávě."

Zdroj: https://twitter.com/Irenaios

Moje cesta k víře byla trnitá. Mé obrácení bylo dramatické. Z nervózního intelektuála se stal usměvavý bráška s Biblí v ruce. Téměř ze dne na den. Přátelé, kteří mě k víře přivedli, byli lidé neučení a prostí. Byla to ta nejlepší léčebná kúra mojí intelektuální pýchy. Zároveň se ze mě jako mávnutím kouzelného proutku stal fundamentalista.

Nějak jsem ztratil společnou řeč s nevěřícími kamarády. Zjednodušené a černobílé vidění světa, které jsem jim zvěstoval, jim šlo čím dál víc na nervy a postupně se mi začali vyhýbat. Trochu jsem si začal dělat starosti s tím, jestli je to všechno opravdu tak jednoduché a přehledné, jak tvrdím. Na každou situaci vhodný biblický veršík. Postupně a nepozorovaně se v mém srdci usídlil strach. Amputovat mozek jsem si nedokázal, i když jsem se o to poctivě pokoušel.

Někdy se vám může stát, že je pro vás pohodlnější se bát. Jednoduše splynete s davem, nikdo si vás nevšimne a nejste terčem zvýšené pozornosti. Vzpomínám na doby, kdy bylo potřeba bát se neutronové bomby, imperialismu, amerického prezidenta a západních agentů. Vláda nás před nimi chránila zákazem cestování, ostnatým drátem okolo hranic a důmyslnými školeními, kterými jsme v rámci studia, zaměstnání i volnočasových aktivit museli všichni periodicky procházet.

Jenže já jsem pocházel z rodiny politického vězně a vadila mi spíše uvedená opatření, a silně jsem pochyboval, že nás ostnatý drát, různá školení a omezení opravdu chrání přes imperialismem. Měl jsem nepříjemný pocit, že je to jen nějaká hra, do které se aktivně zapojují i ti, kteří tomu nevěří. Tušil jsem, že mají jednoduše strach, a tak nejen drží basu, ale dokonce aktivně vymýšlejí další a další kontroly a omezení.

Další nevýhodou, kterou jsem měl, byly neustále zapnuté zahraniční rozhlasové stanice v naší domácnosti, které tvrdily něco zcela jiného. Ach ty imperialistické konspirační teorie o domnělém pronásledování disidentů, špinící a vylhané zprávy o „Zemi, kde zítra již znamená včera“ a o vedoucí úloze komunistické strany, zpochybňující společenský diskurz! A tak místo toho, abych se spořádaně a politicky korektně bál imperialismu, naletěl jsem konspiračním teoriím o tom, že socialismus není nejlepším společenským zřízením a že komunismus nezvítězí. Mám pocit, že dnes, po letech, tyto konspirační teorie sdílí většina dnešní společnosti.

V minulém díle (zde) jsme se věnovali pojetí koronaviru jako trestu shůry, ať už za lidskou neposlušnost a liknavost při dodržování božích příkazů, nebo za nešetrné a kořistnické zacházení s přírodou. Koronavirus chápaný jako trest je však jen jedním z možných způsobů, jakých jeho náboženské a spirituální pochopení může nabývat. V dnešním díle se podíváme na pojetí koronaviru z perspektivy konspiračních teorií – i jejich slabších odnoží v širším veřejném kontextu.

Pojetí konspiračních teorií jako náboženských (či, chcete-li, spirituálních) jevů je poměrně mladé, dává však velmi dobrý smysl. Teoretici jako např. Michael Barkun přišli s myšlenkou, podle níž jsou konspirační teorie založené na myšlence apokalyptického boje mezi dobrem a zlem, kde neexistují náhody ani bezvýznamné události. Namísto toho je vše řízeno zpoza kulis zlovolnými mocnostmi, ať už lidskými nebo mimolidskými (např. mimozemskými).

Jedna z interpretací konspiračních teorií říká, že někteří lidé mimořádně špatně snášejí myšlenku náhodnosti a chaosu, a je pro ně tedy méně zatěžující převádět vše na univerzální celosvětové spiknutí než se smířit s tím, že některé věci prostě žádný hlubší smysl nemají. Ano, je pravda, že odmítání náhody je charakteristické pro všechny tři typy náboženských interpretací pandemie. Zde se však dostáváme mimo otázku po zasloužené odplatě a přesouváme se do metaforiky čirého zla a jeho působení ve světě, které dopadá na naprosto nevinné přihlížející.

Církev Šinčchondži v tom není sama: obvinění ze svévolného chování během pandemie teď korejská společnost vztahuje i na další církev, vycházející z tradice konzervativního evangelikalismu: církev Sarang Jeil (v anglickém přepisu). Její vůdce Jeon Kwang-hoon (*1956) sice není ve vazbě jako vůdce Šinčchondži, jemuž úřady vyčítají zatajování informací o možných roznašečích infekce (viz zde), ale v počtu zaviněných nakažení může tato církev dokonce Šinčchondži předstihnout (kvůli Šinčchondži se údajně nakazilo 5 200 lidí, což je 36 % nakažených v Koreji). Je to tím, že církev Sarang Jeil působí jako magnet pro politicky aktivní konzervativní evangelikály z celé Koreje. Z jedné z největších protivládních demonstrací v posledních letech (konané v polovině srpna) účastníci možná roznesli infekci do celé země. Další komplikací je, že církev Sarang Jeil má vyšší věkový průměr než velmi mladá Šinčchondži, a nákaza může tedy mít pro její stoupence ještě vážnější důsledky.

Napětí kolem koronaviru se dostalo již také do života svědků Jehovových. Vedení organizace publikovalo minulý týden článek, ve kterém informuje o zavedených opatřeních v Sálech království (modlitebnách svědků) a poskytuje rady, jak se vůči nové nemoci biblicky bránit. Podle výkladu Lukášova evangelia (21,11, Překlad Nového světa) je koronavirus jedním ze znamení posledních dnů a podle knihy Přísloví (22,3) má chytrý člověk chránit sebe a své bližní před přicházejícím trestem.

„Někdo si možná říká, jak na tom jsou bratři a sestry v zasažených oblastech. Kvůli šíření viru COVID-19 musely pobočky a sbory v Itálii, Japonsku, Jižní Koreji a dalších zemích udělat určité změny,“ naznačuje vedení organizace. Někde se ruší shromáždění a krajské sjezdy, jinde jsou svědkové vyzýváni ke změně metody kazatelské služby veřejnosti: preferováno je používání telefonu či rozesílání textových zpráv, e-mailů nebo dopisů. Ruší se také návštěvy pozvaných hostů nebo naplánované prohlídky náboženských prostor.

Kalifornský soud vydal předběžný zákaz pastoru Johnu MacArthurovi a sboru Grace Community Church organizovat nebo se účastnit jakýchkoli bohoslužeb ve vnitřních prostorách.

MacArthur v srpnu prohlásil, že jeho sbor bude i nadále pořádat bohoslužby, což je v rozporu s omezeními ve státě Kalifornia, kde se kongregace nachází. Sbor chtěl podle svých slov tímto postojem vyjádřit poslušnost autoritě Bible.

Podle informací Christian Post soudce Mitchell L. Beckloff rozhodl, že sbor nesmí pořádat také žádné venkovní bohoslužby, pokud se nebude řídit pravidly týkajícími se povinných rozestupů a pokrývek tváře.

V rámci modlitebního úvodu se s námi sdílel bratr Pavel Novosad o své aktuální situaci; ke konci srpna ukončil svůj úvazek misijního pracovníka v Otrokovicích a nastoupil do civilního zaměstnání. I nadále se bude věnovat službě ve Výkonném výboru a do nových voleb zůstává předsedou misijního odboru.

Aktuálně v kanceláři BJB

Br. tajemník informoval o nástupu sestry Asui od 1. září na poloviční úvazek jako asistentky Výkonného výboru, postupně dochází k přerozdělení práce v rámci kanceláře, VV souhlasil s dočasným navýšením úvazku tajemníka o 0,2 (8 hodin týdně). Prosíme sbory o trpělivost v tomto období, v kanceláři nebudeme vždy k zastižení, v případě naléhavých situací prosím kontaktujte jednotlivé pracovníky na jejich mobilní telefony.

Představitel ukrajinské pravoslavné církve v březnu vyvolala pozdvižení slovy, že pandemie koronaviru je božím trestem za homosexuální manželství. Nyní byl jednadevadesátiletý duchovní patriarcha Filaret pozitivně testovaný na covid-19. Podle prohlášení církve je hospitalizován v nemocnici a je ve stabilizovaném stavu.

Podle informací serveru Indepenent, u duchovního byla nákaza odhalena během plánovaného testování na koronavirus. Jeho stav však není vážný. „Nyní je jeho svatost patriarcha léčen v nemocnici. Jeho stav je uspokojivý,“ uvedla ve svém prohlášení církev.

Významný duchovní na sebe upozornil v březnu, když v jedné ukrajinské televizní stanici prohlásil, že pandemie je božím trestem za „hříšnost lidstva“. „Především mám na mysli manželství osob stejného pohlaví,“ uvedl.